Last Hardrock Outsider

KREYSON - Anděl na útěku

O Ladislavu Křížkovi a jeho hudebních projektech si můžeme myslet leccos, jedno mu ale nikdo neupře – na přelomu osmdesátých a devadesátých let měl hlas jako zvon a neskutečný tah na branku. Stál tehdy u vzniku hned dvou zásadních děl domácí rockové scény, která obě byla ve své době neuvěřitelně populární a generovala dnes zcela nepředstavitelné prodeje. Ano, samozřejmě jde o alba „Radegast“ a „Anděl na útěku“. Od té doby se pak zúčastnil značného množství vlastních alb i různých hostovaček v rozsahu od celkem slušné kvality až po naprosté umělecké bahno. I dnes je Ladislav Křížek osobnost – vždyť i po skoro třiceti letech od doby své největší slávy dokáže v jedné skupině lidí vzbuzovat fanatický obdiv a nekritické opěvování všeho, čeho se kdy dotkl, na druhé straně pak výsměch nebo zuřivost u těch, kteří jeho pojetí pop-music nejsou zrovna moc nakloněni. Během své kariéry Křížek zkrátka udělal dvě výtečná alba, několik normálních a bohužel i pár naprosto mizerných. Nás dneska naštěstí bude zajímat ta první kategorie.


Souboj vitamínů


Rodáka ze severočeských Loun hudební veřejnost poprvé pořádně zaznamenala v pražských VITACIT, kde Křížek zpíval v letech 1985 až 1987. Zkraje druhého uvedeného roku přestoupil do tehdy hvězdných ostravských CITRON, kde nahradil nemocného zpěváka Stanislava Hranického. CITRON tehdy tři roky před sametovou revolucí byli skvěle rozjetá kapela, která měla za sebou přelomovou hard/heavy desku „Plni energie“ a v rukou připravený materiál na další, ještě zásadnější album „Radegast“. K hudbě hozené do heavy metalu s mystickým oparem plným pohanství, hor a chladu se Křížkův silný hlas s obrovským rozsahem skvěle hodil a skladby jako „Radegast“, „Hon na bluda“ nebo „Zase dál“ znamenaly výborné trháky, takže spolu s naprostou absencí metalu na trhu bylo zaděláno na fenomenální úspěch. CITRON k albu uspořádali i superúspěšné turné, takže nebylo možné si ani představit, že by tuhle na svou dobu monstrózní kapelu něco mohlo zastavit.



Ale stalo se. V roce 1989 Křížek spřádal plány na vytvoření vlastní sestavy a výsledkem byl jeho odchod od CITRON, přičemž s sebou vzal i kytaristu Jaroslava Bartoně. Zbytek skupiny sice v roce 1990 vydal další album „Vypusťte psy“, laděné v podobně pohanském duchu jako „Radegast“, Křížkův a Bartoňův odchod ale pro kapelu znamenal krutou ránu a stopku v nespoutané jízdě vpřed. To už ale do této recenze na KREYSON nepleťme.


Pavoučí příběh


Jestliže domovské kapele personální změna podrazila nohy, tak pro odpadlíky se naopak stala startovním bodem k další hvězdné kariéře. Křížek začal ještě v roce 1989 budovat sestavu budoucí superskupiny, se kterou hodlal prorazit úplně na vrchol – a počínal si přitom velmi chytře. Skvělý Bartoň s šestistrunkou v rukou mu byl víc než jistotou, do sestavy navíc dokázal zlanařit další tehdy velmi úspěšně muzikanty – baskytaristu Karla Adama, který začínal stejně jako Křížek u VITACIT, a dokonce dva členy tehdy nezastavitelných ARAKAIN – kytaristu Dana Kroba a bubeníka Roberta Vondrovice. Pražští thrasheři si sice rychle našli skvělé náhrady, Křížkovi ale tuhle „loupež“ v sestavě dlouho neodpustili.


