Last Hardrock Outsider

KADAVAR - Rough Times

Po velmi nadějné třetí desce „Berlin“ se právě berlínští stoner-rockeři KADAVAR vrací ke kořenům a útočí s módně podlazeným zvukem, aby opět vzývali odkaz raných BLACK SABBATH, ale i kapel rekrutujících se z onoho hippie boomu konce šedesátých a počátku sedmdesátých let. Novinka má název „Rough Times“, jen škoda že u mne žádnou drsnost či neobyčejnost nevzbouzí, protože podobné hudby vzniklo v posledních letech hodně moc, navíc dle mého v lepším podání. Proti KADAVAR totiž hraje jistá monotónnost podtržená poměrně nezajímavým projevem zpěváka a celkově nezáživná skladatelská práce, která do posluchače hrne pouze snůšku těch nejobvyklejších stylových klišé, na jaké je u podobného retra zvyklí. Jestliže jsem o minulé desce smýšlel jako o konečně nadějné, pak zde žádné podněty k tomuto tvrzení nenalézám. Naopak mne kapela přijde tak trochu jako uměle tlačený artikl se silným vydavatelem za zády. Na skladbách totiž necítím ten tlak, snahu, chvíli, kdy jde kapele o holou existenci, protože ona studiová pohoda a spokojenost v tomto případě prostě k neobyčejnému výsledku nestačí.


 

O KADAVAR je v posledních letech celkem slyšet, ale nějak tomu neodpovídá hudba, která na „Rough Times“ docela nudí. Z mírné letargie totiž posluchače vyvádí až třetí, poměrně hlomozná píseň „Skeleton Blues“, kde se kapele podařilo, na hutných riffech Simona Bouteloupa a houpavém tempu podporovaném rytmikou Christopha Bartelta, vystavět i docela klenutý refrén, jenž vcelku baví, a to navzdory faktu, že zpěvák a lídr KADAVAR Christoph Lindemann není žádným velkým slavíkem. Škoda jen, že onen refrén ve skladbě zazní jen jednou. KADAVAR dnešních dní na mne působí, jakože si hrají to své, nezatěžováni žádnými velkými plány a ambicemi, a dle toho také deska vyznívá jako velice postradatelná záležitost, při jejímž vzniku nebyla kapela pod žádným tlakem a nebyla nucena se překonávat. Největší hitovkou novinky je asi „Tribulation Nation“, která má o poznání více švihu než zbytek materiálu a její vyznění v sobě pojí prvky psychedelie a poctivého garážového rock´n´rollu. Následná „Words Of Evil“ působí jako odrhovačka dělaná dle předlohy skladby „Paranoid“ od BLACK SABBATH, ale do zajímavosti legendární písně z roku 1970 jí mnohé schází. Z průměru ještě album touží vyvézt pomalu se rozjíždějící „Vampires“, kde je využit historický syntezátor navozující atmosféru záhrobí a jistého tajemna.

 

Ono vlastně KADAVAR není možné nic vyčítat, prostě stále hrají svůj typický styl, jehož pravidla jsou po několik dekád pevně dána, navíc když od kapely není vůle stylové mantinely zásadně překračovat, pak je jasné, že dostaneme zkrátka další stoner rockovou desku, jejíž jediný problém je v tom, že se letošní skladby zkrátka povedly o něco méně než posledně a že se nevymykají průměru. Celou jedenáctipísňovou sadu nakonec ukončí předělávka „Helter Skelter“, která byla brána svého času za nejtvrdší a nejdémoničtější skladbou, jakou kdy THE BEATLES nahráli. Prostě taková normální stylová deska, nic více a nic méně.


06.11.2017Diskuse (10)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray
10.11.2017 13:52

carcass: Já ti v mnoha věcech dost rozumím, to co popisuješ mě vlastně posledních 15let brání v jásání z nových hair-metalových a nebo povrchních starých hair-metalových kapel, když "vypiplaná ale plytká" hudební forma, doplněná o výraznou image, stojí dalece nad nápady a energií, s kapelou se už nechci zdržovat. Ale týká se to samozřejmě i jiných žánrů...

