Last Hardrock Outsider

KABÁT - Má jí motorovou

„Někdy koncem 20. století, přesněji kolem roku 1984 se v jisté nejmenované hospodě „U Lípy“ zvedla tlupa opilců a že prej si nebudou kazit zdraví pitím alkoholu a že prej naopak pro svý zdraví něco udělaj. Omezili spotřebu piva ze třiceti na pětadvacet na hlavu a za ušetřené peníze koupili aparaturu a vrhli se do světa show-byznysu – tedy začali dělat v rozkvétající vlasti muziku.“ (Pepa Vojtek pro fanzin Metaliště č. 13 (10/1991)




Milion otazníků


Tedy přátelé, řeknu vám, že najít na internetu smysluplné informace o začátcích skupiny KABÁT je skoro nadlidský úkol. Na to, že jsou Vojtkovci naší snad nejúspěšnější rockovou kapelou vůbec, prodali stovky tisíc nosičů, mají několik fanouškovských stránek, spoustu revivalů a na jejich koncert je schopno přijít šedesát tisíc lidí, nenajdete na síti o jejich rané existenci prakticky nic. Dění z devadesátých let se na většině webů omezuje na jeden krátký odstavec, přičemž tam často ani netuší, že v kapele hráli i jiní lidé než současná pětice. Jediný slušnější zdroj, ke kterému jsem se proklikal, je fanouškovská stránka kabat-fans.cz, kde je archivováno několik starých rozhovorů, a tak se dá raná historie kapely jakžtakž sestavit. Jakžtakž. O to víc se těším na diskusi, třeba toho dáme společně postupně dohromady víc.


Začátky KABÁTU spadají snad do roku 1984, ani kapela sama to dnes ale prý neví úplně přesně. Za jádro skupiny jsou považováni baskytarista Milan Špalek a kytarista Tomáš Krulich, kolem nichž se různě měnili další muzikanti a postupně přicházeli členové pozdější stabilní sestavy (a Tomáš pro změnu na určitou dobu odešel). Prvotní období KABÁTU přerušily povolávací rozkazy, které skupinu zastavily na dlouhé tři roky a tak začala pořádně šlapat až někdy v roce 1989. Po tomhle novém začátku měla kapela nahrát demo „Orgasmus“, díky němuž se jí podařilo dostat mimo okruh rodných Teplic a hlavně v roce 1990 na druhý díl tehdy ostře sledovaného projektu „Rockmapa“ s písní „Koleda, koleda“ (vyšla taky na singlu se skladbou „Spadla klec“ na straně B). První rok po sametové revoluci byl pro KABÁT přelomový, protože se tehdy zúčastnili dalšího sampleru „Ultrametal“, odkud již vedla cesta k desce. Důležité je určitě říct, že v té době v kapele nepůsobil ani jeden ze současných kytaristů – na obou samplerech tehdy šestistrunku ovládal Jirka Bušek a v sestavě z „Ultrametalu“ je zapsán i kytarista René Horňák.



Rána z čistého nebe


Zřejmě v roce 1990 se složení KABÁTU definitivně ustálilo a – což je obdivuhodné – vydrželo až do dneška. Kapela v sestavě Pepa Vojtek (zpěv), Tomáš Krulich (kytara), Ota Váňa (kytara), Milan Špalek (basa) a Radek Hurčík (bubny) prošla poměrně velkou změnou a z původního více méně thrash-speed metalu se začala orientovat víc na melodickou muziku, ovšem pořádně našláplou a zatraceně intenzívní. KABÁT se začal drát na světlo a pro hodně metalistů byl jejich nástup jako rána z čistého nebe – Tepličáci tehdy nebyli tak všeobecně známí jako některé jiné kapely a nebyli vlastně moc ani součástí undergroundové scény – vynořili se spíš z oblasti zábav a vesnických pódií. O to větší to ale byla bomba, když se o nich dozvěděl celý metalový národ.


