Last Hardrock Outsider

MASTER´S HAMMER - Fascinator

Jsem fascinován, s jakou obrazotvorností oživuje a chrlí do světa František Štorm své nekromantické vize přeplněné všemožnými bludy, bytostmi a tajuplnými výjevy, na kterých stojí současná lyrika tvorby jeho kapely MASTER´S HAMMER. Přesto tvrdím, že novinkový kotouč „Fascinator“ je o trochu slabší deskou, než je tomu v případě tří předchůdců (jmenovitě „Vracejte konve na místo“, „Vagus Vetus“ a „Formulae“), což ovšem vůbec neznamená, že se jedná o špatnou záležitost. Ostatně několik slabších skladeb se našlo na každém z post-comebackových děl. 


Stylově „Fascinator“ rozněcuje ponejvíce vzpomínky právě na oblíbené „Konve“, protože divoký materiál přibližuje aktuálního tvorbu MASTER´S HAMMER více k blackmetalovému jádru (rychlé laufy, kvílející kytarové valy, občasná sóla nebo hnilobnější vokální projev), než tomu bylo v případě dvou přeci jen trochu industriálně-písničkovějších (jakkoliv z mého pohledu vrcholných) alb vydaných posléze v letech 2014-16. Na nich byl projev MASTER´S HAMMER přeci jen pročištěnější, mnohdy vycizelovaný umělými zvuky a texty tam šly logicky do popředí, navíc bezchybně podporovány skvělou dramatizací a náladotvornými faktory všech těch hororových minipříběhů.


 

Letošní absence Necroccocka (deska opravdu vznikala v sestavě, v jaké MASTER´S HAMMER vyrazili vstříc svým koncertním štacím) se na novince projevuje, dle mého, především výše zmíněným přesunem od rytmizovaného a klávesami více ovlivňovaného industriálního-blacku s těžištěm na textech a jejich zvrhlém podání, k přeci jen o něco jadernějšímu projevu, jenž souvisí více s metalovým podhoubím. Ostatně právě kytara Petra „Blackieho“ Hoška mnohdy platí za určující prvek některých z výraznějších songů (tak třeba „Psychoparasit“). 


Jako je u MASTER´S HAMMER dobrým zvykem, textová stránka je znovu velmi kvalitní, ale někdy ani ona nedokáže zamezit proniknutí slabší položky do soupisky písní (zvláště v druhé polovině se jede tak trochu přes sílu a některé songy působí zvrhle za každou cenu). Ano, poslední třetina novinky je nejslabším úsekem tvorby kapely za celou éru od návratu v roce 2009. Albu „Fascinator“ by opravdu prospělo zkrácení na deset vysekaných válů, na druhou stranu od úvodu v podobě fantastické titulní skladby až po bahnem, krví a tropickým klimatem prohřátou „Krokodil“, nemá deska slabšího místa. V tomto úseku má člověk co dělat, aby i v časech, kdy desku zrovna neposlouchá, zadržel smích při vzpomínce na její texty.

 

Všechny songy jsou poháněny bicí artilérií Honzy Kapáka, který albu dodal znamenitý švih, ale je zde třeba zmínit i účast tympánisty Silenthella, který je zde, spolu s Frantou Štormem, jediným původním členem této sebranky. „Fascinator“ obsahuje jak naprosto skvělé skladby, které se zařadí k tomu nejlepšímu, co MASTER´S HAMMER po svém návratu v poslední desetiletce stvořili, tak samozřejmě věci na hraně, či dokonce slabšího charakteru (mluvil jsem o poslední třetině alba a na tom trvám, zde opravdu není z čeho brát). Když se zaměřím na to podnětné, tak titulní song splňuje ta nejpřísnější kritéria tvorby MASTER´S HAMMER, zvláště pak když je Vyvolený patetik zdvíhán, na vlně rozjitřené nálady davů a za přispění přírodních sil a nejrůznějších kultů, rameny Bohů až kamsi nahoru. O takovém respektu a nekonečné přízni nejmocnějších, jenž je zde mistrně vyobrazena, by si snad mohli nechat zdát i šamani z chrámů zkázy v příbězích Indiana Jonese. Epochální song, který je po právu umístěn do popředí celého letošního díla.

