Last Hardrock Outsider

INSANIA - Virtu-ritual

„Provedli jsme takový utajený konkurs, kde jsme zvali anonymně různé baskytaristy. Oni nevěděli, že ta nabídka je od INSANIE. Šli na konkurs na pozvání kohosi, koho ani pořádně neznali, netušili o co jde. A tak jsme to také chtěli! Nakonec jsme měli asi pět tipů, ze kterých vzešel Klíma, který nám vyhovoval jak lidsky, tak i hudebně. Je to dobrý muzikant a navíc se ukázalo, že je to přímý potomek Ladislava Klímy, autora románu Utrpení knížete Sternenhocha, což je náš kultovní román, a bylo rozhodnuto!“ – Metal Breath č. 42 (1/99).


Jak napovídá dnešní úvod, léto 1996 se u INSANIE neslo ve znamení hledání nového baskytaristy. Calvera v kapele skončil a pro fanoušky a asi i pro kapelu samu to byla dost velká rána. Zřejmě šlo o naprosto přátelský odchod, přesné okolnosti ale dobové tiskoviny neuvádějí – kapela se vyjádřila jen v tom smyslu, že Calvera je Mexičan, vypršelo mu povolení k pobytu a cizinecká policie ho vyhostila zpět do země kaktusů. Z následného konkursu, který nám výše zprostředkovává dobový fanzin Metal Breath, vzešel pro INSANII nový basák, jistý Radovan Kříž, kterého ale svět za branami Cultu Insania zná jen a pouze jako Klímu. Ten se v kapele rychle zabydlel a brzy se objevil i v roztomilém klipu ke skladbě „Snigger“, který střídá sekvence z prastarých dobrodružných filmů s grafikou desky „God Is Insane...“ a záběry na hrající kapelu. Především se ale chystal nový materiál.



Legální pirát


Ten se mezi lidmi objevil v roce 1997. Jak to tehdy u INSANIE bylo zvykem, před vydáním nového alba fanoušky nakrmila sedmipalcákem s několika čerstvými skladbami, v jejich prvotní, řekněme syrovější podobě. Tentokrát byl vinyl oblečen do obalu s propíchanými voodoo figurkami s hvězdnou oblohou na pozadí a nesl název „Woodoo Astrology“ s podtitulem „Legal Pirate Edition“. Předznamenával, že nové písničky se ponesou opět v trochu jiném duchu – prostor tentokrát dostaly vesmír, šamanismus, kyberpunk, virtuální realita a všerůzná mystika, která to všechno spojovala dohromady. Do drážek desky jsou zaznamenány čtyři skladby, míchající přesně to, co jsme si vyjmenovali – tak třeba „My Astral Brothers“ v rychlém kvapíku prosyceném houpavým rytmem vypráví o jakémsi mimozemci, kterého posádka jeho lodi asi omylem vyklopila na zeměkouli a on zoufale čeká, až pro něj zase přiletí. Druhá „Hush Now – Sunny Night“, rovněž zahalená do vesmírných reálií, je šamanská až do morku kostí, další „Pray On My Side“ na to jde zase z trochu jiného úhlu a opěvuje například „světlušky, astronauty letních nocí“. Čtvrtá – vlastně třetí v pořadí – „...Then We Say: Die“ je naproti tomu klasický rychlý hardcorový protestsong proti konformismu a bačkorové kultuře. EP-čko se alespoň podle mých uší opravdu povedlo, až jsem si říkal, jestli INSANIA před vydáním alba nevystřílela nejlepší náboje. Naštěstí tomu tak ani zdaleka nebylo.


Virtu-ritual


V létě následujícího roku se kapela nastěhovala do žirovnického studia Hacienda, aby tam spáchala své třetí album – „Virtu-ritual“. Deska měla původně vyjít opět u Taga Records, ale protože měla firma nějaké problémy, přistála kapela nakonec u brněnských Indies. Album obsahuje nakonec celých 15 položek o hracím čase 47:20 a už tradičně rozvíjí to, co bylo předestřeno předtím na sedmipalci. A protože je „Virtu-ritual“ od INSANIE moje vůbec nejoblíbenější album, bude to tentokrát samá chvála. Desku zahajuje i uzavírá „Ukolébavka“ – v podstatě intro/outro, kde Polyho kytara podkresluje zpěv šestileté Aničky Zajíčkové, kterou si tentokrát INSANIA vybrala místo dětského sboru. Zaangažovala ji i do skladby „Ze tmy k ohňům“, rychlé vypalovačky plné vesmírné mystiky, kde v naprosto našláplém refrénu zpívají Poly i Anička unisono za parádního hromobití Black Drumových bubnů. Zmíněnými atributy – mystikou, kosmem, ale taky kybernetickým světem – je deska prosycená skrz na skrz. K mání je tak třeba legrácka s dominantní funky basou „Kometa je klíč“, zadumaná „Counting Stars“, která nejdřív líně deklamuje a vzápětí vybuchne do mystického ohňostroje, nebo svižná úvodovka „I. C. U.“, pomyslný vítěz soutěže o největší množství odezpívaného textu za krátký časový okamžik. Kapela si na „Virtu-ritualu“ střihla i dvě „nerockové skladby“ – dobýváním Nového světa načichlou „Hardcoremos Latinos“ a jazzovou „cOSA nostra“, kde si INSANIA neodpustila bezeslovný komentář k praktikám organizace na ochranu autorských práv.


