Last Hardrock Outsider

LINDEMANN - Skills In Pills

Když se při tvorbě nové muziky spojí úderník Till Lindemann s hračičkou Peterem Tagtgrenem, fanoušek RAMMSTEIN musí být především ujištěn, že se výsledek od jeho německých oblíbenců zas až tolik lišit nebude. A tak se také stalo, tedy až na jeden podstatný rozdíl, Lindemann pro textovou složku své první sólové desky totiž zvolil angličtinu. Jinak se jedná prakticky o očekávanou sadu nadupaných metalově industriálních pochodů a hymen, ze kterých je patrné skladatelské spojení ústředních postav kapel RAMMSTEIN a PAIN, zkrátka úderná, zvukově vybroušená a kovově chladná diskoška, ve které není nouze o pořádné riffy, strojová tempa, přímočaré bicí ani o vygradované refrénové chorály, které se dokáží zarýt a to díky své jednoduchosti a sloganovému pojetí. Ústřední textové téma, zde hutně formováno nadsázkou a pro šéfa RAMMSTEIN tolik typickým humorem, naráží ve valné části případů na nejrůznější bizarnosti týkající se promiskuity a (homo)sexuálních dobrodružství. Hudebně se rovněž jede podle předobrazu mateřské kapely. Představte si tedy některé z těch hitovějších a zpěvnějších alb od RAMMSTEIN, mám na mysli alba jako „Mutter“ nebo zejména „Reise, Reise“, a dodejte jim patřičnou dávku zvrácenosti, navíc přidejte trochu toho umělými zvuky opanovaného koření z dílny švédského workoholika a dostanete „Skills In Pills“. Výsledek vlastně vyznívá o trochu jemněji a ohebněji než hudba RAMMSTEIN, což zde způsobují jemnější naprogramované zvuky a podkresy („Fish On“). Není to zkrátka až taková marš-paráda. Každopádně je zde Lindemann ve svém živlu a v každé skladbě kráčí jistěji než Arnold Schwarzenegger k telefonní budce v prvním dílu Terminátora.



V žádném případě nečekejte bůhvíjak tvrdé album, natož pak nějakou alternativu vrženou do industriálních labyrintů a nepřehledných zvukových změtí. Všechny zbraně lídra RAMMSTEIN jsou totiž od prvních minut vrženy do dění/použity a posluchač čekající na všechno to, s čím je již léta seznámen, se nemusí obávat nepředložeností. Songy jsou zaplaveny tunou důrazu, ale také chytlavostí, jenž pluje nad dekadentními disco podklady. Hitový potenciál většiny hymen (je zde opravdu celá řada zdařilejších vypalovaček než pilotní singl „Praise Abort“) vlastně potvrzuje, že tohle album ani zapadnout nemůže, právě naopak, do širšího povědomí se dle mého dostane celá řada jeho skladeb – především mohutně rozepjatá „Home Sweet Home“ nabídne grandiózní vyvrcholení v podobě chlapáckého nápěvu, stejně jako jedna z výrazných úchyláren „Golden Shower“, která zde dokonale zkropí všechny žíznivce. Když k tomu připočítáme upoceně plíživou „Fat“ s výraznou klasistickou vyhrávkou, kde klávesy simulují mrtvolný zvuk klášterních varhan, nebo také „Ladyboy“, jehož čas přichází během dlouhých parných bangkokských nocí, bláznivou „Cowboy“, ale také jednu z nejmelodičtějších položek alba – skladbu „Yukon“, můžu s klidným svědomím říci, že tahle nahrávka přesně splnila všechno, co si jen mohli fanoušci RAMMSTEIN od jejich lídra přát.


29.06.2015Diskuse (4)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
30.06.2015 10:29

Žádný zázrak to sice není, ale poslouchat se to dá. Zní to víceméně jako slabší album Rammstein v angličtině. 70%

 

Kropis30.06.2015 09:56

Nějak se do toho pořád nemůžu dostat. Už s vypuštěním titulního singlu jsem se bál zklamání roku (to už trumfne asi jen Slayer) a po x posleších pořád nic. Kdepak hitovost Reise, reise nebo Mutter. I Rosenrot je oproti tomuto dílku parádní. Bohužel tak jako je pro mě poslední řadovka Emigrate průměr (dal jsem tomu tuším 50 %), i další pokus klíčového člena se u mě neschází s pochopením.

 

Stray
29.06.2015 12:20

Osobně mám za to, že LINDEMANN je o víc než 10% lepší deskou než poslední PARADISE LOST. Uznávám, že jsem jeho novinku mírně podhodnotil, naopak však potvrzuji, že právě PARADISE LOST jsem naopak silně nadhodnotil, výjimečně trochu upřednostnil obecný pohled před svým, protože jsem tak nějak předvídal, kdo tyhle stránky zhruba tak čte a nechtěl jsem se číslem 50% nikoho dotknout. :-)

 

BeboBebo Pažravá Fena29.06.2015 07:55

Ahoj Ahoj ... recenze trefná, já bych se nebál ještě 10% přihodit. Deska je totiž překvapivá ... zejména tím jak je dobrá. Každopádně ..... jsem obecně v poho s úrovní recenzí na CD ... jen nechápu tu minelu s Paradise Lost. Podle mne Lindemann 75% ... PL 85% ... redakční porovnání Lindemann 70% a PL 60% ... není moc OK .. co ? ...