Vydávající firma Monitor prý zpočátku dost váhala, jestli KABÁT bude dobrý prodejní artikl a jestli jim desku umožní. Nakonec se rozhodla pro „ano“ a učinila tak jeden ze svých nejmoudřejších kroků – KABÁT u Monitoru zůstal a postupně firmě vydělal neuvěřitelné množství peněz. Ono vlastně není divu – výborná muzika jištěná instrumentálně zdatnými výkony, jeden lepší hudební nápad než druhý a v začátcích image totálně rozkalených alkáčů, co střídají mejdan za mejdanem a umí to dokonale převést do muziky – to byla skoro jistá cesta k úspěchu. Na začátku devadesátých let tenhle chlastací rock hodně frčel (vzpomeňme třeba na TŘI SESTRY), a KABÁT ho pojímali svojsky a na vysoké úrovni. Jejich debutové album „Má jí motorovou“, nahrané za týden v červnu 1991 ve studiu Propast, je dnes vlastně až kultovním pojmem a prodalo se ho prý kolem sedmdesáti tisíc kousků!


Má jí motorovou


Od prvního taktu úvodní skladby „Dr. Bambus“ KABÁT dává jasně najevo, o co na téhle desce půjde – kapela chce prostě hrát ostrý bigbít, chlastat a řádit s ženskejma, zpívat o tom a poslat do prdele každého, kdo by jí to chtěl vymlouvat. Muzika, která se dá pojmenovat třeba jako „thrash´n´roll s troškou Motörheadu“, je od začátku do konce sakra nadupaná, na debut velmi slušně nazvučená a hraná s jistotou ostřílených koní – je to vlastně logické, vždyť třeba Tomáš Krulich nedlouho předtím prošel muzikantským drilem u ambiciózního MOTORBANDU. Ale zpátky ke KABÁTU – všechny skladby na „Má jí motorovou“, pomalejší i rychlé, jsou vážně k nezastavení – ať moralistní legráckou zahájená pecka „Orgie“, výborná, i když trochu zapomenutá „A šel...“ nebo neskutečně našláplá hitovka „Nechte mě bejt“, kterou chtěla kapela původně album zahajovat. Na první stranu desky ještě patří houpavá „Fuck´n´roll“ a největší hit KABÁTU z tohoto období „Máš to už za sebou“.


Druhá půlka alba začíná už známou náloží „Má jí motorovou“ (i s onou legendární gramatickou nepřesností „jí“). Následuje bluesovka „Skrblík“, kde si kytaristé hrají s výborným melodickým motivem, který jako nit prolézá skrz naskrz celou skladbou. Další pozice patří z řetězu urvané halekačce „Sex, pervers“ a pořadové číslo deset má jeden z dalších trumfů alba, divoká rychlovka „Rebel“. Třetí místo od konce zaobstarává ironický „Vasil“ a druhé naprostý manifest tehdejšího životního stylu kapely – „Sex, drogy, rock´n´roll“, který namísto Pepy Vojtka zpívá Milan Špalek a kterým tehdy KABÁTI zahajovali koncerty. Na závěr Tepličáci připravili srandičku – skladbu „Pašík“, jež se tváří jako black-deathová deprese, aby se na konci zázrakem proměnila na vesnickou dechovku. Prosté, ale velmi vtipné, a navíc tím KABÁT založili tradici, kdy na každé desce dávali na závěr nějakou hovadinu.


Nemůžeme ale album odložit, aniž bychom se blíže zastavili u textů. Některé z nich dodala Pepova manželka Jindřiška (prý ve výrazně slušnější formě než se nakonec na desce objevily), hlavním veršotepcem kapely je ale Milan Špalek a i když slova prý psal vždycky na poslední chvíli, kapela v jeho osobě měla jednoho z nejlepších textařů v zemi – to, jak na debutu dokázal míchat různá alkoholová témata a drsné postřehy ze života a dát tomu inteligentní, zábavnou a naprosto výstižnou formu, je prostě super. Opravdu nerad v recenzích čtu nebo vypisuji kusy textů, ale tentokrát musím udělat výjimku – pouličně špinavé a zároveň poetické perly typu „venku to voní souloží, holky vožralý jsou, nemaj zrovna co na práci, tak šukaj a tancujou“ ... jsou prostě odzbrojující!


Další mejdan skončil, hrozí pondělí...


