Boomer Space

L.A.GUNS - Renegades

Odvyprávět kompletní historii L.A.GUNS připomínající scénář bizarní telenovely by unavovalo nejen mě, ale i čtenáře. Spokojme se tedy s konstatováním, že v současnosti se s tímto názvem pohybují na poli hudebního průmyslu uskupení dvě. A taky s tím, že tenhle dočasný stav bude trvat minimálně do doby, než se americká justice přikloní buď na stranu Traciiho Gunse a Phila Lewise nebo slavné jméno s poněkud pošramocenou pověstí přiřkne Stevu Rileyimu. Chtěl jsem přidat něco jízlivosti o zaoceánské posedlosti soudit se za každou cenu, ale pak jsem si vzpomněl třeba na pikantní roztržku u kdysi nerozlučných IMMORTAL a raději mlčím. Takže, zatímco L.A.GUNS model „Guns & Lewis“ stihl vyprodukovat v této podobě už dvě alba, Riley si dal s představením nového materiálu více načas. S dalšími dlouholetými členy různých fází kapely Kelly Nickelsem (basa) a Scottem Griffinem (kytara) přizval k mikrofonu původem kanadského zpěváka Kurta Frohlicha a společně vydali během roku 2020 desku „Renegades“.


Jakkoli se stavím k momentálnímu trendu uveřejňování mnoha singlů ještě před vydáním celé nahrávky spíš negativně, tak je nutno říct, že L.A.GUNS měli při jejich volbě šťastnou ruku a že jejich objemný předkrm chutnal výborně. První kousek „Crawl“ navnadil poctivou hard rockovou hrou, s Griffinovovou místy až bluesovou kytarou a skvělým důrazným, ale přitom hladkým a nevyřvaným vokálem. Více než solidní představení nového frontmana, kde Frohlich dokazuje, že je mu vlastní lehce páskovské uštěpačné frázování i čistý melodický projev. Druhý singl „Well Oiled Machine“ představil podobnou tvář kapely, ale už v trochu špinavějším rocknrollovém podání s kontrastem rafinovaně elegantního refrénu. Námět se sympaticky drží nekorektní analogie mezi svůdnou ženou a nabušenou motorkou, kytarové riffy doprovází řev motorů, kdežto téměř půlminutové sólo dráždivě opisuje křivky polonahé fanynky.



U následující eponymní jízdy „Renegades“ šlo jednoznačně o sázku na jistotu. Chytlavý dynamický song s nepochybně největšími hitovými ambicemi, který může zpočátku znít trochu povrchně a vykalkulovaně. Snad právě pozitivní až romantický odstín s výrazným rytmem svádí ke srovnávání s rádiovými komerčními taháky. Na rozdíl od podobné tvorby je ale „Renegades“ produkčně i hudebně vyladěná do poslední noty, strhává svou nepředstíranou energií na divokou cestu po okolí Los Angeles a určitě se jen tak neoposlouchá. Poslední singlovka „All That You Are“ byla vypuštěná do éteru pár dní před oficiálním releasem celého alba a je ze všech upoutávek nejméně výrazná. Provází jí téměř pop punkový přeslazený odér zdůrazněný „nanana“ popěvkem. Situaci naštěstí zachraňuje syrovější rytmika, která píseň udrží v omlácených mantinelech horkokrevného rocku ze Sunset Strip.


Skoro by se mohlo zdát, že si L.A. GUNS vystříleli všechny náboje už dopředu, ale to by se nesmělo jednat o takové zkušené harcovníky. Zbytek desky je repertoárně minimálně stejně silný a intenzivní. Neurvalou garážovku „Why Ask Why“, našlapanou rebelskou helečkačku „Lost Boys“ nebo ostré závěrečné boogie „Don`t Wanna Know“, nelze v žádném případě považovat za nějakou šedivou vycpávku. Všem vévodí rozhodná, ale pružná souhra Nickelsovy basy a Rileyoho bicích, na jejichž základu staví kytara a zpěv svoje bryskní melodie a refrény. Do role netypického šlágru se pasuje skladba „Witchcraft“, která možná na první dobrou nepůsobí úplně přívětivě a harmonicky, ale pod hrubší plachtou skrývá divoké nálady prvních gotických následovníků klasického punku.


