Last Hardrock Outsider

MORBID ANGEL - Kingdoms Disdained

Je to logické a bylo to nevyhnutelné. Na novince znějí MORBID ANGEL opět jako MORBID ANGEL. Éra kontroverního alba Illud Divinum Insanus skončila, zapomeňte. Ze sestavy, která ho nahrála, nezbyl krom skutečně nepostradatelného Treye Azagthotha nikdo. Vrátil se baskytarista a řvoun Steve Tucker, za bicí usedl Scott Fuller – jeho hra je skutečně vynikající, člověk konzervativního typu díky němu alespoň částečně přestane želet odchodu bájného Petea Sandovala. Tucker už svoje kvality předvedl v rámci své první post-vincentovské mise, nu a Azagthoth je po předchozí desce opět jednou králem. Jeho kytara neskutečně diktuje, poslouchat jeho psychedelické chuchvalce a občasná sóla jak z jiného světa mi činí neskonalé potěšení.


Mimochodem, zde by se asi slušelo jen pro pořádek uvést, že patřím k těm, kteří v poslechu již několikrát zmíněné Illud Divinum Insanus nachází možná trochu zvrhlé potěšení. Prostě se mi líbí a basta, byť samozřejmě naprosto chápu veškeré výtky k němu se vztahující. Možná kdyby ho tehdy nedoprovázel tak bombastický hype, hovořící o přelomové a epochální deathové desce století... V mých očích je to zatraceně chytlavé a zábavné album. Jo a poslední slova k němu a už se budu věnovat novince – jakkoliv IDI svým laděním mocně vybočuje z dosavadní diskografie MORBID ANGEL, nepoužívejme v souvislosti s ní výraz industrial. Skutečně industriálního na ní totiž není zhola nic.



Pojďme ale už k Kingdoms Disdained. Od prvních tónů jsme doma. Ano, tohle je MORBID ANGEL ve své neříkám nejskvělejší, ale rozhodně velmi silné hodince. Tahle kapela si ten death řezala vždycky tak trochu po svém, jinak než ostatní. Výjimečný byl její cit pro podivné, až zvrácené melodické linky a jakousi nepřátelskou atmosféru, při níž jako kdyby se otevíraly portály do jiných světů. To vše je zpátky, právě díky Treyovi a jeho neskutečné kytarové práci. Poslechněte si třeba The Pillar Crumbling, ten maelström riffů, vyhrávek, odboček, vyšinutých skřípanců. Azagthoth ze sebe opět vydává vše, album má díky němu ohromný tah a sílu.


Ostatní dva ale nezůstávají vzadu. Je jasné, že bez Tuckera, jeho textařského, herního (ty basové výpady v Paradigms Warped jsou vážně skvělé) a vokálního přispění by tohle album neznělo. A Scott Fuller těm dvěma kryje záda, jak už jsme si řekli, znamenitě. Jeho pestrá a nápaditá hra dává jasně na srozuměnou, že ve studiu seděl skutečný bubeník, ne živý automat jako v případě Tima Yeunga. Schválně si poslechněte jeho hru ve valivé a úsečné Declaring New Law (Secret Hell), kde jednak skvěle slouží záměru skladby, její rázné pochodovosti a údernosti, zároveň si ale dopřává dost nenápadných kudrlinek a ozvláštnění, aby celek nesklouzl k monotónnosti.



Prostě vše je znovu, jak má být. MORBID ANGEL hrají death metal klasického střihu s mnohou přidanou hodnotou. Dostat se do nových skladeb je trochu obtížnější, ale stojí to za to. V jejich jádru to vře, burácí, klokotá, jsou jako láva, která se neúprosně valí vpřed, hotová sežehnout na prach vše, co jí přijde do cesty. Death metal se znovu ukázal jako zatraceně životaschopný styl. I Am Morbid...


11.12.2017Diskuse (15)wuxia
jindrich.goth@gmail.com

 

Sulphur
13.12.2017 16:51

valic: no pocuval som to aj vo flacoch pretoze som si najprv tiez mylne myslel, ze to bude slabou kvalitou mp3 - nie...nebolo to v empetrojkach :)

Tento album by si zasluzil zvukovo osetrit a precistit asi tak, ako vo svojom case "Enemies of Reality" od Nevermore.

 

Demonick
13.12.2017 15:02

Zvuk a mix je slabota a hotovo. Keď bicmen spustí kopáky, nepočujem takmer nič iné. Gitara je jednoznačne v pozadí, čo sa týka mixu i samotných nápadov. Za 6 dlhých rokov toho Trey veru mnoho nevymyslel...

 

Valič
13.12.2017 14:38

Stray: Ten zvuk by opravdu mohl být lepší, mě pouze vytáčí, že ho ti lidi evidentně posuzovali na základě poslechu nekvalitních empétrojek. 160 kbps? Like really? :-)

 

Stray
13.12.2017 14:26

Valič: No já to jedu z originálu na pořádnej aparatuře a musím potvrdit, že právě ten zvuk z origo CD je fakt bída, jednolitý, zahuhlaný, matný, klasický šetření....

 

Valič
13.12.2017 14:07

Slyšel jsem jen párkrát, ale zatím je ten dojem převážně pozitivní (moje hodnocení se momentálně pohybuje mezi silnějšími osmdesáti a slabšími devadesáti procenty). Rozhodně povedenější album než Heretic a Illud, i když asi ne tak dobré jako Formulas a Gateways).
Co se týče těch negativních reakcí na novinku, nemůžu se zbavit dojmu, že velká část těch „keyboard warriors“ se už předem rozhodla, že se jim to album líbit nebude a poslechla si ho pouze zběžně s tím, že na něm hledala pouze chyby. Nejčastěji jsem se setkal s kritizováním zvuku a to už před oficiálním vydáním alba. Zajímalo by mě, z čeho to vlastně ti chytrolíni poslouchali. Pokud vím, tak v té době po internetu kolovaly pouze jakési vysoce jakostní empétrojky s bitratem 160 kbps.
K té absenci nějakých chytlavějších skladeb můžu říct jen: „Seru na hity, chci MASO!“ :-)

 

Sulphur
13.12.2017 08:02

Alda: rovnako si kompletujem diskografie a v prvotnej opitosti z novinky som si Kingdoms objednal :D...skoda ze sa mi odvtedy neskutocne rychlo opocuvalo.Btw. Gateways je fantasticky album.

 

wuxia
13.12.2017 08:01

U mě mají Morbid Angel doživotní obrovské plus za spolupráci s Laibach. Krom jiného :)

 

Stray
12.12.2017 21:06

Alda, Demonick, Sulphur... : Pro mne je tahle deska prostě na 70%.

 

Alda12.12.2017 20:43

Chtě nechtě se ztotožňuji s názory Mr. Demonicka a Mr. Sulphura.
Pozitivní je, že od prvních tónu je zřejmé, že se jedná o M.A.
Stejně jako Stray si kompletuji diskografie mých oblíbených kapel, ale zatím váhám, neb se bojím, že bych to moc neposlouchal, stejně jako Formulas a Heretic... naopak tolik propíraný Illud Divinum je v pohodě, nemám s ním nejmenší problém. Top je Blessed a Gateways, i když tam není David...

 

orre12.12.2017 16:07

Death metalové desky roku: Immolation - Atonement, Morbid Angel - Kingdom Disdained a Obituary - Obituary