Last Hardrock Outsider

MANOWAR - Hail To England

Nahrávka, prostřednictvím které vzdali MANOWAR hold svým fanouškům na Britských ostrovech, znamenala další posun a naznačila větší možnosti realizace v oblasti americké heavymetalové hudby vycházející sice z odkazu NWOBHM vzorů, ale operující s mytologickými proprietami, epickým soundem a výpravnou stylizací. Angličané byli, krátce před zveřejněním „Hail To England“, na svém území poprvé svědky tažení těchto vyhlášených metalových válečníků. Události v Evropě v průběhu dalších let však nabraly mnohem dramatičtější spád a kapela svou šanci vycítila, takže ten kdo si zde už v oněch raných časech uvědomil hlad po něčem podobném a nemalou lákavost hudby MANOWAR pro uši Evropanovi, a stejně tak odhadoval, že si americká čtveřice získá výraznější převahu příznivců právě na Starém kontinentě, ten měl zkrátka ve všech směrech pravdu. Po skladatelské a zvukové stránce šlo všechno rapidně vzhůru a to kapela pro nahrávání svého třetího alba potřebovala jeden pouhý týden, který strávila v malém studiu v kanadském Torontu.


Album „Hail To England“ sice odhalilo větší možnosti v onom nikým nezoraném epickém směru heavymetalové muziky, v jehož případě platili právě MANOWAR za zakladatele, ale o materiálu šlo rovněž říct, že vládl dosud nejtvrdším zvukem, neboť kytara Ross The Bosse duněla prostorem hodně olovnatě, a tak nějak zatěžkaněji než kdy před tím. Skladatelská forma MANOWAR tehdy opravdu rostla a věděl o tom patrně i producent Jack Richardson, kterému kapela v torontském studiu dovolila zasahovat do prací, což se do té doby nikomu nepoštěstilo. Jeho vstup do díla znamenal, že materiál působil vysekaněji a vlastně i více hitově než předchozí album „Into Glory Ride“. Zde by se dalo mluvit o modelu, co skladba, to samostatná velká hymna nebo osobitý válečnický příběh.



Pouze sedmiskladbová nahrávka z února roku 1984 působila tak, jako by na ní nebyla minuta navíc, pomineme-li samozřejmě další z DeMaiových basových exhibic („Black Arrows“). Dílo působilo na jednu stranu hodně přímočaře, o čemž svědčily razantní vály jako „Each Dawn I Die“ nebo „Kill With Power“, ale zároveň skrze svou čitelnost a snadnou poslouchatelnost, díky které nedocházelo k byť jen sebemenšímu polevení koncentrace, vlastně i rozmáchle s přesahem k heroickému nalazení a touze po výpravnosti, což se zde vlastně týkalo zejména první a poslední skladby, které zde představovaly jasný vrchol díla. Od prvních tónů pyšné hymny „Blood Of My Enemies“, která upoutala stále se lepšícím hlasem Erica Adamse, vlnami old-school metalových riffů a skvělou vygradovaností refrénu, až po závěrečný umrlčí pochod „Bridge Of Death“, pomalu se rozjíždějící, kultovní to skladbu všech skandinávských nohsledů, šlo o skutečné hody pravověrného heavy metalu, zde opatřeného náznaky epičtějšího zvuku. Titulní skladba „Hail To England“ značila, jak už jsem výše zmínil, poctu všem věrným Angličanům, kdežto „Army Of Immortals“ se stala hymnou fan-klubu, který se dle ní totožně nazval.


Album se nakonec stalo opravdovou klasikou a starší generací fanoušků MANOWAR je vzýváno jako jedno z nejlepších v historii souboru, což si sice osobně nemyslím, ale souhlasím s názorem, že jde po všech stránkách o dokonalejší a povedenější materiál, než v případě obou předchůdců. Na albu se projevila i lepší produkce a touha vydat se osobitějším směrem, pevná ruka Joey DeMaia tak začala držet opratě souboru s veškerým zanícením a touha stát se tou největší heavy metalovou kapelou světa s tím hodně souvisela.


29.04.2017Diskuse (13)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Imothep
03.05.2017 11:21

http://www.deathmetal.org/wp-content/uploads/manowar-1.jpg

 

Louža
02.05.2017 12:26

No, ty vole...na tyhle bravo postery už jsem úplně zapomněl.

 

Stray
02.05.2017 11:31

Jasně, to je ten plakát! :-)

 

Imothep
02.05.2017 10:52

Stray: tenhle? :o) http://www.manowar-collection.de/images/ManowarBand198902.jpg

 

Stray
01.05.2017 19:22

Tak já měl někdy v devadesátkách na zdi osmistrannej plakát MANOWAR z německýho Metal Hammeru, z dob turné ke Kings Of Metal (Scott Columbus tam ještě byl, ale na kytaru už Dave Shankle)tedy asi 1989. DeMaio kožený slípky, Adams naolejovanej jak svině a vůbec mě to nepřišlo nemístný, měl jsem dojem, že to jsou metalové hvězdy, praví muži :-) a byl jsem za ten plakát rád, stál mě asi 80,-Kč - to jako minimálně.

 

DarthArt
01.05.2017 17:28

Deny: Však jsem taky lepil :) Vlastně si vzpomínám, že jedny polonahý Manowar jsem na stěně měl, ale byla to přece jen trochu umírněnější fotka a navíc malá, na koláži asi pěti fotek - jedna A4 z Bravíčka, známe to všichni... :)

 

Deny
01.05.2017 14:59

Kdyby ti bylo 15 let za bolševika, tak by sis ty fotky ještě moc rád vylepil na zeď, pokud bys je za těžké peníze vůbec sehnal. :-)

 

DarthArt
01.05.2017 10:35

Ty promofotky jsou fakt šílený. Bohužel ne jen tahle jedna... tohle bych se styděl dát si na zeď i v patnácti... :)

 

Fenris 1329.04.2017 19:38

Vynikající album, které inspirovalo mnohé spolky. Cover Blood of My Enemies nahráli třeba Edge Of Sanity na album Spectral Sorrows.

 

Deny
29.04.2017 19:29

Dokud je "tvrďácká" image jako pozadí vynikající muziky, tak nevadí. Po Kings od Metal albu už spíše kapelu karikuje. Stejně je obdivuhodné, že Manowar vydrželi celých šest alb na naprosté hudební špičce. Mnoho jiných kapel nevydrží ani polovinu. Hail To England je u mě za jasnou stovku, stejně jako Battle, Glory Ride, Hammer, Fighting the World a Kings.