Vrcholné číslo na desce tentokrát opravdu těžko vybírat, ale papírově by to asi mohly být dvě skladby, které jsme ještě nezmínili. První z nich je odlehčená „Černá magie je fajn“, v níž jednak INSANIA použila stejnou pasáž v neexistujícím jazyce jako na minulé desce a za druhé se v ní poprvé objevuje Joe, pitoreskní postavička, která INSANII v textech provází až dodnes a provádí přitom vždycky nějaké lotroviny. Druhou vlajkovou lodí „Virtu-ritualu“ je skladba „Máj“, dokonalé „zprznění“ klasiky Karla Hynka Máchy, ke kterému navíc kapela udělala videoklip. Natáčel se jakéhosi večera ve vstupní hale brněnské právnické fakulty, takže by možná dnes leckterý advokát nebo soudce zavzpomínal, jak onehdy při odchodu z přednášky narazil na tři hulákající podivíny, pomalované čárovými kódy. Tak až vás jednou lapnou a uvrhnou do želez, zkuste se pánů v talárech zeptat...



Milénium se blíží...


Po vydání „Virtu-ritualu“ následovala samozřejmě smršť koncertů. Mezi nejpamátnější patří opět křest v Musilce, kde vystoupila i šestiletá Anička, i když se před narvaným sálem trochu styděla a publikum jí muselo podpořit skandováním. Já osobně jsem z tohohle turné viděl asi tři koncerty a v mlhách vzpomínek se mi objevuje i pár veselých situací – nejvtipnější byla liberecká Česká beseda, kde těsně pod pódium byly přiraženy stoly obsazené místními ochmelky, které nějaká kapela absolutně nezajímala, tupě čučeli do půllitrů a směrem na pódium posílali oblaka startkového kouře. Až za nimi pak bylo místo pro nešťastníky, kteří přišli na nějakou INSANII.:-) Vzpomínám si taky na naši výpravu za zatměním Slunce kamsi do Lotrinska, kdy se nám na cestu výborně hodila skladba „Eclipse“ z „Virtu-ritualu“.


V roce 1999 podzemní label Redblack (budoucí stáj INSANIE) připravila kompilaci coververzí na počest kultovním MASTER´S HAMMER. Naši hrdinové pro tuto příležitost nachystali štormovský song „Já mizérií osudu jsem pronásledován“ a zpracovali ho ve stylu „Salašári symfonika orchestrula“ (zasvěcení dozajista poznají inspirační zdroj). Těch novinek těsně před koncem milénia bylo ještě mnohem víc, ale to si necháme zase na příště. Prozradím jen, že se vydáme za Velkou louži.


17.06.2017Diskuse (9)DarhArt

 

Stray
18.06.2017 09:49

Valič: Díky, zkouknul jsem to, ale fanoušek téhle původní "hardcore" Insanie ze mne asi nebude. Přikládám můj první a nejstarší moment, od kterého jsem si řekl: "Na téhle kapele něco bude", starší věci fakt asi ne, i když možná jde jen o zvyk, ale tahle věc je prostě parádní. https://www.youtube.com/watch?v=E5JcRVi_lds Dokonce bych se o ten song ucházel jako o zvukový podklad nové, "kosmické" podoby těchto stránek, jeho titul i text je všeříkající a plně by Crazy Diamond reprezentoval.