Nad náplní kabátích textů asi nemusíme nijak zvlášť dumat – z předchozích indicií a koneckonců i z názvů skladeb je všechno jasné. Kapela tak jak zpívala i žila a aroma tohohle stylu jednoznačně přenášela i na koncerty, které byly pro hudebníky i fanoušky jeden nekončící mejdan. Vystoupení KABÁTU v té době byla proslulá svojí divokostí, a když trochu zapátráte na YouTube (doporučuju záznam z festivalu Čtverec v Dolní Poustevně), uvidíte, že živelnější kapelu byste v roce 1991 jen těžko hledali. Tepličáci prostě jeli přesně v duchu hesla „sex, chlast, rock´n´roll“, dělali si srandu ze všeho včetně sebe a třeba dobové rozhovory jsou nekonečné série památných hlášek. Kapela se taky elegantně vysmála všem chytráckým kecům o „buranském metalu“ – na obal desky se vyfotila spolu se svými Marshally u prasečího výběhu. 


Pokud vás zajímají kabátovské „historky z mládí“ blíže, podívejte se na rozhovor s Pepou Vojtkem a Otou Váňou v pořadu Flashback (najdete na YouTube). Pánové zde vytahují ze zapomnění různé vtipné okamžiky – Pepa třeba vzpomíná na svoje kalhoty s nápisem „RUM = OK“. No a my tady na Crazy Diamond se společně určitě sejdeme za týden u druhé desky „Děvky ty to znaj“...


22.09.2017Diskuse (23)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Stray
29.09.2017 14:49

V našem pohraničí
není místa pro cizácký píči. :-)

 

Norr29.09.2017 14:26

V pohraničí by chtěl žít každý...

 

zdenos28.09.2017 20:58

v pohraničí to fičí

 

DarthArt
28.09.2017 19:35

Norr: Pohraničí každý ničí...

 

Norr
27.09.2017 09:55

Pohraničí není ničí...

 

DarthArt
26.09.2017 14:53

Norr: Čtverec byl bezvadnej prostor, dneska je to ale smutnej pohled. Byl jsem tam před pár měsíci na výletě a všechno je zarostlý, rozpadlý, zapomenutý... akorát tam vyrostla nějaká soukromá lovecká chata nebo co.

 

Norr
26.09.2017 13:08

Toho fesťáku "Čtverec" v Dolní Poustevně jsem se na začátku 90´ několikrát zúčastnil, ale byl jsem tenkrát ještě škvrně, takže si z toho houby pamatuji, ale Kabát tam byl každopádně už tehdy za hvězdu ;o)

 

DarthArt
25.09.2017 22:12

Valič: Naprosto souhlasím.

 

Valič
25.09.2017 20:25

DarthArt: Já už si úplně přesně nevzpomínám, jak to tenkrát vlastně bylo. Mám dojem, že jednou ten původní klip v televizi běžel, ale pak jej nechtěli odvysílat v nějaké slovenské hitparádě, a taky se o tom snad mluvilo i v nějakém zpravodajském pořadu, ale nic přesnějšího už si nejsem schopen vybavit. To video se mi každopádně vůbec nelíbí, a myslím si, že je jen dobře, že pak udělali tu "nezávadnou" verzi, kde už kapela nepůsobila dojmem tlupy krajně nesympatických násilnických buranů. :-)

 

DarthArt
25.09.2017 20:09

Valič: Pak byl taky ještě "nádražní" videoklip Skrblík, ten se celkem povedl. Video "Máš to už za sebou", ta problematická verze, bylo skutečně trošku přes čáru. Ale že to tehdy byla taková aféra, na to jsem už úplně zapomněl. Takže dík moc za doplnění, jako ostatně skoro ke každé recenzi. :) --- Mimochodem, spoustu těchhle starých desek v rámci recenzí poslouchám po mnoha letech a jsem překvapen, jako to i dneska šlape. Myslel jsem si, že to bude naopak. Holt to byl tehdy vážně slušnej materiál - samozřejmě to slabý je dávno zapomenutý a člověk vede v patrnosti to, co bylo dobrý. Takže to vlastně zas tak překvapivý není :):)