KRYPTOR - Time 4 Crime

90%

Dejvické thrashery KRYPTOR jsme minule opustili s vydáním debutního alba „Septical Anaesthesia“. To vyšlo v lednu 1991 (a kompakt snad prý ještě později), což je trochu zvláštní, protože tím firma Multisonic vlastně těsně prošvihla vánoční trh, navíc v době, kdy na pultech ještě moc domácího metalu nebylo. Každopádně tak došlo k situaci, že KRYPTOR ještě ve stejném roce nachystali i druhé album, tentokrát už ale pod křídly Monitoru.

Rok plný událostí

To bychom to ale předbíhali. Během druhého porevolučního roku se toho u kapely stalo ještě hodně a aspoň ty základní věci bychom si měli připomenout. Jednou z nich je sestava. První změna nastala ještě v roce 1990, kdy kytaristu Tomáše Roháčka vystřídal Ota Hereš, který krátce předtím definitivně opustil TÖRR. V roce 1991 se pak s KRYPTOR rozloučil bubeník Robert Stýblo a novým tlučmistrem se stal Pavel Konvalinka (předtím působil v MENHIR). Vznikla tak vlastně možná nejslavnější sestava Dejvičáků, která měla na svědomí dvě studiové desky KRYPTOR a též projekt LEPROCIDE, který si připomeneme příště.

Protože kapela čile skládala nové věci a fans na ně byli pochopitelně zvědavi, rozhodli se KRYPTOR vydat v roce 1991 další demo. Tentokrát živák, nazvaný z dnešního pohledu poněkud svérázně „Sadistic Nun Genocide In Sunar City“. Pokud by někomu nebylo jasné, co v názvu dělá „sunar“, vězte, že je to odkaz na město Zábřeh na Moravě, kde byl koncert natočen a kde se také vyráběl onen mok, který jsme všichni poznali dávno před prvním pivem. Nahrávka obsahuje 21 skladeb, z toho sedm novinek, které se pak z většiny objevily i na druhém studiovém albu. Nejdůležitější ale je, že kapela je zde opět zastižena ve své klasické formě – rychlá, hrubá a bezprostřední, Pípa řve jako tur, kytary řežou a po rozpačitém vyznění ze „Septical Anaesthesia“ není ani stopa. Demo bylo velmi kladně přijato a napjatě se čekalo na desku!

Čas pro zločin

Před polovinou roku 1991 se nachystaná kapela odebrala do ostravského „Céčka“, aby tam na konci června a začátku července natočila druhé studiové album. Klasického producenta tentokrát neměla, ale do Ostravy si vezla Pavla „Monroe“ Kohouta (můžete ho znát například jako člena TÖRR v době „Institutu klinické smrti“), který byl znalý záležitostí okolo nahrávání a zvuku a byl tak ve studiu velmi důležitým člověkem. KRYPTOR nakonec nachystali třináct skladeb a komplet nazvali „Time 4 Crime“.

Kapela na své druhé desce udělala neuvěřitelný skok vpřed. Pánové skladatelsky i instrumentálně vyzráli a nabízeli najednou krystalický thrash metal srovnatelný i se zahraniční konkurencí – extra údernou muziku plnou vynikajících nápadů, neustále hnanou vpřed a podepřenou natlakovaným zvukem přesně v mantinelech žánru. Jasno je tady od prvního okamžiku – po kratičkém intru v podobě natažení hracího strojku a první sekvence Pavlových bicích se do vás pustí rychlá a intenzivní palba „Zjevení zapomenuté minulosti“. Kytaristé mydlí jeden výstavní riff za druhým, rytmika nemilosrdně ujišťuje, že tohle je thrash metal a Pípa svým charakteristickým zpěvo-řevem vypráví o jakémsi válečném zločinci, kterého dohnalo vlastní svědomí. Opravdu drtivý úvod. Druhá skladba „Vládci“ se rozjíždí jakoby mírněji, aby ale vzápětí vybuchla do naprosto strhujícího refrénu, který pěkně dlouho nedostanete z hlavy. A v textu najdete další dávku temnoty, tentokrát o papaláších, kteří se starají jen o svoje vypasené bachory, zatímco za branami paláců chcípají lidi na ulici.

„Time 4 Crime“ je silná deska a jak začíná, tak pokračuje až do konce. Skladba pořadové číslo tři nese název „Maskované stíny“ a sugestivně deklamuje o debilech, co sedají ožralí za volant a končívá to tragédií. Další položka „Halucinace“ se věnuje tématu drogových závislostí, pětka „S. H. M. F.“ naproti tomu popisuje davový fanatismus Třetí říše a hrůzu, která z toho vzešla. První polovinu alba pak zakončuje skladba „Hooligans“ o bezuzdném násilí na fotbalových stadionech – písničce opět dominuje strhující energie a tak není divu, že je dodnes jednou z nejoblíbenějších věcí KRYPTOR.

Naprosto depresivní svět

Máme tady druhou stranu/půlku a skličující témata pokračují. KRYPTOR jakoby na „Time 4 Crime“ chtěli popsat všechno svinstvo světa a tak se v sedmé skladbě „Zajatci zvůle“ vžívají do pocitu vězně drženého za elektrickými dráty a pod muškami kulometů. Osmá skladba „Obchod se smrtí“ je jedna z nejdrsnějších vůbec – stoicky deklamuje o tom, jak války a další lidské neštěstí roztáčejí nezastavitelná kola byznysu. Pípa tady vůbec působí jako chladnokrevný kazatel, který nemilosrdně lidstvu vyjmenovává všechny jeho zločiny a nastavuje civilizaci zrcadlo, kam až to ve své sebedestrukci dotáhla. Naproti tomu ve skladbě „Maniac (Fucker)“ se kapela snažila pochmurnou atmosféru trochu odlehčit a pojala ji jako takový morbidní černý humor na téma Hells Angels, jak jezdí po Praze a terorizují obyvatelstvo. Nutno ale připustit, že spoustě lidí přijde její text hodně připitomělý a ani doprovodný videoklip téhle skladbě reputaci příliš nezlepšil.

Pokračujme ale s výčtem skladeb na „Time 4 Crime“. Položka číslo deset je opět velmi tísnivá – „Zvěrstva“ vyprávějí o existenci úchyláků, kteří se ukájejí cizí bolestí a smrtí. Poslední řádná skladba na albu „...a potom nezbyde nic“ skličující atmosféru ještě doráží chmurnou vizí, že jsme jako lidstvo schopni zlikvidovat celou vlastní planetu. Místo outra pak zazní symbolický výbuch, zřejmě atomový. No a aby těch depresí nebylo dost, majitelé cédéčka dostanou ještě dvě skladby navíc. První z nich je „Válka“, o lidech, kteří jsou proti své vůli hnáni do vražedných jatek, a druhou je překopaná stará hitovka „Vraždící řetězy“. V éteru se po vydání „Time 4 Crime“ ještě sice pohybovala našláplá „Mateřská láska“, inspirovaná klasickým Hitchcockovým hororem „Psycho“, ale ta se na „Time 4 Crime“ neobjevila a KRYPTOR ji posléze zpracovali na třetím albu „Greedpeace“. S „Time 4 Crime“ se alespoň podle mne KRYPTOR ocitli na svém tvůrčím vrcholu a předložili jednu z nejlepších a nejpůsobivějších desek československého thrash metalu. Kapela měla opravdu parádně našlápnuto, což určitě potvrdí i návštěvníci tehdejších koncertů. Navíc neuběhla moc dlouhá doba a Pípa, Kuna, Ota, Filip a Pavel československé metalisty zásobili další muzikou. O tom ale zase až příště!