Nebyl jsem ten večer v úplně ideální formě. V pět hodin ráno vstávání, v šest hodin Pendolinem pracovně do Ostravy a pak rychle zpátky, abych to všechno stihnul. Moc se mi po tomhle výletu nechtělo jít někam křepčit do pozdních večerních hodin, spíš zalehnout a spát. Jelikož se ale moje obvyklá předkoncertní nálada vyznačuje takřka vždy úvahami: „Opravdu tam musím?“, tak jsem zvyklý tuhle lenoru překonávat. Vysvlékl jsem se tedy z korporátního obleku a poslušně mašíroval do žižkovského kopce. A jako obvykle jsem byl moc rád, že jsem šel. Koncert se p Více

Asi nejlepší reinkarnace chladné dark-wave, post-punku a gotiky z osmdesátek, jakou jsem v posledních letech od poměrně mladé a neotřelé kapely slyšel. Přesto se však nemohu ubránit pocitu, že dvojici Texasanů TWIN TRIBES něco k dokonalosti schází, neboť při poslechu jejich řadovek posluchač po nějaké chvíli čelí monotónnosti a propadání produkce alb do neměnných a mnohokrát slyšených schémat. Je to dost možná absencí živých bicích, které zde od základu zastupuje předprogramovaný automat. Ona neživotnost tak provází jejich Více

Zázrak se nekoná a své slavné období z přelomu osmdesátých a devadesátých let němečtí SCANNER opět nezopakují. Ačkoliv deska začíná nadějně, prostřednictvím rychlé a nadupané letky „The Earth Song“, která se vrhne do vzduchoprostoru s demonstrativním nadšením válečných tryskáčů nad Baltem, kdy čelíme sice nadějnému startu, ale posléze nedostáváme žádný příběh. Materiál se nakonec rozplyne v houfu patetického dojení v power/melody-metalovém stylu, jaký mezi námi koexistuje již od konce osmdesátých let, navíc snaha o jistý prvek progové nadýcha Více

S novou deskou se WAR FOR WAR posunuli k přehlednější produkci, aniž by přistoupili ke kompromisům. Důlní poetika je stále přítomna a blackové bohatství její krásu podtrhuje, aniž by sklouzávalo k přílišné orchestraci. Morbivod však nekladl důraz jen na produkční stránku a až popové melodie, ale především na to, aby jeho nové skladby přetékaly zajímavými nápady, mezi kterými bude panovat stejná harmonie jako v tichu opuštěných štol. Stačí si poslechnout třeba „Rovnost I“ a každému příznivci tradičnějších forem černé metalové odnože musí být jasné, že p Více

Progresivní metalová hudba má nesčetné množství podob a odstínů, ale takovou, jakou na svém novém počinu „Black Medium Current“ předvádějí norští blouznivci DØDHEIMSGARD, jsem snad ještě nikdy nikde neslyšel. Kapela samozřejmě vychází z blackmetalového podhoubí pozdních devadesátých let, je však vzdálena jakémukoliv náznaku ortodoxie či klišovitosti a zkrátka si dělá, co jí zrovna napadne. Seveřané nebojácně zkoumají stále nové a nové hudební prostory a nabízejí svá filosofická a duchovní dobrodružství skrze emotivně zaangažované, nálado Více

Až do roku 2000 byla skupina DEAD KENNEDYS mrtvá. Ale v tomto roce soud rozhodl ve prospěch bývalých tří spoluhráčů Jella (podrobně popsáno v profilu DEAD KENNEDYS) a ti ihned rozjeli koncertní činnost DEAD KENNEDYS s novým zpěvákem. V té době měl Jello oproti své bývalé kapele již řadu hudebních zářezů za sebou. Mohlo by se zdát, že jeho osoba ani jeho politické názory už nemohou nikoho zajímat. Ale start nových DEAD KENNEDYS bylo jistě pro nejednoho fanouška nové výbušné téma a všichni čekali, jak na tuto pro něho velmi nepříjemno Více

Nejsem velký fanoušek těch opravdu hodně drsných poloh metalu, mám rád spíš evropskou melodickou linku, než tu americkou založenou na punku a hardcore. Opatrný vztah mám i k blackmetalu, kde jsem si musel dlouho zvykat na jednobarevné štěkavé vokály, i na to, že je u některých interpretů v monotónní zvukové kouli těžké rozeznat jeden nástroj od druhého… což je ale pro tradiční blackmetalisty naopak cool a ta opravdová „známka punku“…Mám ale rád i dobrý growl, tak sahám často po melo-deathu a opatrně postupně zkouším i ty více melodičtější formy blacku. Občas Více

Dobře poslouchatelné a vesměs přímočaré písničky, silný pěvecký projev zpěvačky, české texty, šikovné aranže a instrumentace s čím dál větším příklonem k modernějšímu rockovému fundamentu, to jsou indicie, které v posledním roce charakterizují tvorbu pražských JAMARON. Tahle parta je známá rovněž tím, že jí tvoří trojice sourozenců Dostálových (zpěvačka Marie a kytaristé Ondřej a Jakub), kromě nich také ještě bicman Václav Hejda, který se připojil před pěti lety. Na podzim dovršili deset let existen Více

Zdáli se nezničitelní. Neúnavná kapela, která každé dva roky vydávala kvalitní desku s kvalitními písněmi a pak se rozjela na turné. Dvaapadesát let, třiadvacet desek (+ dvě další coby bokovka HARD RAIN), ani jedna z těch desek slabá a některé vyloženě excelentní.Občas se u některých kapel používá přídomek „nedoceněná“, ale opravdu si teď nevybavuju skupinu, kde by to platilo víc (opravte mě). Charakteristický zvuk, vynikající zpěvák s nezaměnitelným hlasem, výborné písně se silnými melodiemi, konzistentní diskografie, ale… MAGNUM nikdy nedosáhli slávy a oblíb Více

Důležitou událostí pro aktuální podobu fungování SAXON se stala především loňská změna na postu kytaristy, teprve druhá za celou pětačtyřicetiletou historii těchto veteránů NWOBHM. Paul Quinn se totiž vzhledem k narůstajícím zdravotním obtížím rozhodl odejít do důchodu a na jeho místo naskočil Brian Tatler, vůdčí představitel a skladatelský tahoun stylově i generačně spřízněných DIAMOND HEAD, tedy současník SAXON a muzikant pohybující se na britské Hard N´Heavy scéně již od konce sedmdesátých let. Ta obměna totiž nemohla dopadnout logičtěj Více