Nová parta kolem Křížka dostala název KREYSON. Na začátku roku 1990 měla nachystaný hudební materiál v duchu tehdy mimořádně populárního heavy/speed metalu, a šlo tedy hlavně o to, sehnat firmu, která by šlapala podle představ kapely. Tou šťastnou se nakonec stala mladičká vydavatelská společnost Tommü Records, která sice kromě KREYSON moc metalu ve stáji neměla, zato ale dokázala hned krátce po revoluci vyzobat spoustu úspěšných kapel (LUCIE, ŽENTOUR, TEAM, WANASTOWI VJECY). KREYSON dostali k nahrávání na svou dobu podmínky jako ze sna – točilo se v rozmezí března až srpna 1990 v Německu – a čekalo se, že firma za to dostane pořádně úspěšnou desku.


Anděl na útěku


To se podařilo na víc než sto procent. O málokterém albu lze říct, že každá skladba na něm je hit, pro „Anděla na útěku“ to ale skoro platí. Nejvyšší laťka je nasazena už při fenomenálním otvíráku „Kreyson“, speedmetalové hymně, která je možná nejlepší písní v tomto ranku, která u nás kdy vznikla. Tedy, nejsem žádný odborník na melodický metal, ale ukažte mi jinou písničku, která by byla takhle skvěle vystavěná, plná melodií a zároveň ukrutně intenzivní. Druhá skladba na albu tak logicky musí stát trochu v jejím stínu, „Skalp“ je však opět víc než dobrá záležitost. Jen má tu smůlu, že stojí mezi dvěma nejlepšími peckami na albu – číslo tři totiž opanovala další hitovka „Čarovná noc“, kde kouzlí jak Křížek tak Bartoň naprosto fantastické melodie a skladba patří na úplnou špici tuzemského melodického rocku. Jednoznačně! Čtvrtá „Upíří láska“ je pak podobný případ jako „Skalp“ – velmi dobrá písnička střižená do tvrdších kytar, se zpěvným refrénem a vším dalším potřebným. Závěr první strany alba uzavírá megahitový a snad i trošku kontroverzní ploužák „Vzdálená“ – tahle skladba ve své době v rádiu a televizi zněla tak často, že ji spousta lidí až do konce svého života prostě už nikdy nebude schopna doposlouchat do konce. Jsou i tací, kterým nesedí neskutečné Křížkovy výšky (hlavně na konci skladby), jaké by nedokázala vyprodukovat ani dobře vybavená japonská mučírna - když ale odpočítáme všechny dobové i současné emoce, je „Vzdálená“ opět výborně složená skladba se skvělým Bartoňovým kytarovým vstupem.


Druhá strana je také výtečná, nápady v písničkách tu ale přece jen nejsou sypány v tak zničujícím množství. Titulní „Anděl na útěku“ je vlastně spíš taková běžná slušná rocková písnička, postavená hodně na rytmice a na trochu teatrálním hlasovém projevu. „Svědomí“ opět nakládá tuny skvělých melodií, tentokrát v jakési polobaladické poloze. Osmá „Ztracená archa“ je pro změnu zase víc rocková skladba – no a jestli je za každou cenu nutné vybrat vedle nejlepších i nejslabší položku, pak je to asi právě tahle. Předposlední místo zaujímá další hodně melodická a povedená věc „Nejde vrátit čas“, která disponuje povedeným klipem, kde kapela hraje rozeskládaná před obřím kyvadlem a do toho se střídají sekvence příběhu o jakémsi párečku, který se tak moc miluje, až se začne nenávidět. Otázku, jestli i závěrečná píseň udrží standard a nepůjde o nějakou vatu na konec, zodpovídají už první takty – „Fade Out“ je z těch tvrdších věcí, opět velmi slušná práce. Jenom by možná bylo vtipnější, kdyby skladba s odkazem na název nebyla rytmicky zaříznuta, nýbrž postupně odezněla ve fade outu...



Idol dívčích srdcí


Okamžitě po vydání „Anděla na útěku“ se KREYSON stali superhvězdou, která byla nepřetržitě v televizi a v rádiu, ve všech novinách, a Ladislav Křížek v prvních porevolučních letech navíc platil za idol dívčích srdcí. Album nabídlo rockovou hudbu postavenou na silných melodiích a rozbouřené energii, která ale byla stravitelná i pro posluchače, kteří se jinak tvrdší muzice vyhýbali jako čert kříži. Je proto jasné, že „Anděl na útěku“ zažil gigantický úspěch a je jedním z nejlépe prodávaných tuzemských rockových alb vůbec.