 

Silnou Štormovou stránkou v případě textů je fakt, že dokáže pomocí nadpřirozených obrazců mimoděk pojmenovávat i peripetie, kterými prochází naše současná společnost. Tak jako tomu bylo před lety v případě „XMZ" (tedy Xenofobní misantropické zrůdy), děje se tak dnes i u songu „Psychoparasit“, kde je vtipně načrtnuto dějství rozehrávané dnes dost často nejrůznějšími tragédy na sociálních sítích a různých internetech, kde si řada těchto aktivních vyčurinů klade za prvotní cíl především ovlivňovat (i třeba politické) názory společnosti ve prospěch kohosi podivného a vyloženě s tím vším otravovat vzduch. 


„Ve věži ticha“ platí za dokonale mrazivý hororový výjev, kde Štorm zužitkovává své přednosti v umění vyobrazit cosi nadpřirozeně zvráceného, zatímco „Linkola“ útočí z čelní řady tím nejlepším tématem, jaké nahrávka nakonec vlastní. Finský ekologický extremista je zde v pozici novodobého Adolfa a do hudby MASTER´S HAMMER skvěle pasuje. Jeho příběh o touze nastolit za každou cenu pořádek patří k tomu nejlepšímu, co kapela kdy stvořila (nutné slyšet). Navíc jsem přesvědčen, že by se velká část tuzemské metalové veřejnosti cítila šťastná, kdyby se ten malý mužík s vízorem surovce, který ostatně zmíněný příběh/text sepsal a vokálně odprezentoval, stal navždy něčím jako jejich českým metalovým Linkolou, při jehož příchodu do místnosti by se s vážnou tváří srazily paty k sobě a pravačka by letěla kamsi dopředu a nahoru.

 


Makabrózní výjev „Satanská nekrofilní porna“ má všechny atributy hitu, jakými bylo přeplněno především minulé album „Formulae“. Ať se to možná zdá podivné, jde opět o jistou kritiku současných poměrů ve společnosti :-), kde si čím dál více ukrajuje prostor a postupně získává kontrolu nad stádem jakási prapodivná škodná a všemožným úchylárnám nakloněná minorita, upravující si pravidla tzv.normality fungování dle svých potřeb, navíc fízlující a kontrolující kde se jen dá. Píseň „Estetika ďábla“ s chladným espritem umrlčí lyriky rovněž nezklamala a  do vyhřátého indického bahna zasazený „Krokodil“ má v sobě rovněž velkou dávku černého humoru a všechny přednosti hitu z časů předchozích dvou alb, kde je upřednostněna textová složka a rytmické prvky před kytarovou bouří. Následné dvě skladby „Astrální dvojníci“ a „Kletba“ sice také ještě nejsou vyloženě špatné, avšak odstartují část nahrávky, kde se jde s kvalitou prakticky pouze dolů a člověku dá docela práci vydedukovat pointu děje, který nastiňují jejich texty. Vše co následuje už je pak jenom horší, a tak právě díky slabší dramaturgii poslední třetiny alba, mám novinku prostě o něco níže než předchozí tři díla MASTER´S HAMMER, přesto stále velmi nadprůměrná nahrávka tuzemského metalu. Jen tak dál.


25.02.2018Diskuse (18)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Norr
05.03.2018 10:36

Dal jsem pár dalších poslechů a snažil se více soustředit, abych pronikl do tajů nové desky MH a po pravdě, je to o malinko lepší, přesto z toho stále žádná bomba nevykvetla. Blízko mému pocitu je Asphyx:

http://deadly-storm.blogspot.cz/2018/03/recenzereview-masters-hammer-fascinator.html

 

wuxia
28.02.2018 14:49

Norr: Jo, je o čem vyprávět děckám. Jen kdyby to ta holota řádně docenila...

