Last Hardrock Outsider

NUCLEAR ASSAULT - Pounder EP

Dost dobře nechápu, proč kapela jako NUCLEAR ASSAULT nenachází roky odvahu k nahrávání pořádného alba v profesionálních podmínkách? Proč po mnoha letech studiového mlčení a zároveň čím dál častějšího vlastního koncertování přichází nejdříve s naprosto nic neřešícím EP záznamem, který, jak jej už pár dní poslouchám, byl pořízen zřejmě v průběhu nějaké živé zkoušky kapely v domácích podmínkách garáže a jediné, co se do něj dotáčelo, byla patrně sóla a Connellyho vokál. Alespoň tak nějak na mne působí všechny čtyři skladby, které právě návratové EP „Pounder“ obsahuje. Díky absolutně odfláknuté a laciné zvukové stránce a také nedostatku jakéhokoliv progresu, natož pak něčeho, co by jen trochu členům kapely připomnělo, že se nacházejí v roce 2015, shledávám nahrávku úplně zbytečnou. Přitom ty čtyři zdejší skladby nejsou vůbec špatné, tedy minimálně dvě z nich určitě stojí za poslech. Mám na mysli především titulní „Pounder“ a pak snad ještě punkově rozšafnou „Analogue Man In A Digital World“, obě tyto skladby rozhodně baví a být nahrány za normálních profi okolností a se zvukem poplatným současné době, určitě bych je považoval za přínosné, nehledě na fakt, že pro Connellyho originální hlasový projev jsem měl vždycky slabost. Vždyť když jsem onehdy v roce 1990 poprvé slyšel hudbu NUCLEAR ASSAULT a to prostřednictvím alba „Handle With Care“, už tenkrát se mi chtělo v hypnotickém transu kapele vypisovat plnopočtové známky, až tak moc mne jejich hudba kdysi brala. Současnost je však zatím jinde.



Podle toho, co se děje na tomhle aktuálním počinu a v době kdy od poslední řadovky uběhlo deset let, nemám pocit, že by kapela překypovala perfekcionalismem. Tu dnes sice tvoří hned tři stabilní členové: legendární basák Dan Lilker, zkušený bicman Glenn Evans a již zmíněný John Connelly, který kromě zpěvu obsluhuje ještě kytaru, a pak ještě nováček Erik Burke, jenž kytarový zápřah zdvojuje, ale posvícení se moc nekoná. Dojem z nahrávky je matný a tak nemám pocit, že bych na svou přízeň k této kdysi opravdu vynikající kapele navázal. O čem tohle vypouštění polotovarů vlastně svědčí a k čemu je dobré? Ptám se tedy, to sakra taková kapela jako NUCLEAR ASSAULT nemá dostatek sebevědomí na to, aby konečně nahrála aktuální nabušenou desku s moderním zvukem a v profi podmínkách? Comeback nahraný se vší parádou by ostatně potřebovali jako sůl.


30.06.2015Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
30.06.2015 10:37

Kapelu jsem nikdy neřadil ke svým oblíbencům, ale první tři řadovky si občas rád pustím. U nového EP mi bohatě stačil jeden poslech. Naprosto zbytečný comeback.

 

Demonick
30.06.2015 08:24

Žiaľ, v tomto prípade musim maximálne súhlasiť s recenziou. Po vypočutí aktuálneho EP ma napadli úplne rovnaké myšlienky. Ako môže tak skúsená kapela vydať takýto zvukový bordel? A k tomu keď sa jedná o comeback? Pfuuuj....