Zdáli se nezničitelní. Neúnavná kapela, která každé dva roky vydávala kvalitní desku s kvalitními písněmi a pak se rozjela na turné. Dvaapadesát let, třiadvacet desek (+ dvě další coby bokovka HARD RAIN), ani jedna z těch desek slabá a některé vyloženě excelentní.Občas se u některých kapel používá přídomek „nedoceněná“, ale opravdu si teď nevybavuju skupinu, kde by to platilo víc (opravte mě). Charakteristický zvuk, vynikající zpěvák s nezaměnitelným hlasem, výborné písně se silnými melodiemi, konzistentní diskografie, ale… MAGNUM nikdy nedosáhli slávy a oblíb Více

Důležitou událostí pro aktuální podobu fungování SAXON se stala především loňská změna na postu kytaristy, teprve druhá za celou pětačtyřicetiletou historii těchto veteránů NWOBHM. Paul Quinn se totiž vzhledem k narůstajícím zdravotním obtížím rozhodl odejít do důchodu a na jeho místo naskočil Brian Tatler, vůdčí představitel a skladatelský tahoun stylově i generačně spřízněných DIAMOND HEAD, tedy současník SAXON a muzikant pohybující se na britské Hard N´Heavy scéně již od konce sedmdesátých let. Ta obměna totiž nemohla dopadnout logičtěj Více

Už od letního předskakování francouzské veličině GOJIRA na jejich evropském turné jsem o těchto Angličanech věděl. Za názvem URNE se skrývá trojice ostrovních pořízků, kteří posluchačům servírují nikoliv šťavnatý steak, jak by se mohlo patrně leckomu při pohledu na frontmanův hipsterský plnovous zdát, ale ne úplně marný vzorek valivého a hutného sludge, který se však, bohudík, neutápí v monolitičnosti. Trio je naopak schopno rozevřít své výrazové nůžky do poměrně solidní šíře a nelze o nich tak říci, že jde o vyhraněné stylaře. Do svých spíše Více

Po více než dvaceti letech přichází Peter Gabriel se studiovým albem autorských písní - umělecky ambiciózním, dokonale vyzrálým, neprvoplánovým, zkrátka odhalujícím jeho aktuální rozpoložení. Snad nikdo jiný z hudebních velikánů historie rocku nepřispěl vloni s takto uceleným a aktuálně znějícím art-pop/rockem. Deska, o které jsem si nemyslel, že podobnou Gabriel ještě někdy složí, tak odhaluje více chytlavosti, než by se dalo předpokládat. Svou roli v tom zřejmě hraje muzikantovo přirozené vyrovnávání se s postupujícím věkem. N Více

Před čtrnácti lety, kdy starší verze téhle mé recenze vyšla na webu Metalopolis, jsem tvrdil, že jde o nejlepší album, na jakém kdy zpíval Steve „Zetro“ Souza. Dost možná je to pravda ještě nyní, byť si myslím, že nejnovější materiál této desce slušně zatápí a je obstojnou konkurencí. Zatímco druhá deska „Pleasures Of the Flesh“ zastihla EXODUS ve fázi mírného zaváhání a dá se říci i hledání nové formy po odchodu křiklounského Paula Baloffa, na počátku roku 1989 už byl pilíř z Bay Area plně stabilizován a při síle. Někdejší frontman kapely LEGAC Více

Kalifornští rockeři RIVAL SONS navázali hned půl roku po vydání svého alba „Darkfighter“ s pokračováním v podobě sady nazvané „Lightbringer“. Obě desky jakoby představovaly dvě strany jedné mince. Zatímco první působí spíše sevřeněji a je zacílená na bluesové riffy a úderné rytmy, druhá dodá o něco více volnosti a přesahu k jemnější strukturovanosti a artovým ambicím čtveřice. Věnujme se tedy té aktuální. Jen šest zde umístěných skladeb charakterizuje pozvolnější tempo, převážně akustické rozjezdy a celková nadýchanost vyznění. Materiál tak Více

Další z comebacků, kterému jsem už moc šancí nedával. Přestože nikdy neskončili, prošli hned několika hibernacemi. Ta poslední byla nejdelší. Když v roce 2006 vydali návratové „Out of Blood“, retro thrashová vlna se teprve vzmáhala. Dotyční se k ní v podstatě nemohli připojit a ani by se k ní nepřipojili, vždy se totiž snažili posouvat. Výsledkem byly rozporuplné recenze provázené menším zájmem, a tudíž i další pauza, jejíž ukončení stvrdilo nové studiové album vydané koncem loňského roku. Píšu o SADUS, o kapele, která svého času neměla rád Více

Druhá řadovka německých THE NIGHT ETERNAL nazvaná „Fatale“ nijak neslevuje z postojů předeslaných na dva roky starém a u miniaturní značky Ván Records vydaném debutu „Moonlit Cross“ a představuje kapelu, příslušící k momentální vlně NWOTHM, stále v dobré pohodě. Essenský kvintet není v pravém slova smyslu čistě heavymetalovou kapelou, byť se u nich dá rozeznat náklonost k IRON MAIDEN prostřednictvím nezanedbatelného množství sól a kytarových vyšívánek, nicméně je to právě ona temná aura, která jejich výraz kloní více do oblastí okultna a Více

Královéhradecká parta THE ATAVISTS přišla již před rokem se svou třetí řadovou deskou „Prettier Than You“. Nicméně jsem se k recenzi na ní dostal až dnes. Z nahrávky je poznat, že kytarový nezmar Adam Krofian a jeho spoluhráči si na výsledku dali záležet. Album reflektuje nejen garážový zůsob stylizace rocknrollové hudby, ale umocňuje v písních větší barvitost provedení.  Jde celkově o vývoj pozitivním směrem. Zacílení na americkou scénu a tamní retro kytarovky typu THE BLACK KEYS se čekalo, ale nezůstalo jen u jednotvárnosti, d Více

Tak nakonec velmi dobrá deska. Skutečnost, že kanadská dvojice CROWN LANDS sází na projev jejich slavných krajanů RUSH, je pro dlouhodobé přežití a celkovou identifikaci hudby těchto bezesporu šikovných mladíků vlastně jejich nejslabším místem. Nevím, jaký význam pro muzikanta může mít, že se jeho kapela velmi podobá nějaké starší grupě s celosvětovým statusem hvězd? Z formálního pohledu je však albová dvojka Kanaďanů nazvaná „Fearless“ zdařilou deskou, dokonce bych řekl, že i velmi zdařilou, jen si prostě myslím, že tihle šikovn Více