Last Hardrock Outsider

KAVIAR KAVALIER - Hotel Inkontinental

Na projekty, resp. sólovou tvorbu Tomáše Kohouta alias Necrococka jsem dlouhou dobu nahlížel s odstupem a možná i s jistým despektem, což mě zpětně mrzí. Vždycky jsem si užíval klasická alba MASTER´S HAMMER a metal jako takový. Výtečný debut „Klinik“ jsem tak svého času znechuceně odložil. O dalších počinech nemluvě. Zlom přišel až s určitou životní zkušeností a s „Lesní hudbou“ od projektu NECROCOCK. Možná trochu paradoxně jsem si právě během vstřebávání méně kontroverzního „mysliveckého“ konceptu definitivně uvědomil, že Tomáš je už od počátku někde jinde, resp. že vždy hledá a také nachází svébytnou (inverzní, zvrácenou) krásu tam, kde ji jiní nehledají, a tudíž ani nenacházejí. Popřípadě hledají, ale tak jako třeba v případě „Lesního“ či „Houbařského alba“ v poněkud v jiném, konvenčním směru – krajinky, zátiší a tak dále. Nejtěžší si bylo přiznat, že i black metal pro něj na sklonku let osmdesátých představoval jen jednu z mnoha inspirativních zastávek na nyní už hodně dlouhé umělecké dráze.



Začnu svou oblíbenou hláškou z filmu Světáci a říkám: „Nic cizího mu není lidské.“ Ke každému tématu jako by přistupoval s takovou tou baňatou doktorskou taškou plnou nějaké přidané hodnoty, a hlavně s nevšední důsledností a komplexním plánem, proto jsou jeho koncepty originální a působivé. Dokonce tak, že dokáží zaujmout i člověka, pro kterého je les především symbolem čistého vzduchu a sbírá v něm nanejvýš „hnědáky“; který se vyhýbá bláznům a blázincům, neprožívá žádné pofiderní detektivní příběhy, přičemž pohřebnictví stejně jako inkontinence apod. je pro něj tabu, a o tom dalším moc nemluví, popř. radši na to ani nemyslí. Základní výbavu potenciálního posluchače tak musí tvořit mysl prostá předsudků, láska k hudbě a schopnost empatie jako základ absolutní. Velmi tenká hranice mezi krásou a naprostým hnusem se totiž v Tomášově tvorbě často stírá, popřípadě se na ní rádo brnká. Oběma polohám ovšem dominuje humor a pábitelská poetika, masivně se přelévající do hudby. Díky nim má magický a jedinečný ráz, žádný žánr jí nevelí. Bez shora uvedené výbavy jste každopádně bez šance.


V případě „Hotelu Inkontinental“ (vždycky se usměju, když si ten název přečtu) udeřil s očekávanou silou. Jenže už při druhém poslechu jsem si začal jednotlivé skladby pomalu broukat a postupně dospěl k závěru, že tentokrát se jedná o desku obzvlášť natřískanou hity. Samostatně obstojí libovolná skladba; co obstojí, baví až euforizuje, zatímco některé provokativní, eufemisticky řečeno, až ostře kontrastní texty vyvolávají nevolnost. Výsledný mix představuje opojnou dávku dekadence a rozhodně není pro každého. Varování na zadní straně slušivého digipacku – NUR FÜR STARKE NERVEN – má svou váhu, i když pochybuju, že by se jen tak dostal do rukou někomu neinformovanému; pozor také na neznalého partnera a zejména na zvědavé děti s jejich sklony k prohlížení obrázkových leporel.:-)



Pokud má být KAVIAR KAVALIER projektem zaměřeným převážně na sféru sexuální, věřte tomu, že onen „hotýlek natočený v srdci Evropy“ vám v uvedeném smyslu naloží opravdu pořádně. Výraz „královská zábava“ dostává v naznačené spojitosti nový rozměr. Lyrickou složku přitom nelze od atraktivní hudby dost dobře oddělit. Promakané vokální party se k textům přimykají s elasticitou slušivého latexového oblečku. Podobně lze vlastně zhodnotit i úroveň veškeré studiové práce. Ona hitovost je navíc zatížená hustým „spodním proudem“, který může lehce znejistět i toho, kdo češtinou či němčinou nevládne. Podstatné je, že onen spodní proud ve významné míře obstarávají riffy a motivy, které jsem v rámci tvorby výše zmíněných MASTER´S HAMMER již zaznamenal nebo by v ní mohly v pohodě zaznít.


