Last Hardrock Outsider

MASSACRE - Resurgence

Stylově v den třicátého výročí legendárního debutu prosvištěl éterem nový singl floridských MASSACRE s titulem „From Beyond 2021“. To už bylo jasné, že se peče něco většího a pár měsíců nato vyvrhla deathmetalová hydra čtvrtou regulérní řadovku. Sestava se, jak známo, od předešlého pokusu o návrat kompletně proměnila, takže Fénixe tentokrát tahá z popela bývalý frontman Kam Lee. Svérázný zpěvák si teprve nedávno vydupal právo na používání kdysi slavného jména pomocí soudní mašinérie a vlastního sebevědomí. Aktuálního Kamova projektu se účastní ještě původní basák z dřevních demáčových začátků Mike Borders a zbytek tvoří mezinárodní žoldácká soldateska, která by svými ostatními hudebními aktivitami naplnila slušný pětidenní festival. Hlavně švédský kytarista Rogga Johansson je známý neposeda, vyhlášený svou účastí v mnoha extrémních metalových spolcích. Osobně jsem byl ale nejvíc zvědavý na výkon Scotta Fairfaxe z britských MEMORIAM, který přibyl do party jako třetí(!) kytarista.


„Resurgence“ (Oživení) je celkem příhodné jméno pro další studiovou reinkarnaci otevřeně vzývající nesmrtelnou tvůrčí prvotinu. S milníkem „From Beyond“ bylo jméno MASSACRE vždy nejčastěji skloňováno, a to plným právem. Se vší úctou k předešlé desce „Back From Beyond“ a zcela bez úcty k experimentu „Promise“ byli MASSACRE doposud kapelou jednoho alba. Tomu se Kam Lee & spol. nyní rozhodli udělat přítrž. Na ploše čtyřiceti minut se snaží vrátit starému logu bývalý lesk a ukázat neuctivému mládí, kdo že to stále umí drtit ten nejlepší death metal. Bohužel na to jdou stejně zabedněným způsobem jako nedávno jejich souputníci SOLSTICE. Borci tak nějak odevzdaně a bez větší námahy pouze oprášili postupy z počátku let devadesátých a bez ohledu na prozatímní vývoj očekávají, že to obecenstvo s chutí spolkne. Z novinky cítím možná až kalkul svést se na nové vlně old-school death metalu, která se v poslední době zdvihá stále výš, následujíc bouřlivější vodní valy retro thrashe a klasického hevíku. Žánroví fanoušci možná zaplesají, ale nedovedu si představit, že by starosvětský death metal bez jakékoliv přidané hodnoty dokázal přitáhnout i nové posluchače.



Deska má přitom docela slibný rozjezd. Nechybí stylové intro, po kterém se rozdrnčí vyhrávka evidentně inspirovaná válečnými harmoniemi BOLT THROWER a pak už se sype z reproduktorů poctivý death metal. Nic, co by našince posadilo na zadek, ale valivý song „Eldritch Prophecy“ má zkrátka svoje kouzlo a dokáže nastartovat pozornost. Následující „Ruins Of RLyeh“ je jasně největší pecka nahrávky a ukazuje možnosti, které zůstaly v dalším průběhu trestuhodně nevyužité. Víc se pracuje s atmosférou, temná zaříkávání kultu Cthulhu se střídají s precizním tempem bicích a kytarovými riffy zakončenými jemnou, ale efektní melodickou kudrlinkou. Kam Lee vzývá panteon Lovecraftových příšerných bohů až Nergalovským démonickým kázáním a celá píseň je prostoupená oparem temnoty a napětí. Trojka „Innsmouth Strain“ už ale otáčí produkci zpět k old schoolové přímočarosti, která by byla sympatickým přechodem, pokud by za ní pokračovalo něco zásadnějšího. Ale to se bohužel neděje….


Většina materiálu si naopak vystačí s muzikantskou i kompoziční průměrností držící se v intencích nenápaditého střednětempého deathu. Monotónnost skladeb je repetitivně únavná a až překvapivá s ohledem na zkušenosti zúčastněných. Z hudební šedi nevystupuje žádný zásadní motiv nebo myšlenka, dokola se drhnou stejné obměny kytarových riffů a bicí Brynjara Helgetuna jsou sice přesné, ale sterilně nudné. Ani hostování zpěváků ze spřízněných MORGOTH nebo BENEDICTION se nepodařilo úplně zužitkovat ku prospěchu věci. Určitě by se vyplatilo věnovat jim větší prostor, když už kývli na spolupráci. Kompletních pět písní takhle cirkuluje v nezáživném a uniformním bloku, než se začne znovu dít něco, co stojí za trochu větší pozornost. U předposlední položky „Spawn Of The Succubus“ se kapela zase trochu nadechne a naservíruje povedenou ráznou thrashovku, kterou zdobí Fairfaxovi melodeathové vsuvky. Stejná energie se přenáší do zdařilého finále, které obstarává vracející se Corpse Grinder. Tedy nikoliv ikonický bezkrký growler z CANNIBAL CORPSE, ale smyšlený nekrofilní perverzák, který svým řáděním uzavíral i „From Beyond“. Jeho zvrácené hry jsou pozadím pro krátkou nabušenou vypalovačku, které by to možná víc slušelo uprostřed alba, kde by naředila zmíněné unylejší skladby. Ale styl je styl a „Return Of The Corpse Grinder“ tedy ukončuje nepřesvědčivé album a jeho zabijácký temperament přichází tak trochu vniveč.