 

Norr
28.02.2018 12:31

wuxia aneb ten, jemuž Štorm z křesla kynul !!!!

 

wuxia
28.02.2018 08:26

Norr: Ha, já si pro Konve byl taky u Štormů doma. Předávala mi ji paní Štormová, Mistr seděl v křesle opodál a přátelsky mi kynul.

 

Valič
27.02.2018 21:24

Vatutinwot: To nebylo mířené na tebe, ale spíš na některé chronické stěžovatele z jedněch nejmenovaných konkurenčních stránek.
Je zajímavé, že se tohle řeší výhradně u M.H. a přitom existují mraky kapel s několikanásobně rozsáhlejší diskografií.
Já bych do toho Necrocockovu tvorbu vůbec nemontoval. Od svého prvního odchodu z kapely už si žije ve svém vlastním světě a mám dojem, že se na novějších albech podílel spíš jako jakýsi "externí konzultant" s tím, že k té hudbě občas přidal nějaké ty svoje úchylné doprovodné vokály. :-)

 

Kelly27.02.2018 18:49

Tedy přátelé, je kouzelné, jak nám Franta a jeho MH s novou deskou různě leží v žaludku. A jak ho znám, kdyby to tady četl, tak si troufnu říci, že se sarkasticky zašklebí a prohodí pro sebe: Ti se ošívají, povedlo se. To jsem jim zase zamotal šišku. :-))

 

Stray
27.02.2018 14:34

Valič: To zas nééé, sice bazíruji na absenci určitého typu obyvatelstva (namyšlenci co všechno dělaj nejlíp a přitom nevidí ani milimetr pod povrch), ale Norrův příspěvek se mě jeví v pořádku a velice zajímavý.

 

Valič
27.02.2018 12:50

"...bioenergie, čakry, psychosomatika, Feng Shui a plno věcí z oblasti psychologie, ba i holotropní dýchání a vliv drog na člověka..."

Vsadím se, že až si tuhle pasáž přečte pan domácí, tak vztekle roztříská klávesnici o hranu stolu, karatistickým kopem sejme monitor ze stolu a prohodí počítač zavřeným oknem se zuřivým výkřikem: "Kurva, co mi to sem zase leze za exoty!" :-)

 