Finální dojem „Renegades“ trochu kazí fakt, že se tak svěží a průbojné dílo nevyhnulo žánrovým klišé, jakým je zařazení rockových balad. Akustická „Would“ má ještě svoje osobité kouzlo v uvolněné atmosféře unplugged koncertů, ovšem druhá „You Can`t Walk Away“ je už pouze sentimentální reminiscencí na osmdesátkové ploužáky. Přes tenhle malý neduh je produkce L.A.GUNS zábavná a podmanivá svým elánem a přímostí. Žádná atrapa mladistvého zápalu, ale hudební entuziasmus životem zběhlých rockerů a šikovných muzikantů. Nahrávka přirozeně těží z principů i popularity osvědčených klasik kapely, alb „Cocked & Loaded“ nebo „Hollywood Vampires“, ale zároveň zní současně, a ne jako vyčichlé retro. „Renegades“ se báječně hodí do aktuální neveselé situace, kdy se špatné a negativní zprávy valí ze všech médií. Není od věci hodit aspoň na čtyřicet minut všechno za hlavu a nechat se unášet na vlnách nekomplikovaného, ale řízného hard rocku. L.A. Guns jsou nejen pro tuto příležitost jedinečnou volbou.


16.03.2021Diskuse (7)Hivris
riha.kamil@gmail.com

 

Stray
17.03.2021 20:07

Negativní energie by mne v Tvém případě ani nenapadla. Lidi, od kterých bych jí spíš čekal, sem buď nějakej ten pátek už nechodí a nebo své příspěvky alespoň výrazným způsobem omezili, což kvituji s povděkem.

 

spajk
17.03.2021 18:57

Strayi, není třeba za vším hledat negativní energii :-)
Jsem rád za každou nemetalovou recenzi!

 

Hivris
17.03.2021 16:46

spajk: jak píše Stray, žádný tah nebo účel za tím určitě schovaný není. Píšu spíš tvrdší věci, ale poslouchám i spoustu jiný muziky, dávno nejedu jen jedním směrem. RENEGADES je deska, která si mi hodně líbí a fakt jsem se těšil, až o ní napíšu článek. Ber nebo ne, ale názor samozřejmě uvítám.

 

Stray
17.03.2021 16:13

spajk: Není třeba za vším hledat strategii :-), v tomto případě slovo "tah" fakt nechápu, prostě měl chuť to napsat, tak to udělal. Včera mě například do mailu dorazila Horynova recenze na Exposed od Vince Neila a porada o tom, na čem dělá, také neproběhla.

 

spajk
17.03.2021 15:19

Přestal jsem L.A.Guns sledovat a kupovat někdo okolo alba Waking the Dead. Možná bych ještě našel následující Tales From a Strip. A ted jako existujou dvoje L.A. Guns? Ty vole, to je slušnej bizár. Samozřejmě preferuju Guns s Lewisem a ani deska nazpívaná Pearlem nebyla špatná i přes svou přehnanou tvrdost.
Trošku mě ten Hivris pod článkem vyděsil, přeci jen píše extrémní metály ,ale zase díky tomu mě to nutí si to poslechnout, když tomu dal tak pěknou známku a konfrontovat jeho pocity s mými. Takže ve finále to je asi dobrý tah, ne?

 

Stray
17.03.2021 14:31

spajk: Náhoda. Ale nevede si špatně, co?

 

spajk
17.03.2021 12:33

Co to je za veletoče, Hivris recenzuje sleaze rock?
Mám to brát vážně, apríl ještě nebyl :-)