Last Hardrock Outsider

MÆRE - I

Z trojice, resp. čtveřice novinek, které po delší pauze vyvrhli domácí Lavadome Productions, jsem si vybral k recenzi debutní mini lp německých MÆRE, lakonicky nazvané „I“. Zmíněná selekce nebyla vzhledem k vyrovnanosti jednotlivých titulů vůbec jednoduchá. Rozhodujícím kritériem se nakonec stala snaha o komplexnější uchopení hudby proudící do celého světa vlivem specifické „vulkanické činnosti“ probíhající na jihu Čech přibližně poslední dekádu. Podle mého názoru je to pak právě tvorba germánské noční můry, která asi nejlépe reprezentuje některé styčné body jednotlivých položek z katalogu – a do jisté míry i z výtečně vybaveného distra – zmíněného vydavatelství. Budu-li se držet hodně při zemi, řekl bych, že je řadě z nich blízká snaha o vkusné zhudebnění něčeho, co se jeví být esoterickou podobou plíživě dusivé atmosféry, kterou dobře líčí Camusův Mor a aktuálně i zpravodajství z čínské provincie Wu Chan atd.


Alternativní, progresivní, živoucí, chorobný, temný death (jindy zas black) metal, na jehož poslech budete vždy sami. Co se týče alternativního a progresivního, zapomeňte na zprofanované či zamrzlé hudební škatulky, tady se uplatní původní význam. Extrémní metalová hudba pouze v roli nejvhodnějšího nástroje, resp. standardní, klidně i old school formy, jejíž využití provází štědrá dávka přidané hodnoty, na kterou se právě u Lavadome můžete stoprocentně spolehnout; grafickou stránku nevyjímaje! Minimum pózy, hodně temnoty, s ní a v ní vedený dialog, hledačství a nalézaní – chladné prázdnoty nebo třeba mazlavé černoty ze sazí, nad jejichž původem bude lepší příliš nepřemýšlet. Se smrtí, tj. žánrovým symbolem, se zde přitom neoperuje jako s něčím banálním, natožpak ošklivým, co dříve nebo později nekompromisně utne žití a vede k rozkladu. Přednost dostávají věčné otázky, obvykle přesahující fyzickou existenci, díky nimž i hrozící „nic“ působí alespoň jako „něco“.



Hledání boha? Myslím, že spíše oddělení vědomí od těla. Tedy trip na death metalu? Intenzivní poslech kupříkladu právě „I“ se něčemu takovému může blížit. Záleží jen na posluchači a jeho nasazení. Jakkoliv v poslední době preferuju euforizující motivy linoucí se z posledních alb IRREVERSIBLE MECHANISM, RIVERS OF NIHIL, popř. NE OBLIVISCARIS, cesta skrze temnou stranu stále vábí. Ostatně, nejde o rozdíl mezi normálním a odpudivě patologickým, ale pouze o dva protilehlé póly téže, až chirurgicky čisté (pro někoho proto sterilní) estetiky odvíjející se od orgastického splynutí se všehomírem, který je jednou označen znaménkem plus (zobrazován třeba hvězdnými mlhovinami nebo přírodními motivy apod.), podruhé mínus (obrazy ďábla, hekatomb nebo obřích mimozemských hlavonožců apod.).


https://store.lavadome.org/product_info.php?products_id=1992&ceid=q0j9lfh475buboh8fk9b6mh466


V metalové praxi se popsaná estetika titánství, zla, strachu či bolesti nejčastěji projevuje v death metalu, se kterým kdysi dávno začali MORBID ANGEL, IMMOLATION, DISEMBOWELMENT a později GORGUTS. Upírat zásluhy nehodlám ani MESHUGGAH, popř. VOIVOD, přestože operují v poněkud vzdálenějších vodách. Dotyční death metalisté svůj kmenový styl nejenže významně posunuli, ale jak se ukázalo, zároveň dokázali objevit bonanzu harmonií a melodií ideálních pro přesvědčivé vyjádření bohaté škály nepozitivních nálad. MÆRE si v nich na svém debutním mini přímo rochní, a to při zachování smrtící intenzity a hloubky, typických právě pro domovskou stáj. Hudba zachycená na slušivě černém CD pochází z uvedené směsi, ze stejného kadlubu a byla vycizelována stejným nářadím, a to zkušenými mistry, působícími v minulosti mimo jiné na univerzitě INGURGITATING OBLIVION. Kouzlo originality se proto i tentokrát skrývá až v přístupu, podmíněném lety zocelenou vírou, že s pomocí elektrických kytar a bicích lze stvořit nejen pořádně zasmušilou dimenzi povolanou k ryzímu uměleckému vyjádření, ale rovnou platformu pro uvolnění silných emocí a komunikaci s lákavým, o to více však děsivým světem „zpoza“.


Nahlédnutí podobné dimenze přitom může vést až k úprku zpět do „zaprděné“ existence a k vděčnému přijetí konvenčního osudu s partnerem, dětmi, oroseným pivkem, příjemnou muzikou, ..... smrtí a už ničím dalším. Vlastně by se dalo hovořit o určité formě terapie. Takový unsexy příběh však od „I“ rozhodně nečekejte. Již samotné názvy skladeb nasvědčují tomu, že započatá cesta skončí tak, jak má. Otázku, zda dobře, považujte za nepodstatnou. Ambientní intro i navazující kytarové běsnění evokují rituál, který s alternativou přízemního návratu na pevnou zem nepočítá. Hodně IMMOLATION, trocha disonance. Rovněž hodně MORBID ANGEL; napoprvé jsem v absolutně vyrovnaném, přesto gradujícím „I“ dokonce slyšel dvacetipětiminutovou verzi ódy na „Hatework“ z kultovního „Domination“. Jak už jsem naznačil, prostředky spíše old schoolové, nicméně bez sebemenší pachuti retra. Přidejte k nim jedním slovem nádherný zvuk a perfektně vybalancovaný mix. Během poslechu si tak lze permanentně užívat tu kterou vrstvu kytar i jejich souzvuk, zvonivou baskytaru a plnokrevně nazvučené bicí – víření na začátku „I Am“ hovoří za vše. Zvukovou i pocitovou stopu přitom zanechává každé cinknutí činelu. Drtivá unisona kytar neohromují tvrdostí, ale mohutností a samozřejmě i nelidskou přesností. Zásadní úloha byla svěřena skvělému growlu, perfektně ztělesňujícímu poslední lidský zápas vedený bůhvíproč s bůhvíčím, ale s o to větší silou ve lhostejné, chladné a nezměrné temnotě, ze které není návratu. Výkřiky na samotném konci alba znějí skutečně děsivě.


MAERE svým debutem bez zaváhání potvrdili, že na ně nelze nahlížet pouze jako na nějaký příslib věcí budoucích. Díky Lavadome dostávají fanoušci do rukou tudíž už nyní další mimořádné deathmetalové dílo od hotové kapely, disponující jasnou a ucelenou vizí dělat věci postaru, avšak s cílem dostat ze sebe pocitové maximum, které je samotné i posluchače posune na vyšší úroveň vzájemné komunikace a sdílení nevšedního uměleckého prožitku.


26.02.2020Diskuse (0)Pekárek
hackl@volny.cz