Ach ty konce...


Deska vyšla také v anglické verzi jako „Angel On The Run“. Objevila se i licenčně v Německu a Japonsku, což je na domácí počin určitě pozoruhodné, za sebe však musím říct, že mi angličtina ke KREYSON úplně nesedí. Hudebně to ale zní snad ještě líp než základní česká verze. O to je větší škoda, že „Anděl na útěku“ byl vlastně tvůrčím vrcholem Křížkovy kariéry a pak už to šlo jenom dolů. Sólové album „Zlatej chlapec“ z roku 1991, které nahrála stejná sestava jako KREYSON (kde už tehdy za bicími seděl Dan Hafstein), bylo alespoň podle mého soudu výrazně slabší a komerční rock na něm je zcela mimo dosah mého zájmu, jenže deska opět zaznamenala obrovský úspěch a skvělé prodeje. V roce 1992 pak vyšlo i druhé regulérní album KREYSON pod názvem „Křižáci“, které na úroveň „Anděla na útěku“ opět nedosáhlo, i když čítalo několik velice slušných skladeb.


Když pomineme všechny další Křížkovy projekty a obloukem se vyhneme pochybným obskurnostem typu DAMIENS, můžeme se zastavit až v současnosti a zmínit pět let starou návratovou desku KREYSON „Návrat krále“ a předloňskou „Rebelii rebelů“ od CITRON (pitomější názvy obou alb už asi vymyslet nešlo). Dokládají, že Ladislav Křížek je stále aktivní a že je asi pořád schopný manažer, který na sebe umí strhnout pozornost. A dokonce to má i úspěch – jenže všechno je to prošpikováno tolika pózováním a nabubřelými kecy, že už je pro mě absolutně nemyslitelné cokoli spojené s tímhle zpěvákem sledovat. Nechutnosti typu „válka mezi dvěma Kreysony“ nebo jeden Citron proti druhému „Citronu“ můžou sice zvenčí působit komicky a oživit lenivou každodennost, ale do podobného bahna opravdu nehodlám zapadnout. To si radši pustím „Anděla na útěku“ – tehdy totiž Křížek a spol. dělali skvělou muziku!



07.05.2018Diskuse (85)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Valič
09.07.2018 20:51

DarthArt: O tom, že pak změnili styl a naučili se hrát, samozřejmě vím a nějaké skladby jsem tenkrát od nich určitě slyšel. Já jsem crossover nikdy moc nemusel, takže jsem se po jejich deskách nijak zvlášť nesháněl. Mám dojem, že na ně v časopisech byly celkem pozitivní recenze, takže asi úplně špatné nebyly.

 

DarthArt
09.07.2018 15:57

NAŠROT jako dobrou kapelu beru od druhého alba "Brain Investigator" - první je hnůj, ale to, co myslím, je velmi solidně udělaný crossover. Samozřejmě dnes je to staroba, ale na dobu, kdy to vyšlo, to byla na české poměry dost nadprůměrná crossover/rap/hc muzika. Zkus to, aspoň nějakou skladbu.

 

Valič
09.07.2018 14:22

DarthArt: Mě tenkrát dost mrzelo, že se ti Brian nějak výrazněji neprosadili. Sice nehráli nic originálního, ale ten jejich thrash ve stylu Anthrax a Metallicy byl na celkem slušné úrovni a hlavně měli ve srovnání s tehdejší českou konkurencí relativně kvalitní texty. Je pravda, že ten debut mohl mít lepší zvuk a o tom trapném obalu se asi nemá cenu bavit. Chápu, že kapela chtěla ukázat, že se nebere zase až tak vážně, ale i tak to vypadá dost děsně.

Já jsem ty crossoverové kapely moc nesledoval, ale SUPPORT LESBIENS, KURTIZÁNY a JOLLY JOKER jsem viděl naživo a od NAŠROT jsem si někde v bazaru koupil za pár korun to jejich první CD. Hudebně to byl sice celkem hnůj, ale zase mě pobavily některé texty a hlavně to intro a outro s hasičem.