MASSACRE svou velkou příležitost k návratu do první ligy jednoznačně promarnili, jakkoliv promo materiály Nuclear Blast mluví jinou řečí. „Resurgence“ prostě nemá uměleckou sílu obstát v dnešní mohutné konkurenci. O potencionálu některých písní bychom se možná mohli bavit, ale to by platilo max. u začínající kapely, ovšem ne u zavedeného jména, byť s poněkud pošramocenou pověstí. Možná by bylo lepší staré logo definitivně pohřbít a zkusit to znovu (a lépe) pod nějakým novým. Posluchač a recenzent by pak mohl být i o něco shovívavější.


08.11.2021Diskuse (9)Hivris
janpibal@crazydiamond.cz

 

Widl
23.11.2021 13:21

U mě výborný album. Nečekal jsem, že to dopadne až takhle dobře :) Konzistentní, zábavný k poslechu a hned od začátku jasně rozpoznatelný, že jsou to Massacre. Ten ksicht je tam jasný a přitom kupodivu nenucený. Rat God mě baví víc, ale tohle je taky skvělé. Navíc s parádním obalem.

To aby tany nebyla jen ta kritika :)

 

Obsolete
10.11.2021 10:20

Mě Massacre nikdy zvlášt nebavili,uznávám ale že from beyond je kult.Tohle je ovšem strašná sračka,sorry.7/10 si Ressurgence podle mě určo nezaslouží,šel bych mnohem níž.tvl vždyt o ten Back from Beyond který nebyl žádný šlágr byl lepší než tohle..

 

Stray
09.11.2021 15:20

Původně jsem nechtěl reagovat, ale nakonec se mě to jaksi rozleželo. Ostatně jako vždy.:-) Naprosto podporuji názor Hivrise. Dávat tady každé průměrné desce 70%, ať jde o jakýkoliv styl, nedává smysl. Sám bych dal MASSACRE 50%. My nejsme zaťatej subžánrovej web, pohybujeme se ne v konzervě od paštiky, ale v několika tunovej cisterně. O albech přemýšlíme v kontextu aktuální hudby, ne v kontextu jedné malé historické škatulky. Takže pokud si někdo klade otázky typu: Co člověk může asi tak očekávat od old-school death metalu? U nás tahle otázka nedává žádný smysl :-), vůbec žádný, jasný?:-) My proto abychom dali vysoké hodnocení nechceme naplnění nějakých šablon, chceme prostě zajímavé nápady, ať už objekt hraje to a nebo ono. Osobně bych volil spíše otázku: Jak perfektní musí být old-school death metal, aby v současné době dával vůbec smysl? Takže tu mačetu zase hezky založ a udělej si skořicovej čaj s podzimní příchutí, Fíňáku!:-)

 

Vladimir Harkonnen
09.11.2021 13:54

no zaslouží …. to je subjektivní 😉😉 … jak říkám já bych dal 7/10 protože si myslím, že si to zaslouží. Asphyx mám ta 8-9/10 již několik posledních desek … prostě ta novinky tělesa pod hlavičkou Massacre je docela fajn. Kazdopadně obecně jsem k Massacre taktež skeptický, nic kultovního na nich není, je to o jedné desce from beyond a i ta oživovala hlavně vzpomínky Death, takže zádné fanatické obhajování skvělè samurajské desky IM, kdy bych Crazy dismond za ty 7/10 a vyšinuté slozy nejraději mačetou rozsekal se nyní nekonají, prostě jen mne to celkem baví a vlastně jsem rád že to vyšlo. Jo tu doporučovanou kapelu zkusím

 

Hivris
09.11.2021 11:09

Recenze je natolik kritická, nakolik si to deska zaslouží:). Že se s Asphyxem (autor, ne kapela) neshodnu, jsem očekával od samého začátku. Jsem přesvědčenej, že na deathmetalovou desku si není potřeba nějak zvykat a pečlivě jí naposlouchávat. Povedený death prostě šlape od samého začátku. Srovnejte nové MASSACRE třeba s ASPHYX (kapela, ne autor) nebo se SKELETAL REMAINS a ten rozdíl ve skladatelské kvalitě bude markantní.

A souhlas s Honzou H. - INHUMAN CONDITION dopadli určitě líp...

 

Vladimir Harkonnen
09.11.2021 09:36

recenze je poměrně kritická, možná až zbytečně, celkově to nikde tak moc nevraždí jako na CD ... já asi nejvíce souhlasím s naším deadlystormzine (http://www.deadlystormzine.com/2021/10/recenzereview-massacre-resurgence-2021.html) kde je nastíněna i otázka, co v dnešní době od old school death metalu chtít a očekávat ... a podle mne to Massacre docela splnili, baví mne to a určitě mám desku zařazenu v podzimním pelotonu ... vedle skepticism, mastodon, 1914, reedice garbage, senjutsu, carcass atd atd ... pohodových 7/10

 

afro
09.11.2021 09:24

Po prvotních rozpacích si desku docela užívám a asi to souvisí s věkem. :-) Zároveň platí, že nic objevného se opravdu nekoná, ale to třeba ani u posl. Benediction. Pro mě osobně zpestření a osvěžení ke kapelám typu Diskord, Cryptic Shift, Replicant nebo podivností à la Tumba De Carne které mi aktuálně okupují fonotéku a vyžadují mnohem soustředěnější poslech. Takže 7/10 a kdyby byly na desce ještě alespoň jedna až dvě skladby jako ta závěrečná, přihodil bych bodík nahoru.

 

Honza H.
09.11.2021 00:12

Díky za recenzi a za ušetřený peníze, tohle tedy kupovat nebudu.
Dle všeho podstatně líp dopadli Inhuman Condition, což je materiál,kterej měl původně bejt aktuálním albem Massacre, tedy kdyby se Kam s klukama nerozkmotřil....

 

Pekárek
08.11.2021 21:35

Bohužel, žádné pozitivní překvapení se asi nekoná, teď je to tu černý na bílým.:)