 

carcass
10.11.2017 12:00

spajk - mé čakry jsou v naprostém klidu :-). Hele, to se má asi takhle - na absolutní úrovni chápu, že každá cítící bytost touží po štěstí a je dokonalá, jen nedokáže prohlédnout, kde to štěstí má hledat (tzn. rozpoznat a pak prožívat podstatu své dokonalé mysli) a tak to štěstí hledá jinde.....což je v pořádku a nic proti tomu díky svému velkému soucitu nemám :-).....no a na relativní úrovni tyhle věci vnitřně zpracováváš - takže já naprosto bez nějakých rušivých emocí a postranních úmyslů a bez nějaké dehonestace těch lidí se na ně dívám, na takové, jací jsou a vidím tam i všechny ty věci, o kterých jsem psal níže.....a vyvodil jsem z toho výsledek, že kdyby se věnovali své hudbě aspoň tolik, kolik se věnují svému zevnějšku, bylo by to pro jejich výsledný produkt přínosnější, čímž zároveň ani neříkám, že je to nějak špatně, prostě to tak mají nastaveno, no a já jsem se svobodně rozhodl, že takový produkt mně fakt nezajímá, bo to je pro mně o ničem, to je zase má svobodná volba, nic více za tím nehledej....:-)

 

spajk
09.11.2017 15:14

To je z dokumentu Heavy Metal nebo jak se to jmenuje.
Už jsem to našel https://www.csfd.cz/film/230326-metal-metaliste/prehled/
To snad každý true metal fan musel vidět.
Sejtn :-)

 

down
09.11.2017 13:13

Interview celkem v pohodě, hlavně krátké, ale co na mně automaticky vyskočilo pak, tak to jsem tedy nedal :) "The Black Satans - The Satan Of Hell" ...banda vymaštěnců se kouluje v lese a k tomu hučí vysavač ...tak to je ku*va dobre!!!

 

spajk
09.11.2017 08:04

No jo Gaahl a jeho proslulé Satan interview https://youtu.be/_oZqSaba34o
Jeho sex orientaci s nadhledem přehlédnu :-)

 

DarthArt
08.11.2017 21:22

Z hlediska čakry mě napadá, že takoví Gorgoroth taky tráví výrazně víc času před zrcadlem než ve zkušebně. A znát je to hodně :)

 

spajk
07.11.2017 17:14

Carcass to jsou předsudky jak za totality.
Docela jsi mě zklamal. Co na to tvoje čakry?

 

carcass
07.11.2017 09:07

znám je jen hodně okrajově jako takové retro, je určitě fajn si na ně zajít někam do hospody, aby mi hráli ke konzumaci piva a jiné zábavě, ale poslouchat to cíleně doma je nesmysl, když si můžu pustit ty originály :-).

Jinak takový off topic - zaujala mně jejich vizáž - to jsou pozéři non plus ultra, napadlo mně kolik času takový chlápek musí věnovat důkladné péči o své vlasy a fousy? To je tak daleko mimo mé rozlišovací schopnosti, že si to fakt neumím ani vzdáleně představit....:-), tudíž se hned nabízí myšlenka, že by bylo pro ně lepší namísto péče o svůj "stylový" zevnějšek spíše pečovat o "vnitřek", no a pak by ta hudba mohla být i zajímavější, bo by na to měli více času a energie :-). Evokují mi takové ty umělé "krásky", které veškerou svou energii a čas vynakládají do svého zevnějšku a když promluví, tak je to......tragédie :-). Nicméně nevidím to nijak černě, každý touží po štěstí a někdo takhle k němu směřuje, třeba ty pěstěné vlasy a fousy je dělají šťastnými, což je super, ale jejich muzika tím asi dost trpí...:-)

 

Valič
06.11.2017 23:08

Bohužel musím taky souhlasit. Pro mě opravdu velké zklamání a to mám Berlin hodně rád. :-( Tentokrát raději bez hodnocení.

 

Daveyy06.11.2017 01:01

Přesně stejný pocit jsem měl z poslechu i já. Tedy byl jsem hodně rozčarovaný! Předchozí Berlín nasadil laťku hodně vysoko. A tady slyším jen nudnou verzi Black Sabbat s monotonním zvukem. Tohle je hodně přešlap...