Nejprve si neodpustím takové zamyšlení. Týká se stanovování harmonogramů evropských turné známých kapel. Už mě nikdo nevymluví, že existuje něco jako dělení mezi preferované země a země okrajové. Koncertům u těch prvních jsou často rezervovány dny jako čtvrtek, pátek či sobota, kdežto u těch druhých nezbývá často pořadatelům z těchto zemí nic jiného, než sahat po nedělních či pondělních termínech. Je totiž až příliš koncertů konajících se v neděli či v pondělí v České republice. V tomto jsme pořád ještě druhořadou zemí. Něco jinéh Více

Na tenhle koncert jsem se těšil dlouho. Ne kvůli hlavním hvězdám INSOMNIUM, ale kvůli druhé kapele IN MOURNING. Tahle pětice Švédů z Vansbro má za sebou šest desek, ale koncertují pomálu i doma, natož aby zavítali do našich končin. Byli u nás zatím jen jednou, na Brutal Assaultu v roce 2014, takže jejich listopadová zastávka v pražské Akropoli pro ně byla vůbec českou premiérou v rámci běžného turné. Je to škoda, protože sobotní večer potvrdil, že fanoušky u nás tihle progresivisté mají. Původně jsem doufal, že budou co-headlinery a set si s INSOMN Více

Původně jsem na tomhle koncertě neměl vůbec být. SÓLSTAFIR jsem nikdy neposlouchal a LOST SOCIETY neznám vůbec. AMORPHIS mám rád, ale viděl jsem je ve Zlíně přesně před rokem a nebylo to nic moc. Hudebně to bylo v pořádku a výborně zahrané i nazvučené a se skvělou vizuální stránkou, ale kapela to celé tak nějak odzívala, diváků si moc nevšímala a hravě je smázli jak velmi uvolnění a dobře naladění DARK TRANQUILITY, kteří hráli před nimi, tak ELUVEITIE, co následovali po nich. Říkal jsem si – příště na ně sice půjdu, ale až zas pěkně po čase přijedou do P Více

Když ve svém domovském korporátu řeknu, že poslouchám metal, vyvolává to spíš překvapení a nechápavé pohledy. Dvojnásobné pobavení teď vzbudilo, když jsem oznámil, že jdu na „japonský avantgardní metal střihnutý chytlavými popovými melodiemi a samurajskou a anime estetikou“. Takhle nějak vidím japonské legendy SIGH, kteří se pod vedením svérázného kapelníka Miraie Kawašimy na scéně pohybují od roku 1989 a těžko uchopitelnou charakteristiku si uchovávají od svého vzniku až dodnes. Parta borců, která sice stojí na blackmetalu a jeho typickém štěkavém vok Více

Jak pojmenovat pražské vystoupení THE WINERY DOGS před vyprodaným sálem Paláce Akropolis? Snad jen dokonalou erupcí neuvěřitelně vyspělého muzikantství a návštěvnické radosti z něho. Z prvotřídního vystoupení těchto Američanů, které jinak nazývám klubovou akcí letošního roku, totiž sálala obdivuhodná lehkost a pohoda. Bylo poznat, že se trojice Kotzen, Sheehan, Portnoy svou hudbou zkrátka jen baví. Těch devadesát minut v podání supergroup mělo všechno podstatné, co by asi tak nemělo podobným muzikantským pojmům scházet, ať už tito vystupují s Více

Ne zcela, ale přeci jen docela slušně zaplněný klub Divadlo Pod Lampou zažil minulý týden v pátek koncert brněnské stálice INSANIA. Šlo v podstatě o průřez tím nejreprezentativnějším a nejvitálnějším z posledních čtyř řadových desek, tudíž vlastně samé vypalovačky plné neobyčejně pálivých sloganů, co se do posluchačů dokáží zarýt. Osobně patřím k těm, kteří velmi vítají vývoj této kapely směrem k českým textům plným sarkasmu, s nadsázkou glosujícím aktuální společenské kuriozity, a také k celkové přímo Více

Tak jsem konečně před týdnem navštívil dnes již kultovní přehlídku zahraničního thrashmetalového undergroundu nazvanou THRASH NIGHTMARE, konající se pravidelně (letos to bylo již po desáté) v říjnu v píseckém Divadle Pod Čarou. Na akci jsem se poctivě připravil a téměř každou z vystupujících kapel si skrze nabídku youtube předem proskenoval, abych měl alespoň nějakou představu, co od té které mohu čekat a na koho se mám těšit, případně zaměřit svou pozornost. Akce sice hlásila již měsíce předem vyprodáno, ale byli jsme dodatečn Více

Přístup k power metalu na této stránce bývá opatrný, a i můj vztah k němu je dost ambivalentní. Na jednu stranu přináší směs toho nejprožluklejšího na metalové scéně, vyznačujícího se mimo jiné ukazováním svalů a vnadných žen, silácky přitroublými texty a písněmi adorujícími samotný metal. Na druhou stranu se v tomto žánru vyskytují některé z mých nejoblíbenějších skupin, které dokážou zaujmout chytlavými refrény, které je možné zpívat dokola u táboráku. Podobně ambivalentní přístup mám k pionýrům žánru. Zatímco osvalení MANOWAR mi nic neříkají, ste Více

Na skupinu The OCEAN jsem narazil před pár lety na kanále jednoho z mých oblíbených metalových youtuberů Quest for Metal. Questy je chválil až do metalových nebes, dal jsem jim tedy šanci a od té doby mě tihle Němci z Berlína nepustili. Vedle samotné hudby určitě pomohlo i to, že mi jako amatérskému paleontologovi imponovalo, že jejich poslední tři desky jsou inspirovány geologickými epochami, na jejichž pozadí k nám ale Robin Staps a spol. promlouvají i o dnešním světě. Ne, není to jen o trilobitech a dinosaurech…V posledním roce jsem tak viděl THE Více

Kdo alespoň zběžně sleduje hudební servery či čte Spark, nemohl uniknout zprávě, že tuzemská metalová skupina PAČESS nahrála na svoje nové album píseň s Bárou Basikovou a že jmenovaná (nejen) tuto píseň odprezentuje spolu se zmíněnou kapelou na dvou exkluzivních koncertech, nejdříve v Praze a následně v Brně. Nehodlám spekulovat, zda v angažování pěnice hrál větší roli umělecký nebo marketingový záměr, každopádně na mě reklama zaúčinkovala dokonale, lístky na brněnský koncert v Kabinetu múz jsem zakoupil ihned po jejich uvolnění do prodeje, a to aniž byc Více