MOONLIGHT SORCERY - Horned Lord of the Thorned Castle

80%

Nejsem velký fanoušek těch opravdu hodně drsných poloh metalu, mám rád spíš evropskou melodickou linku, než tu americkou založenou na punku a hardcore. Opatrný vztah mám i k blackmetalu, kde jsem si musel dlouho zvykat na jednobarevné štěkavé vokály, i na to, že je u některých interpretů v monotónní zvukové kouli těžké rozeznat jeden nástroj od druhého… což je ale pro tradiční blackmetalisty naopak cool a ta opravdová „známka punku“…

Mám ale rád i dobrý growl, tak sahám často po melo-deathu a opatrně postupně zkouším i ty více melodičtější formy blacku. Občas ale i tady narazím na muziku, se kterou se vzájemně protneme a začneme si tykat už na první poslech a kterou jsem dokonce ochoten doporučit ostatním. Takové je také vůbec první album finské trojice Loitsumestari Taikakallo (kytara, basa klávesy), Haaska (kytara) a Ruttomieli (skřek), bubny obsluhuje studiový hráč Tommi „Tomahawk“ Tuhkala.

Kapela v roce 2022 vydala dvě dobře přijatá EP a na skladby „For Thy Light is Ace“ a „Wolven Hour“ z prvního z nich jsem náhodou loni narazil při brouzdání na internetu. Zaujaly a zařadil jsem je do playlistů na pozdější prozkoumání. Jak jsem byl poté překvapen při zjištění, že mám co do činění s vůbec prvními hudebními zářezy těchto mladých Finů. Skladby totiž působily velmi vyzrále a hudebně propracovaně. O technické bravuře samotných hudebníků netřeba mluvit, ta je v případě skandinávských kapel samozřejmostí.

Na začátku října loňského roku jsme se pak dočkali debutové fošny nazvané celkem hezky „Horned Lord of the Thorned Castle“. Podobně jako v případě předchozích EP jde o velmi melodický až symfonicky blackmetal stojící zejména na výrazných kytarových linkách podbarvených klávesy, které občas vystrčí růžky i dopředu, a na opravdu celkem nápaditých melodiích blackového vokálu. Baskytara dělá, co je potřeba a nijak nevyčnívá, a bicí jsou sice občas správně blackově zběsilé, ale v mixu nejsou zbytečně vytaženy nahoru a fungují organicky v rámci jednotlivých skladeb, což je z mého pohledu jen ku prospěchu věci.

Hlavní skladatel Taikakallo (vlastním jménem Matti Meri-Huhti) vyrůstal na kapelách jako JUDAS PRIEST, IRON MAIDEN, DIO nebo HELLOWEEN a mezi své nemetalové vzory jmenuje ABBu nebo Rihannu, samotný blackmetal prý až zas tolik neposlouchá a jeho vlivy do kapely přinášejí zejména druzí dva členové. Na desce tahle směsice melodických a tvrdých prvků působí jako velmi zdařile vykombinovaná a opravdu se hodně dobře poslouchá. Oproti oběma EP je zvuk čistší, bohatší a bližší heavy až power metalu. Finové se zjevně po podpisu u labelu (Avantgarde Music) rozhodli využít většího rozpočtu. Za mě to funguje dobře, i když se mi velmi líbil i dřívější „garážovější“ sound kapely.

Jsem hodně zvědav na to, kam se bude tahle skupina ubírat v budoucnu. Jelikož kluci žijí každý v jiném městě, tak se údajně nejsou ani schopni pořádně sejít, aby společně zkoušeli na turné. Pokud by zůstalo jen u studiových desek, byla by to škoda.

Nejoblíbenější skladby: „Yönsilmä“, „Suden Tie (Wolven Hour Part II)“, „To Withold a Day“, „The Secret of Streaming Blood“, „The Moonlit Dance of the Twisted Jester’s Blood-soaked Rituals“.

25.01.2024	Diskuse (2)	Gazďa