Norr
27.02.2018 12:03

Přidávám trochu jiný pohled na novinku MH. Nejprve úvod, aby bylo předem jasno, jak MH vnímám. První mé setkání s MH bylo na Utrametalu a byla to láska na první poslech. Favoritem kompilace pro mě byl Debustrol, který jsem znal už z jejich dema a v té době jsem prostě víc frčel na thrashi, nicméně MH spolu s Moriorr, mě fascinovali takovou tou temnotou navíc, ze které se nakonec vyklubala má láska k death metalu ;o) Po vydání "Rituálu" jsem MH propadl zcela a hltal ten jejich okultismus a zvláštní postoj k popisování víry. Jakožto v dětství zasažen výukou katechismu, ministrování v kostele a následném křtu (jsem pokřtěn jako František), mi byla křesťanská víra blízká a byť jsem věřící nikdy nebyl, zůstal mi z toho takový pěkný pocit, něco jako ze starých pověstí českých, nebo řeckých pověstí a bájí, doplněno o fascinaci estetickou stránkou křesťanství (architektura, hroby, rituály apod.). Velkou mírou mě MH ovlivnili v tomto směru tak, že můj pohledu na křesťanství získal i filosofický rozměr, více jsem přemýšlel o víře jako takové a dále se zajímal i o jiné náboženské směry jako třeba k metalu blízký satanismus (Satanská bible), hinduismus (Bhagavadgíta), islám, judaismus, paganismusapod., prostě teologii tak nějak v celku až jsem se dostával k takovým věcem, jako bioenergie, čakry, psychosomatika, Feng Shui a plno věcí z oblasti psychologie, ba i holotropní dýchání a vliv drog na člověka). Výsledkem toho všeho, bylo mé prohloubení bezvěrectví, ovšem s respektem k tomu celému pel-melu. Po cimrmanovsku "Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pánbůh potrestá". No a tohle celé by asi nebylo takové, nebýt právě mého setkání s MH. Takže tahle kapela je pro mě zásadní a to nejen hudebně, tudíž ji sleduji bedlivě a s velikou adorací umím sám v sobě zhodnotit jejich tvorbu s jasnou hlavou, to aby bylo jasno, že jim zas neodpustím všechno, jen proto, že je mám za kult. Druhé album "Jílemnický Okultista" taky zbožňuji a přitom jsem v době jeho vydání slyšel spíše negativní reakce (už to není black a vůbec ty texty o ničem). "Šlágry" s úctou vynechávám. Pauza MH pro mě znamenala tisíckrát poslouchat ty jejich první dvě alba a dostat je po letech do fáze "legendární". Návrat na scénu jsem vzal s absolutním nadšením, byť "Mantras" nebyl zas tak úžasný návrat. Ovšem, když jsem si šel pro originá "Konví" ke Štormům domů a přebíral cd od té rozumíte, té paní Štormové, klepali se mi kolena a marně jsem doufal, že zahlídnu Františka v županu, kterak s lahví vína a rukama od barev, mizí někam do své dílny.... Následující "Vagus Vetus" jsem už tolik nepobral, hudebně mě oslovilo snad ještě méně, než "Mantras", je na mě takové umělé. Textově stále super. "Formulæ" bylo návratem zpět na pozice, zejména návrat živého bubeníka jsem uvítal. No a jsme u novinky. Tady mám problém. Nějak jsem zklamán ze zvuku a z textové složky, byť práce kytar je super. Franta moc kecá a už je těch psycho témat nějak přehršel. Bubny taky jedou jak o závod a zaplňují dost prostoru. Abych to uvedl na pravou míru, stále je to celé nadprůměr, bohužel v rámci MH už jen další v řadě. Nenechám to album usnout a budu ho dále zkoumat a ohryzávat, jen ta chuť ho slyšet i podesáté už není tak výrazná, jako dříve. Tohle je album, které byť není špatné, ani není nejhorší od MH, tak ode mě schytává největší díl kritiky a zkoumání, proč se mi nelíbí tolik, jako jiná alby MH. Ovšem, celé je to můj problém a já se s ním poperu. Třeba tak, že to tady napíšu. Nechci nikoho ovlivňovat, aby mi tu začal přitakávat, jak mám pravdu, asi bych spíš chtěl číst další ódy na "Fascinátora". Každopádně, takhle to mám a trochu kritický názor mi tu na novou desku chyběl ;o)

 

Valič
27.02.2018 09:46

Stray: Netvrdím, že já jsem všechny ty texty pochopil správně. Třeba u skladby Ve věži ticha mi sice došlo, že je inspirována z pohledu Evropana dost morbidními pohřebními rituály, které jsou paktikovány v některých asijských státech, a při kterých jsou ostatky nebožtíků ponechávány na nějakém vyvýšeném posvátném místě jako potrava pro dravé ptáky (tzv. nebeský pohřeb), ale není mi tak úplně jasné, kdo je vlastně ten vypravěč, který touží převzít po těch supech, kteří se otrávili deriváty Diclofenacu, břemeno jejich služby. Že by se jednalo o dítě té v textu zmíněné domovnice, které se narodilo až po uložení jejího těla v pohřební věži?

Děj skladby Krokodil se možná v Indii odehrává. V textu je zmíněno, že ta nebožačka získala ten osudový prášek na party v Goe (pokud tím ovšem není míněna pouze nějaká goa party, kde se hrála stejnojmenná taneční hudba).