MONSTER MAGNET - 4-Way Diablo

70%

Okolo MONSTER MAGNET kolovaly vždy nejrůznější zkazky týkající se užívání zakázaných látek, kapela byla už od raných devadesátých let na seznamu problematických uskupení, ale nutno přiznat, že v rámci svých koncertních šňůr a co se týče pravidelnosti a přípravy věnované studiovému nahrávání, se vždy dokázala na výsledek náležitě připravit a koncentrovat. Do dnes netuším, zdali šlo o nafouknutou PR bublinu, nebo jestli členy této pozoruhodné bandy byli opravdu náruživí uživatelé drog, ale nebýt oněch časopisových drbů dané epochy, z úrovně jejich profesionálního působení na hudebním kolbišti bych to nepředpokládal. A tak byla situace, ke které došlo v únoru roku 2007 vlastně první závažnou havárií Davea Wyndorfa v historii jeho smečky. Vůdčí představitel MONSTER MAGNET se totiž silně předávkoval, na což byl několik týdnů hospitalizován a tento stav si způsobil kombinací alkoholu a léků proti nespavosti, kterou začal v průběhu let na dlouhých koncertních šňůrách uvnitř autobusu trpět, naštěstí se z velmi nebezpečné situace dostal, i když boj s démony ani v budoucnu neustával, protože brzy došlo i na další zdravotní komplikace, prý údajně způsobené taktéž následkem bouřlivé rockerské minulosti. Nicméně pro fanoušky bylo důležité, že kapela tou dobou již dlela ve studiu a po částech nahrávala nejnovější počin, který dostal název „4-Way Diablo“. Ten byl znovu označen polo-cenzorskou nálepkou Parental Advisory/ Explicit Content a vyšel jako druhý materiál u německého vydavatelství SPV, tou dobou již čtvrtým rokem v roli domovské stáje kapely z New Jersey.

Album vznikalo právě v obdobích okolo kritického Wyndorfova předávkování a MONSTER MAGNET usídleni v Los Angeles k jeho nahrávání využili prostory několika studií včetně Sound City studia. Pod producentskou taktovkou osvědčeného Matta Hydea tak vznikla další rockerská jízda, která vlastně svým příklonem k macho písním a energickým dusárnám z časů „Monolithic Baby!“ navazovala přirozeně na předchozí počin. Ten tam byl psychedelický ráz původních alb a silná inklinace k atmosféře drogových čajů přelomu šedesátých a sedmdesátých let, materiál stál na vypalovačkách, byť mu vlastně do velkoleposti takových kusů jakými byla alba „Powertrip“, „God Says No“ a právě „Monolithic Baby!“ něco chybělo. Svým způsobem to byla jistá absence živelnosti a přirozené touhy jít za jedním cílem bez možných spekulací. A právě menší utvrzení ve svém směru a s jejich stylem související blouznivost se hudebníci snažili zamaskovat jak jen to šlo, kupříkladu skvělou coververzí halucinogenní klasiky ze šedesátých let „2000 Light Years From Home“ od THE ROLLING STONES. Skladba si v podání MONSTER MAGNET získala uspokojivou oblibu. Horším znamením bylo, že těch songů, které by si zasloužily výraznou pozornost zde dál už moc nebylo.

Ono „4-Way Diablo“ není v žádném případě špatným materiálem, jen není schopno nabídnout cosi navíc, co by na předchozích deskách ještě nebylo. Ve své podstatě se tomu může říkat přešlapování na místě, ale druhým dechem dodávám, že kapela si ve srovnání s konkurencí stále dokázala udržet vůdčí postavení. Možná se na vyznění celkově podepsalo zdravotní zakolísání hlavního aktéra, možná i odchod kytaristy Phila Caivana, který se však hned za další dva roky do sestavy MONSTER MAGNET vrátil, ale Wyndorf o tvorbě díla tvrdí, že kapela ve studiu zkrátka příliš dlouho se vším špekulovala, což se projevilo na dalece nejmenší živelnosti tohoto materiálu.

Přitom kytarista Ed Mundell odvedl znovu další ze svých pozoruhodných prací a i relativně nová rytmická sekce Bob Pantella / Jim Baglino šlapala v dobrém rozmaru se svým šéfem a jeho vizemi. Deska je tak charakterizována celou řadou riffovitých čísel s kolovrátkovým refrény a siláckými nápěvy, což stvrzuje hned čtveřice úvodních kusů jako „4-Way Diablo“, „Wall Of Fire“, „You´re Alive“ nebo „Blow Your Mind“, které předesílají další výživnou porci rocku. Kdo čekal něco velkolepějšího, mohl se chytit třeba u mocné „Cyclone“, dát se uhranout výpravnou „I´m Calling You“ s temnou akustikou a vstupy klávesových efektů nebo ujet na excentrickém podání takové hymny jižanských plání jako je zde „Solid Gold“. „4-Way Diablo“ je tak obstojnou ukázkou tvorby MONSTER MAGNET, ale v rámci celé diskografie patří mezi ta nejméně charismatická díla. Vše sice jelo jak mělo, ale nebyla z toho cítit zas až taková zapálenost jako na předchozích albech.

04.10.2018	Diskuse (5)	Stray janpibal@crazydiamond.cz