Boomer Space

MASSACRA - Sign Of The Decline

Francouzská MASSACRA patřila ve své době mezi význačné představitele thrash/deathu a ve své zemi měla tehdy konkurenci pouze u temnějších, ovšem stále žánrově spřízněných LOUDBLAST. V době kdy Francie byla pro tvrdou hudbu stále velmi exotickou krajinou, způsoboval tento Galský poklad zájem většiny fanoušků death metalu. Subžánr, který se právě v té době hřál na svém komerčním vrcholu, nabízel mnoho odrůd a způsobů výkladu či prezentace. Zde to byl zejména nabušený heroický projev, kterým se MASSACRA v období svých prvních tří alb proslavila. Ten bych si s odstupem let dovolil nazvat chybějícím vývojovým článkem mezi tím, co předváděla SEPULTURA v období alba „Beneath The Remains“ a ranou tvorbou floridských MORBID ANGEL, třeba někdy okolo debutu „Altars Of Madness“. Strhující ultra rychlá tempa hrála prim, tu a tam byla sice vystřídaná s nějakou atmosférickou vybrnkávačkou, ale dominovaly nezastavitelné riffové smrště, vřeštivá sóla a kulometné palby bicích, které v kombinaci s obrovským vnitřním nábojem a hlubokým, hrubým, ovšem jasně srozumitelným vokálem utvářely sound kapely. V počátcích sice stál za mikrofonem kytarista Fred Duval, později, od albové dvojky „Enjoy The Violence“, šlo o činnost, kterou si bral na starost spíše baskytarista a o něco lepší křikloun Pascal Jourgensen.


 

Technická vyspělost také nebyla v případě těchto Francouzů zrovna prázdným pojmem, což bylo nejlépe demonstrováno právě na jejich vrcholném třetím albu „Sign Of The Decline“ ze srpna roku 1992, které bylo jejich posledním rázným zahřměním ve stylu staré thrash/death metalové školy. Pozdější alba - „Sick“ a „Humanize Human“, která vycházela v douletých intervalech, sice znovu obsahovala poměrně zručně a kvalitně odvedenou práci, ale byla až příliš vzdálena od původní koncepce a hlavně byla ovlivněna zejména moderním pojetím hry, jaké v té době na scénu přinesli třeba kalifornští MACHINE HEAD. Následkem toho došlo ke značnému odlivu skalních deathmetalových fanoušků a pozdějšímu rozpadu.

 

Když právě třetí desku „Signs Of The Decline“ srovnáte s oběma albovými předchůdci, s nekompromisním, avšak nepříliš zajímavým debutem „Final Holocaust“, který z dnešního pohledu opravdu trpěl špatnou produkcí, tak s jeho o něco vyzrálejším, více přístupným, prostě ve všech směrech lepším následovníkem „Enjoy The Violence“, je na ní jasně rozpoznatelný nemalý vývojový pokrok směrem k větší propracovanosti, technické dokonalosti a také rapidně lepšímu soundu. Zkrátka, MASSACRA na ní působí mnohem víc hotově a po všech stránkách profesionálně. Jakoby až zde definovala to, co už chtěla sdělit na předchůdcích, ale neměla k tomu dostatečný arzenál možností či schopností. Vyrovnané album tak nabízí desítku ostrých a rychlých thrash/death metalových skladeb. V textech se to hemžilo válečnou tématikou nebo motivy historickými či nadpřirozenými, které spadaly spíše pod obor sci-fi literatury. Skladby jako „Evidence Of Abominations“, „Defying Man´s Creation“ nebo titulní věc slouží do dnes jako učebnicový příklad žánru a jeho stavu na samotném počátku devadesátých let. 


03.01.2015Diskuse (5)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Metalista10.01.2015 23:09

Nerad někam píšu ale od Massacry je nejlepší Enjoy. Titulka nebo trojka Gods of hate.

 

Meresz
05.01.2015 12:29

No ja prakticky z Francúzov počúvam práve len trojicu Massacra, Loudblast a Agressor :D Agressor tiež solídne šľapali.

 

Valič
05.01.2015 00:08

Dívám se, že se asi všichni shodneme na tom, že tohle album bylo vrcholem jejich kariéry. Další řadovku (Sick) jsem sice kdysi slyšel, ale vzpomínám si, že mě tenkrát moc nebavila a jejich poslední album už jsem pak ani nesháněl. Ze starších francouzských kapel bych kromě těch Loudblast ještě rád připomněl Agressor a jejich první dvě desky.

 

Meresz
04.01.2015 10:28

Nepočul som to dlho, ale je to určite najlepšia Massacra (aspoň z prvých troch, posledné dve som ešte nepočul). Hobľuje to obstojne a zvuk zabíja. Myslím že si zaslúži aspoň o 10% viac :)

 

DarthArt
03.01.2015 16:45

Opět trefa do mého metalového mládí. Signs of the Decline bylo tehdy opravdu docela velkým pozdvižením směrem z death metalem ne zas tak moc postižené Francie. Vzpomínám na mile ortodoxní rozhovor z úst Fred Deatha na stránkách Sparku, i na moji kopii kazety, která samozřejmě pocházela z Polska od pirátské "firmy" Takt - naštěstí tahle kazeta byla nahraná po obou stranách, a tak jsem se nemusel vztekat jako u jiné "originálky", kde hrálo jenom prvních deset vteřin a pak se na to kopírovači vysr... . Jo, to byly časy. Škoda, že tahle kapela nevydržela v tempu déle, další desky jsem už asi ani neslyšel, a jak vidno, zajímavá kariéra a výborná muzika utichla někde v prádznotě. Každopádně milá vzpomínka!