KABÁT - Děvky ty to znaj

100%

Po vydání debutu „Má jí motorovou“ se z KABÁTU stala bez jakýchkoli debat celostátní hvězda. Prodala se spousta desek, v anketě o nejoblíbenější metalovou kapelu Černá vrána za rok 1991 kapela vyskočila z předchozího jedenáctého rovnou na druhé místo a na její nadupané koncerty chodily mraky lidí. Není divu, že firma Monitor neváhala a vymyslela způsob, jak na populární skupině rychle vydělat další peníze – vydala jim živou desku. Jmenuje se jednoduše „Živě!“, obsahuje sestřih ze dvou zářijových koncertů roku 1992 v Brně a Třebíči a obsahuje jedenáct songů. Kromě pár tutovek z debutu a nějakého staršího materiálu se na živáku objevilo několik novinek, mimo jiné bezvadně sprosťácká „Onanie“ nebo zřejmě největší hit kapely vůbec – „Žízeň“. Mohlo by se zdát, že koncertní nahrávka KABÁTU je dalším povedeným zásekem, který se navíc dobře prodával, jenže kapela sama hodně skřípala zubama nad výsledným zvukem. O to víc se pak prý Vojtkovci snažili, aby si následnou studiovkou napravili reputaci.

Kamrádšoft s Rudou Pivrncem

Jeden z koncertů KABÁTU se konal i v Jablonci nad Nisou, kam se na ně přišel podívat kreslíř Petr Urban, autor v té době mimořádně populárních vtipů o Rudovi Pivrncovi. Tahle figura ve svých ilustrovaných příbězích řádila přesně jako členové KABÁT a Urbanovy fóry byly stejně jako kapela synonymem pro chlast, ženský a černý humor. Není tedy divu, že se muzikanti s ilustrátorem dohodli na spolupráci a výsledkem byl obal druhého alba KABÁTU namalovaný právě Petrem Urbanem přesně ve stylu pivrncovských vtipů. Koneckonců, na druhé studiovce je přítomna i píseň „Pivrnec“ a kreslený král všech alkáčů se objevil i ve videoklipu právě k této skladbě.

Co se týká hudebního vývoje, kapela v podstatě pokračovala v tom, co začala na debutu. Ještě více se ale vymanila z metalových standardů, začala víc využívat bluesové a kdovíjaké ještě motivy a muzika je vůbec daleko barevnější. O to víc je potřeba podtrhnout fortel muzikantů, kteří všechny výrazy bravurně zvládali a hudba bezchybně šlapala. Co se týká textů, nijak neubylo flašek, popelníků ani spodního prádla, naopak témata se rozšířila o různé náboženské pokrytce, mravokárce a další samozvané existence, kterým se kapela v textech pěkně zostra vysmívala. Milan Špalek se jako textař od debutu ještě výrazně zlepšil a jeho parádní verše plné vtipu, přesných postřehů a ironie dosáhly dokonalosti.

Děvky ty to znaj

Ostře očekávaná druhá deska „Děvky ty to znaj“ se natáčela opět ve studiu Propast, po prodejním úspěchu debutu na ni ale kluci dostali více času a měli dost prostoru pohrát si s produkcí a nahrávku po všech směrech dotáhnout. Kapele a studiovým mágům se podařilo udělat naprosto perfektní zvuk, čistý a přitom divoký, všechno zní přesně jak má a desku je radost poslouchat.

Album začíná pořádně energicky – po krátkém „Úvodu“, kde si KABÁTI dělají srandu ze snobáren „na úrovni“, říznou do strun se skladbou „Porcelánový prasata“ – a hned je to kultovní pecka a naprostá koncertní klasika. Nic složitého, ale dobře napsané, šlape to, co chtít víc. Druhá věc se jmenuje „Opilci v dějinách“, velký a oklipovaný hit s neodolatelnou teorií o tom, že slavné fyzikální poučky přišly na svět vlastně díky alkoholovému opojení. Třetí skladbu „My jsme zamilovaný“ by sice kritici mohli obvinit z poněkud buranského textu, ovšem další „Aby tě rakovina“ je naprostá šleha se sžíravou kritikou dobytčích mezilidských vztahů. Další na řadě je titulka „Děvky ty to znaj“ – a zase naprosto našláplá hitovka s bezvadně provokativním textem, který si tentokrát bere inspiraci v severočeských „reáliích“. V devadesátých letech bylo kolem Teplic u výpadovek na Německo řádně rušno a na holky od silnic tak KABÁTI nemohli zapomenout.

Střední část alba obsahuje méně známé, ale velmi dobré skladby – spíš klidnější záležitosti s mnoha mimometalovými motivy – „Pro nás není místo v ráji“ (zase – ten text!), „Táhni dál“, ze živáku známou „Už jsou zase na koni“ a dvě krátké srandičky „Jack Daniels 1“ a „2“. Pak ale opět nastupuje série nesmrtelných pecek – zelenolistý manifest „Óda na konopí“, rytmická parádička „Joint“ s hravým textem plným hovadin zcela korespondujících s názvem skladby, a už zmíněný „Pivrnec“ s upozorněním, že nám jistý Ruda může vypít všechny hospody až do dna :). Patnáctá položka „Hej moralisti“ patří mezi ty méně známé skladby z desky, což jí ale nebrání v hitovém refrénu a textu, který vyplazuje jazyk na všechny mravokárce a chytrolíny. To samé dělá i následující „Tak to má bejt“, s tím, že tady si Tepličáci dělají srandu spíš z naivních holek, co čekají na dokonalé prince z pohádky. No a pak už je na řadě „Žízeň“ – nahraná s dobrým zvukem, stává se nesmrtelnou hymnou KABÁTU, možná nejúspěšnější jejich skladbou vůbec! Jenže pozor na věc, závěrečná srandička „Moderní děvče“, která míchá kýčovitou plážovou atmosféru s pivním hulákáním, je taky hit! A taky nesmrtelný!

Konec divočení

Není asi potřeba připomínat, že KABÁT s albem „Děvky ty to znaj“ zažívali obrovský úspěch a stali se zřejmě nejpopulárnější metalovou (pokud tedy ještě patřili do metalové škatulky) kapelou v zemi. Zároveň to ale bylo už naposledy, kdy byla deska Vojtkovců takhle divoká a nespoutaná. I na další alba KABÁTI nachystali spoustu výborných skladeb, přece jenom se ale pomalu začali uklidňovat a postupně směřovat k rockovému střednímu proudu. Následník „Děvek“, třetí album „Colorado“, byl ovšem prvním domácím plus mínus metalovým albem, které dokázalo proniknout do mainstreamu a s lehkostí válcovalo i nejprofláklejší popové ikony. Titulní hitovka „Colorado“, míchající ostré kytary s country, je dodnes jednou z nejhranějších domácích písniček vůbec a jestli nějaká kapela z našeho okruhu zájmu může říct, že skutečně dobyla éter, pak je to zcela určitě KABÁT.

Je ale fakt, že „Colorado“ a další alba KABÁTU jsou už přece jenom trochu mimo dosah tohohle našeho seriálu, který má mapovat spíš prvotní dobu nadšení a bezprostřednosti. Takže příště otočíme list, ale nebojte se – jestli jste při tomhle kabátím povídání chytli slinu a nemáte chuť vracet pitivo zpátky na sedmý schod, zůstaňte v klidu. Příště totiž pokračujeme debutem dalších solidních alkáčů – liberecko-vratislavických V. A. R. !