Hned v titulce naváže na motiv z německé electro scény – napadají mě KRAFTWERK – typický Master´s riff pomalu sílící v mohutnou kytarovou plochu typickou pro OPETH. Místo „zapalování onoho světa“ se však bude hasit žízeň, a to zlatým deštěm. Čtyři minuty, prokreslené skvělými nápady a tušenou deutsch perverzí, utečou jako voda. „FFK Zone“ je rock (black) metalový nářez s razantními bicími tradičně výborného Honzy Kapáka a s hostujícím Františkem Štormem, za který by řada německých rockových kapel nejspíš upsala duši ďáblu. Znovu silné nosné nápady a vynikající zpěv, o Štormovi nemluvě. Tomáš si opravdu nebere servítky, hudba génia renesanční vokální polyfonie GESUALDA na vás dýchne ze skvěle vygradované „Miserere“, něco od zesnulé rakouské pop hvězdy FALCA zas v dokonalé „Fotopasti“.



Nenacházím chyby ani slabší chvilky, jen další a další důkazy velmi tvrdé studiové práce, a zejména pak mimořádné invence, schopné pohrát si s každou hudební formou a koncepčně i s každým detailem (kupř. zvukem protékající mísy, event. zurčením moči završená věc „Na školním záchodě“). Znovu a znovu v duchu chválím variabilního Kapáka a užívám si nepolevujících ozvěn MASTER´S HAMMER. Odkaz české black metalové legendy v kombinaci s naprosto šíleným textem, nevinným ústředním motivem a romantickou pompou TYPE O NEGATIVE (refrén) přináší ovoce v podobě brutální SM jízdy „Nikdo tu není“. Jde o etalon, kterým by se měl napříště poměřovat každý textově extrémní hit. Závažnosti tématu zcela odpovídá hudební složka doomově laděné tryzny „Můj úd není v pořádku“. Ani další skladby vysoko nastavenou laťku neshazují.


Tomáš má svůj unikátní styl. Spojuje v něm různé hudební sféry do svého vlastního světa plného extrémů. Po formální stránce odvedl se svým týmem stoprocentní práci, k obsahové jsem se, myslím, vyjádřil dostatečně. S koncem roku tu máme desku, kterou lze považovat za naprostý protipól letošní excelentní nadílky od HEIDEN a současně za jednoho z jejích nejvážnějších konkurentů v boji o domácí album roku. Přestože KAVIAR KAVALIER člověka obnažují a rochní si na samém dně, zatímco HEIDEN sází na notu posmutnělého humanismu, bavím se řadou paralel. Kromě komplexního přístupu a hitových skladeb bych zdůraznil především fakt, že v obou kapelách přežívá silný black metalový náboj. I díky němu hudba zmíněných spolků stále žije, a tím pádem má stále co nabídnout. Prostě trefa do černého.


12.12.2019Diskuse (2)Pekárek
hackl@volny.cz

 

Pekárek
12.12.2019 23:16

Dík! Furt mi hrajou v palici:) Fakt mě dostal. Stejně jako Heiden, které jsem si objednal nedávno. Strayova recenze je fakt výstižná. Rád bych je viděl živě, musí to být docela nátěr.

 

Kelly
12.12.2019 21:00

Mám od tohoto týpka všechny fošny a nutno říci, že až ve svém vyšším věku jsem to všechno docenil. A super recenze, píši Necrocockovi email a objednávám jeho novou fošnu.