Last Hardrock Outsider

METAL CHURCH - The Dark

Druhé album „The Dark“ vyšlo na značce Elektra na sklonku roku 1986 a zaznamenalo uspokojivé reakce i prodeje. Kapela se začala více dostávat do zorného pole fanoušků po celém světě, k čemuž jí rovněž dopomohlo koncertování v předprogramech takových hvězd jako METALLICA nebo KING DIAMOND a to v průběhu následujícího roku, rovněž k tomu přispělo i první video natočené ke skladbě „Watch The Children Pray“. Pod producentským dozorem Marka Dodsona vznikla další klasika, která se v osmdesátých letech nesmazatelně zapsala do metalové kroniky. Všechny skladby byly autorským vkladem kytarového dua Kurdt Vanderhoof/ Craig Wells a jejich texty si opět vzal na starost převážně zpěvák David Wayne, velký to oblíbenec tehdejší fanouškovské základny METAL CHURCH. Ze zpětného pohledu „The Dark“ asi nebylo zas až tak nadpřirozeným a klasicky heavymetalově dobrodružným materiálem jako debut, nicméně jeho síla vězela trochu jinde – riffy získaly na power vyznění, průraznosti a sound celkově tak nějak zbytelněl, přičemž právě kytarová práce výše zmíněného dua patřila k opravdové chloubě díla. Hodně se hrálo na zvýraznění detailů, přičemž stylový rozptyl skladeb byl jednou z těch sympatičtějších věcí.



Základní stavební kámen amerického powermetalu druhé poloviny osmdesátých let obsahoval jak skladby poněkud epičtějšího ražení, co na to šly jaksi ze široka a pozvolna se rozpínaly a gradovaly – již zmíněná „Watch The Children Pray“ nebo snad ještě rozevlátá „Method To Your Madness“, ale naopak také riffové dusárny s větším zastoupením oné rock´n´rollové přímočarosti - viz.třeba hitovka „Start The Fire“ s úsečným a krátkým refrénem, jenž byl posilován přísně pochodovou bombohrou vypouštěnou zpoza bicí artilérie Kirka Arringtona. Deska dále obsahuje frenetickou titulní skladbu s typicky vřeštivým hlasem Davida Waynea, který zde ždímá vztek až z morku kostí a v mnohém tak připomene tehdejší vokální projev Jona Olivy z řad spřátelených SAVATAGE. Svoje vysokorychlostní chutě kapela uspokojuje ve skladbách jako „Line Of Death“, „Psycho“, „Ton Of Bricks“ (song se objevil na soundtracku k filmu „No Man´s Land“ s Charliem Sheenem v hlavní roli), „Western Alliance“ nebo „Over My Dead Body“.


Po realizaci alba však kapelu čekalo několik personálních proměn. Původně se totiž zamýšlelo, že se zdravotními komplikacemi bojující kytarista Craig Wells bude na nějaký čas nahrazen jistým Johnem Marshallem, tou dobou kytarovým technikem Kirka Hammeta z METALLICY, nakonec to však dopadlo trochu jinak, protože Wellsův stav se rychle lepšil. Nicméně John Marshall v kapele zůstal a tím kdo se v roce 1987 vzdal členství a potřeby objíždět zdlouhavé koncertní štace byl samotný šéf Kurdt Vandenhoof. Ten sice Marshallovi svůj post kytaristy přepustil, nicméně po skladatelské stránce zůstal velmi činný a i nadále platil spolu s Wellsem za hlavního autora písní METAL CHURCH a to i v době, kdy nebyl další dekádu uváděn jako člen kapely. Druhou personální změnou, ke které došlo až v roce 1988, bylo nahrazení zpěváka Davida Waynea, jenž se tehdy již delší dobu potýkal s problémy s alkoholem. Nováčkem za mikrofonem se stal Mike Howe, který do METAL CHURCH přešel z řad své kapely HERETIC. Pikantní informací zůstává, že právě odešlý David Wayne spojil síly s Howeovými spoluhráči z HERETIC a rychle založil powermetalové těleso REVEREND, které na přelomu osmdesátých a devadesátých let slavilo dílčí úspěchy a to zejména s druhým albem „Play God“ z roku 1991.


P.S.: Přestože se METAL CHURCH nadále snažili dostat do úspěšnostní první ligy, zatím se jim to i přes mírně se zlepšující prodeje nedařilo. Jejich nový kytarista John Marshall se dostal do zorného pole většiny metalových fans o několik let později v roce 1992, když na několika koncertech kapely METALLICA zastoupil kytarové party Jamese Hetfielda, léčícího si tou dobou popáleniny, které mu byly způsobeny pyrotechnikou na koncertě v Montrealu, který byl odehrán v rámci společného severoamerického turné s GUNS N´ ROSES. John Marshall s METALLICOU vlastně odehrál několik koncertů již v roce 1986, kdy si James Hetfield pro změnu zlomil ruku při jízdě na skateboardu.


28.03.2016Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Daveyy31.03.2016 09:13

Rovněž 100%, tohle je legenda. Po geniálním debutu dokonale vybroušené skladby kde navazuje jedna pecka na druhou. Od úvodní Ton of Brick přes úžasný nástup Start the Fire a neustálé změny tempa až po pekelně rychlý Western Alliance. Tohle je legenda!! David Wayne zde překonává v nasazení i UDO.

 

Zetro
29.03.2016 20:04

100%! Nedokazem byt objektivny!