Večer plný upřímného nadšenectví z metalové hudby a její dravosti, tak by se dal vystihnout sobotní koncert uvnitř pražského Paláce Akropolis. Sál byl několik dní před akcí do posledního místa vyprodán a ti, kdo měli to štěstí se dostat dovnitř, si museli zdejší akci plně užít. V rámci klubového prostředí totiž původní metalová muzika stále táhne a soudě dle výstupů zdejších účinkujících, tak i neuvěřitelně šlape. Trojici ABBATH, TOXIC HOLOCAUST a HELLRIPPER tak v pohodě můžu nazvat atraktivní sestavou, kde byl každý band během výstupu Více

Nebyl jsem ten večer v úplně ideální formě. V pět hodin ráno vstávání, v šest hodin Pendolinem pracovně do Ostravy a pak rychle zpátky, abych to všechno stihnul. Moc se mi po tomhle výletu nechtělo jít někam křepčit do pozdních večerních hodin, spíš zalehnout a spát. Jelikož se ale moje obvyklá předkoncertní nálada vyznačuje takřka vždy úvahami: „Opravdu tam musím?“, tak jsem zvyklý tuhle lenoru překonávat. Vysvlékl jsem se tedy z korporátního obleku a poslušně mašíroval do žižkovského kopce. A jako obvykle jsem byl moc rád, že jsem šel. Koncert se p Více

Další mimořádný koncert z cyklu vystoupení Pražských komorních sólistů (PKS). Už jde v podstatě o rutinu. Pokud si je vyrazíte poslechnout, odcházíte naplněni krásou – po okraj. Radek Baborák mě pomalu přesvědčuje o tom, že je stejně dobrý hornista jako dirigent. A vězte, že uvedeným srovnáním posouvám roli dirigenta na úroveň, na které se už moc hudebníků nepohybuje. Baborák od roku 2013 píše novou éru PKS a navazuje na nejlepší tradici souboru. Tvrdě pracuje. Utváří, tmelí a reprezentuje jeho současnou tvář i potenciál. Nabízí příběh nabitý Více

V průběhu prosince jsem zašel do Divadla Pod Lampou na několik koncertních akcí. Mé letmé názory na zde vystupující soubory, konkrétně na ona shlédnutá vystoupení, si tak můžete přečíst v tomto souhrném článku, který tak zahajuje dvanáctou sezónu fungování webu. Všech šest zmíněných kapel mělo něco do sebe, žádná rozhodně nebyla průserová, byť některé mne stylově z podstaty sedly více, jiné méně, ale to je vlastně normální... JAMARON - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 14.prosince 2023 Kapelu jsem letmo znal již zhrub Více

Nejprve si neodpustím takové zamyšlení. Týká se stanovování harmonogramů evropských turné známých kapel. Už mě nikdo nevymluví, že existuje něco jako dělení mezi preferované země a země okrajové. Koncertům u těch prvních jsou často rezervovány dny jako čtvrtek, pátek či sobota, kdežto u těch druhých nezbývá často pořadatelům z těchto zemí nic jiného, než sahat po nedělních či pondělních termínech. Je totiž až příliš koncertů konajících se v neděli či v pondělí v České republice. V tomto jsme pořád ještě druhořadou zemí. Něco jinéh Více

Na tenhle koncert jsem se těšil dlouho. Ne kvůli hlavním hvězdám INSOMNIUM, ale kvůli druhé kapele IN MOURNING. Tahle pětice Švédů z Vansbro má za sebou šest desek, ale koncertují pomálu i doma, natož aby zavítali do našich končin. Byli u nás zatím jen jednou, na Brutal Assaultu v roce 2014, takže jejich listopadová zastávka v pražské Akropoli pro ně byla vůbec českou premiérou v rámci běžného turné. Je to škoda, protože sobotní večer potvrdil, že fanoušky u nás tihle progresivisté mají. Původně jsem doufal, že budou co-headlinery a set si s INSOMN Více

Původně jsem na tomhle koncertě neměl vůbec být. SÓLSTAFIR jsem nikdy neposlouchal a LOST SOCIETY neznám vůbec. AMORPHIS mám rád, ale viděl jsem je ve Zlíně přesně před rokem a nebylo to nic moc. Hudebně to bylo v pořádku a výborně zahrané i nazvučené a se skvělou vizuální stránkou, ale kapela to celé tak nějak odzívala, diváků si moc nevšímala a hravě je smázli jak velmi uvolnění a dobře naladění DARK TRANQUILITY, kteří hráli před nimi, tak ELUVEITIE, co následovali po nich. Říkal jsem si – příště na ně sice půjdu, ale až zas pěkně po čase přijedou do P Více

Když ve svém domovském korporátu řeknu, že poslouchám metal, vyvolává to spíš překvapení a nechápavé pohledy. Dvojnásobné pobavení teď vzbudilo, když jsem oznámil, že jdu na „japonský avantgardní metal střihnutý chytlavými popovými melodiemi a samurajskou a anime estetikou“. Takhle nějak vidím japonské legendy SIGH, kteří se pod vedením svérázného kapelníka Miraie Kawašimy na scéně pohybují od roku 1989 a těžko uchopitelnou charakteristiku si uchovávají od svého vzniku až dodnes. Parta borců, která sice stojí na blackmetalu a jeho typickém štěkavém vok Více

Jak pojmenovat pražské vystoupení THE WINERY DOGS před vyprodaným sálem Paláce Akropolis? Snad jen dokonalou erupcí neuvěřitelně vyspělého muzikantství a návštěvnické radosti z něho. Z prvotřídního vystoupení těchto Američanů, které jinak nazývám klubovou akcí letošního roku, totiž sálala obdivuhodná lehkost a pohoda. Bylo poznat, že se trojice Kotzen, Sheehan, Portnoy svou hudbou zkrátka jen baví. Těch devadesát minut v podání supergroup mělo všechno podstatné, co by asi tak nemělo podobným muzikantským pojmům scházet, ať už tito vystupují s Více

Ne zcela, ale přeci jen docela slušně zaplněný klub Divadlo Pod Lampou zažil minulý týden v pátek koncert brněnské stálice INSANIA. Šlo v podstatě o průřez tím nejreprezentativnějším a nejvitálnějším z posledních čtyř řadových desek, tudíž vlastně samé vypalovačky plné neobyčejně pálivých sloganů, co se do posluchačů dokáží zarýt. Osobně patřím k těm, kteří velmi vítají vývoj této kapely směrem k českým textům plným sarkasmu, s nadsázkou glosujícím aktuální společenské kuriozity, a také k celkové přímo Více