Last Hardrock Outsider

MARDUK - Viktoria

Kdo švédské MARDUK nějakou dobu sleduje, měl by mít docela jasnou představu o tom, co přinese jejich novinková deska. Dalo se očekávat, že zřejmě půjde o poznání méně velkolepou věc, než jakou představuje návratová deska „Northern Chaos Gods“ od norských strašidel z IMMORTAL. Určitá strohost a přímočarost byla vždy parketou MARDUK, stejně jako jste měli během poslechu jejich skladeb většinou pocit, že vypovídají cosi o událostech, které se v našem světě zkrátka dějí. S novým materiálem, který je mimochodem nazván po oblíbeném fotbalovém klubu z mého města, nemají tito zlouni v žádném případě v úmyslu zahájit období kompromisních řešení, na to je jejich zvuk i v roce 2018 hrubý jako jadrný rock´n´roll odehraný na betonové podlaze uvnitř nějakého podzemního krytu. Člověk jen čeká, až se ta banda předpisově nasraných lidí umoudří, bedny postupně povypíná a snad i po sobě uklidí. Divím se jen tomu ustavičnému zažrání do témat války, které si nic nezadá s vehementní gestikulací a emocionálně nabytou mimikou současného mladého anglického brankáře Pickforda na právě probíhajícím fotbalovém šampionátu. Vždyť kdy naposled měli materiálně nadprůměrně zajištění seveřané co do činění s válkou? Zvlášť když jde o podobné dlouhovlasé čtyřicátnické výpitky hrající poměrně neoriginální hudbu, mě ona zatvrzelost překvapuje. Ale tak se snad dá říct: kdo si hraje, nezlobí. Metalisté jsou jako věčné děti.


 

Nordická ofenzíva vyšlechtěná pod nadpisem „Viktoria“, zavdává příčinu k domněnkám ohledně renesance zmalovanců. Jakkoliv šlo v případě severského black metalu vždy o okolím poměrně vysmívaný druh metalového subžánru, tahle hudba dost pravděpodobně své fanoušky s věkem neztrácí, naopak, na rozdíl od jiných podskupin tvrdého extrému svou popularitu dokazuje stále přesvědčivěji. V případě těchto týpků, především posedlých válkou, bitvami a vším možným rabijáctvím, však určitě nečekejme žádnou okázalou přehlídku nadpozemských a vesměs děsivých výjevů souvisejících s oblastmi bájení a víry, zde se na místo čarodějnictví, mytologie a fatalismu dostává ke slovu nekašírovaná hrubost a surová realita právě válečných konfliktů. Čekejte tedy nejspíš něco na způsob zákopové války: plazení v bahně, výbuchy bomb i nálety olověného hmyzu. 


Nevím kde kapela bere tu potřebu zpívat stále dokola o největších hnusech v dějinách lidstva, jakými bezesporu války jsou, ale je mě jasné, že pokud zahájíte kariéru několika podobně koncipovanými alby, že už asi nikdy nebudete moc skládat písničky o smíření a kopretinách v dlouhých vlasech vaší milé. Nedokážu říct, do jaké míry jsou členové MARDUK zainteresováni do historie, ale už jen název první skladby „Werwolf“ u mne zasévá pochybnost, zdali stojí na správné straně při onom zabroušení do témat spojených s 2.světovou válkou. I když vlastně, znalost z jaké pozice a perspektivy jsou obrazy odprezentovány, není zas až tak nutné vědět. Zřejmě nejhorší válečných konflikt v dějinách lidstva je ostatně náplní i další skladby „June 44“. A když vám v položce nazvané „Narva“ hvízdají nad hlavami pumy, jste si jistí, že kapela je odhodlána ve svém poselství pokračovat a šířit svůj hlomozný metal pouze prostřednictvím hymen války. Ne úplně neobyčejná, ale docela povedená deska v typickém primitivním stylu kapely je tak nakonec jistotou. Čekejte zkrátka MARDUK.


12.07.2018Diskuse (7)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray
15.07.2018 15:35

Když jsem si během uplynulých dvou týdnů střídavě pouštěl do uší ty nový MARDUK a nový IMMORTAL, tak MARDUK zněli oproti IMMORTAL jenom jako nějakej demáč.

 

Valič
15.07.2018 14:52

Ti God Dethroned se válečnou tématikou začali zabývat až na posledních třech albech, která se mi od nich nejvíc líbí i po hudební stránce. Z jejich starších desek bych doporučil zejména Bloody Blasphemy (1999).

 

zdenos
15.07.2018 14:24

ta skladba poisoned fog je fakt skvělá:)

Marduk s tou tematikou umí i velmi dobře obchodovat. Při postupu armád určitě každýho jihočecha trkne v tomto textu, kterej vlastně míří i na Ukrajinu, Maďarsko, Bulharsko, Francii apod. Skladba 503 (Frontschwein)

Donets - Kharkov - Zitadelle - Dnjepr
Kirowograd - Tscherkassy - Winniza - Carphatis

Strength through utter despair
Dreadful fats - grinning jaw
Death on caterpillar band
Cutting through like a rusty saw

Thick wall of hate and steel
Proud nations on their knees
...of the 503

Tarnopol - Caen - Orne - Budapest
Plattensee - Tyrnau - Mistelbach - Budweis

 

Valič
15.07.2018 12:58

Zdenos: Na texty Marduk jsem se díval jen zběžně, ale taky bych řekl, že mají tu tématiku celkem slušně nastudovanou. To, jestli náhodou „nestojí na špatné straně barikády“ se z nich ale asi poznat nedá. Některé jsou sice psané v první osobě z pohledu německých vojáků, ale to samozřejmě ještě nemusí znamenat, že se s nimi ta kapela ztotožňuje.

Ještě jsem zapomněl zmínit jednu skvělou kapelu, které v poslední době ten fascinující svět zelených mozků také silně imponuje. Mimochodem, až teď jsem zjistil, že kytaristka Susan Gerl, kterou je možné vidět v obou videoklipech k albu Passiondale vlastně na žádné studiové desce God Dethroned nehrála.

https://www.youtube.com/watch?v=Og7JWgqJPzM
https://www.youtube.com/watch?v=tBIIKKBQeS8

 

zdenos
15.07.2018 10:59

Valičův příspěvek podepisuji. Taky mi přijde, že se tý válce věnují celkem podrobně, podobně jako HoB, tedy na celkem solidní, sofistikované úrovni. :) Nové album Marduk jsem zatím neslyšel, takže bych to měl napravit. Bude to pro mě smršt, na podobný prasopaly poslední dobou moc nejsem zvyklej :))

 

Stray
14.07.2018 21:28

Recenze SODOM Agent Orange už velmi brzy.

 

Valič
14.07.2018 21:23

70% Pouze další typické album Marduk, které ničím nepřekvapí (ale to od něj asi ani nikdo nečekal). Co se týče těch textů o válce, mě u podobné kapely vyhovují daleko víc než nějaké tisíckrát slyšené čertofilní bláboly. V rámci metalu je to sice celkem běžné téma, ale významnějších kapel, které by se mu v takové míře věnovaly, vlastně zase až tak moc není (teď mě napadají pouze Sodom, Bolt Thrower a Hail Of Bullets).