"Ty vole, von usnul... Ty vole, hele, von je mrtvej!" :-)

 

DarthArt
09.07.2018 13:50

Valič:

To byla spíš opakovačka pro ty, kteří u naší kultovní diskuse na téma "nejlepší" obaly nebyli :)

No jo, BRIAN .... my jsme ten seriál už chtěli utnout, aby z toho nebylo sto dílů, říkali jsme si ale, že se k některým deskám, které tam chyběly, určitě chcem vrátit. Časově nevím kdy, ale myslím, že se ještě leccos objeví... chtěl bych třeba dovzpomínat na desky KRABATHOR s Brunem, pak by bylo fajn připomenout devadesátkovou crossoverovou scénu - SUPPORT LESBIENS, KURTIZÁNY, JOLLY JOKER, NAŠROT a podobně, prostě to, co bylo v té době důležitý a mělo něco společnýho s tvrdým rockem.

No a pak bych ještě rád vyplodil samostatné recenze na desky, které jsou novější, ale přijdou mi něčím vyýjimečné, třeba "Rabble Manifesto" od HYPNOS. Tak asi tím směrem bych to viděl...

BRIAN taky dobří, ale musel bych to dostudovat, tenkrát mě nějak minuli.

 

Valič
09.07.2018 12:57

DarthArt: To je přece Žlababa, tu už všichni známe. :-)

Co třeba tahle deska, nestála by za nějakou kratší dodatečnou recenzi, když už na ni minule nezbyl čas?

https://www.youtube.com/watch?v=XrjlmZExbfY

 

DarthArt
09.07.2018 12:23

rozhodně ještě zkuste Flotsam and Jetsam - Doomsday .... ;)

https://www.discogs.com/Flotsam-And-Jetsam-Doomsday-For-The-Deceiver/release/1675892

 

zdenos
09.07.2018 12:06

stef: doporučuji ještě obal Innocent victim od Urriah heep :)

 

stefanos
04.07.2018 18:26

Já mám rád tohle album v noci když courám u řeky...

zdenos
08.05.2018 13:25
"ale já často miluju právě ta alba, která mají dementní obaly"

= přesně sedí na WHIPLASH - Power and Pain

 

Imothep
25.06.2018 11:23

Zdenek: ad Kreyson a TAM: to jsou ale od poslechu dve uplne odlisne skladby, které mají podobny jen nazev.
Co se "pujcovani" tyce, tak tusim "Není Marne Zit", které vyslo na Krizacich je puvodne skladba urcena pro Citron(vyskytuje se na demo snímcích pro desku Vypustte Psy, které nazpival ještě Krizek), takze predpokladam, ze jako autor si to vzal s sebou do Kreysonu.

 

Zdenek
24.06.2018 21:11

K jednomu z hitů desky Nejde vrátit čas:
Je znamo, že Křížek zpíval před příchodem ve skupině TAM.

Mám pocit, že základy skladby Nejde vrátit čas čerpal Křížek zde (aspoň tedy refrén)tady:
Jedná se o skladbu kapely TAM s názvem Nejde čas vrátit zpátky z roku 1984
https://www.youtube.com/watch?v=kcLvs70uM64

Co se týče Křížkova projevu naživo, tak pokud si poslechnete záznam
Citron z Havířova 1988,tak tam to dával hodně dobře. Pár skladeb je na znovuvydaném Radegastu.

Nebo pár skladeb z koncertu Citronu 2001, kdy byl asi v nejlepší pěvecké formě.
https://www.youtube.com/watch?v=HIM3HuEE7Mk

Další koncert Kreyson s hodně dobrým zpěvem 1994.
https://www.youtube.com/watch?v=d5FbdrsvCA0

Takže úplně špatný zpěvak na živo to nebyl, i dkyž má ty linky hodně těžké.

Jinak mně zaráží, jak hodně lidí resp. fans metalu říká, jak Křížek rozbil plno kapel, ale že Citron přetáhl Křížka z dobře rozjetého Vitacitu, to už zmíní málokdo.