Last Hardrock Outsider

MICHAEL SCHENKER´S TEMPLE OF ROCK - Spirit On A Mission

Jeden z nejopěvovanějších kytaristů hardrockové historie, Michael Schenker, svou současnou tvorbu již pět let zaštiťuje aktuální značkou TEMPLE OF ROCK. Jde jednoznačně o pokračování všeho, za čím tento blonďatý německý génius rockové kytary během své pětačtyřicetileté kariéry stál a s čím se prezentoval. Novinka „Spirit On A Mission“ je třetím albem tohoto jeho stále ještě vcelku nového projektu. Michael byl vždy samorost a rozhodně větší dobrodruh než jeho starší bratr Rudolf, který celou dobu od konce šedesátých let táhne poctivě svoje SCORPIONS, něco podobného u Michaela nebylo prakticky možné. Vždy byla pro něho důležitá svoboda a především potřeba nových výzev, kterou si kolikrát nenechal vzít a zanevřel na nabízenou jistotu, jakou by pro něho skýtalo stabilní členství v nějaké světově významné kapele. A že těch nabídek nakonec měl.



Někdejší zázračné dítě evropské hardrockové školy je dnes, i ve svých šedesáti letech, stále aktivní, byť stojí úplně stranou komerční hudební sféry, nová deska jej však dobře reprezentuje. Poctivě vyšívaný hard rock, opatřený jeho propracovanou a nenuceně inteligentní kytarou, která vyloženě mému uchu lahodí (na rozdíl od jiných expertů) a skladby neznásilňuje, nýbrž posouvá právě oním správným směrem, to vše nalezneme na novince „Spirit On A Mission“, se kterou mu jako již tradičně vypomáhala ex-rytmická dvojice z někdejší sestavy SCORPIONS (Francis Buchholz/ Hermann Rarebell), ale také zkušený britský zpěvák Doug White, dříve působící rovněž v řadách RAINBOW nebo TANK. Nová Schenkerova deska se jistě nestane klasikou, tak jako je tomu v případě mnohých slavných alb dávné minulosti, na kterých je k slyšení jeho nástroj (v sedmdesátých letech hrál v řadách UFO a SCORPIONS, v osmdesátých pak zejména u vlastního bandu MSG), ale určitě jde o hudbu dělanou srdcem a bez ústupků, a byť nejde o žádnou modernu, máme co do činění s prvotřídním svěžím řemeslem, které stojí za pozornost.


Dobře poslouchatelné rockové songy, u kterých je vlastně jedno zdali vznikly v roce 1978, 1991 nebo 2015, určitě Michaelovi fanoušky potěší, nicméně je nutné připomenout, že koncertně aktivní kytarový hrdina, který svou desku představil na jaře i v Praze, se těší hlavně z živého hraní a především na pódiích dostává jeho hudba ten správný šmrnc. Řada skladeb zaujme hned na poprvé, takže zde můžu zmínit určitě tři rychlé jízdy jako „Something Of The Night“, „Rock City“ nebo „Restless Heart“, které se sobě vzájemně vcelku podobají (nejen formou, ale samozřejmě i kvalitou) a jsou plné kytarových mini-kouzel, zemitou a pomalu se valící „Saviour Machine“, kde vynikne Whiteův hlas, nebo třeba hned úvodní skladbu, rozjuchanou svým kolovrátkovým refrénem, „Live And Let Die“. Song „All Our Yesterdays“ je opatřen čarokrásnou aurou, podepřen jemnou klávesovou látkou, na které vynikne právě mistrova uhlazená kytara, a právě díky rozepjatému Whiteovu vokálu se dostává do stejné škatulky, kde se kdysi dávno nacházeli i Blackmoreovi RAINBOW. Naproti tomu song „Good Times“ neztrácí hitové ambice a je tak trochu naladěn na notičku současné podoby švédských hardrockových extra-tříd EUROPE. Prostě dobrá hardrocková fošna - muzika staré školy, ale vůbec ne vyčpělá nebo překonaná. Občasně do skladeb probleskuje klasika i blues.


04.08.2015Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Pekárek
05.08.2015 11:03

Čím jsem starší, tím ho mám radši, je to borec!!!

 

rumcajs04.08.2015 13:05

Dost dobrá deska. Nejsou na ní sice vyloženě hity, ale jedná se o poctivý staromilský hardrock s výraznou Schenkerovou kytarou a Whiteovým pronikavým hlasem. Příjemně se to poslouchá.75 %