 

Valič
18.06.2017 09:22

Stray: https://www.youtube.com/watch?v=C9I8l6HFlG4 https://www.youtube.com/watch?v=CZA5tamH7us https://www.youtube.com/watch?v=GlvNa9-VmO8&t=71s https://www.youtube.com/watch?v=5IZ7Kodv1Y8 https://www.youtube.com/watch?v=lz4sH6IcyVs

 

Stray
17.06.2017 22:40

Virtu-ritual, třetí deska Insanie v pořadí a třetí kterou vůbec neznám, ukázky z prvních dvou alb jdou najít na youtube, z této však bohužel nic. Navíc stejně asi patřím k těm, kteří se trochu chytaj až od Rock´N ´Freud (deska, od které se to začalo zvedat a chytat tvář), zkrátka a dobře, letošní novinka je totál super jak nikdy v historii této kapely. Co to způsobuje? Především texty, ale nejenom! Songy pročištěnější, zpěv předsazenej, schopen přinášet větší spektrum hlasových poloh, emocí a rolí, a ty texty, jednoduše nejlepší v historii kapely a to hlavně kvůli tomu, že si berou na paškál témata celospolečensky žhavá, schopná oslovit velkou spoustu lidí a kapela je umí podat hodně vtipně, charismaticky a intenzivně. Když to srovnám se šlágry třeba z Rock N´Freud nebo Kult Hyeny, snad nikdo nemůže pochybovat o mnoha zlepšeních.

 

Donald17.06.2017 21:36

nene ... ja to vuci indies vubec nemyslel zle ... vim o co jde a spousta veci v jejich katalogu byla famozni a napr psi vojaky mam v top cz 5. A treba stale na aukru posilhavam po despondancing, ktere jsem kdysi ztratil. Me to jen pred lety od insanie prekvapilo a nyni mne prekvapilo jak moc dobra deska virturitual je. Na jazz si vzdycky vzpomenu, kdyz mne insania chytne a jelikoz je to prtave mini cd tak dlouze hledam ... a jelikoz ten Strom me moc nesedl (temer popove hitovky v kombinaci s, na mne, prilis castym vyuzitim expresivnich vyrazu) tak jsem dlouho nehledal a nyni ho vylovil jak poklad. Takze tak, mam insanii hodne rad, neco vic a neco min a dik rozsahu radovek a raritek je se v cem vrtat a to je fajn.

 

Imothep
17.06.2017 20:02

"kapela se vyjádřila jen v tom smyslu, že Calvera je Mexičan, vypršelo mu povolení k pobytu a cizinecká policie ho vyhostila zpět do země kaktusů. " :oD :oD :oD :oD :oD :oD

 

DarthArt
17.06.2017 17:55

Donald: Tady bych se Insanie trochu zastal, oni byli vždycky takoví průkopníci v tom, že používali horký technický novinky, třeba internet měli už někdy po God Is Insane..., čili někdy hned po polovině devadesátých let, mívali na albech různý technický srandičky (třeba aplikaci pro chytrý telefon na Zapal dům...). facebook používaj tušim od 2010 a maj ho jako hlavní komunikační kanál - doporučuju navštívit. --- Jestli máš Jazz-ethnic anarchy, buď rád, je to totální rarita, tuším 66 vydaných kusů. --- Stran toho Indies, tahle firma byla v Brně, odkud Insania je, dost důležitá záležitost, měli v devadesátých v Brně třeba nejlepší obchod s nezávislými nahrávkami a například já jsem právě tam sehnal demo R.U.Dead. Takže tam bude asi takováhle nějaká souvislost. Mimochodem, dnešní management Insanie (Contraproduction) dělá taky hlavně úplně jiný interprety - Bártu, Alici, Vltavu, Tomáše Kočka apod.

 

DarthArt
17.06.2017 17:25

Valič: To by mě taky zajímalo, ale asi to zůstane ve fázi legendy :)

 

Donald17.06.2017 14:07

... mě se novinka kupodivu líbí, byť pokud střední generace pěje o facebooku, tak je to trochu humorné, alespoň pro mne a nějak mi to i trochu připadá poněkud vypočítavé :) (a špatně vypočítavé, pač facebookovou generaci, tím stejně nezaujmou :) ... no a díky tomuhle CD Insania retro seriálu si oživuji starší nahrávky ... a tak mne v posledních dnech insanie moc neopuští, dokonce jsem vyhrabal i jazz ethnic anarchy a tamto remixuje insanii ... každopádně virturitual je skvělá nahrávka, až mne to s odstupem let nyní překvapilo. Svého času mě udivilo právě vydání u indies, kde to bylo tehdá o psích vojácích, fajtovi či prvních tatačích a nějak jsem si řikal co tím sledují a desku rychle opustil a dnes mám z recenze i opětovného poslechu fakt radost.

 

Valič
17.06.2017 10:48

90% Tak tohle album (na rozdíl od přechozích dvou) už znám moc dobře. K recenzi nemám co dodat. Tahle poloha kapely mi sedí o dost víc než ta současná (novinka sice není špatná, ale na mě už je tam toho rapu nějak moc). Jen by mě zajímalo, jak je to ve skutečnosti s tím Ladislavem Klímou. Dá se té informaci věřit nebo je to zase nějaká habaďůra jako s tím Calverou?