Kalifornští KORN se vydali vstříc nicotě. Je to výprava, jenž snese nejpřísnější parametry pro vstup dlouholetých nu-metalových hvězd minulosti rovněž mezi velké rockové spolky dneška. A přitom vůbec nejde o žádné přelomové dílo v rámci jejich dlouhé, čtvrtstoletí se kupící diskografie. Zkušená kapela už nějakou dobu působí jakoby bez vývoje, ale ony spodní proudy stále pracují. Třináctá řadovka „The Nothing“ je totiž emotivním materiálem, kde oceňuji spíše stránku zvukovou a produkční než přímo skladatelskou. Celek se rodil velmi obt Více

Letí to. Jedni z prvních zástupců retro thrashových kapel, a tím pádem i New Wave of Thrash Metal, nahráli už svoje sedmé album. SUICIDAL ANGELS jsem spíš vždy sledoval, než poslouchal. Situace se nezměnila ani po zhlédnutí jejich pražského koncertního setu v roce 2014. Finové LOST SOCIETY, a především pak FUELED BY FIRE byli tenkrát o dost lepší, jakkoli jejich vystoupení nemělo tak bombastický nástup. Nevím, asi jsem měl o thrashi řeckého kvarteta odlišnou představu. Hudba neodpovídala drsnější stylizaci, byla neškodná a po chvíli začala nudit. Celkový Více

Mám rád muziku, která nějakým způsobem vybočuje. Líbí se mi alba, která jsou odlišná, a kapely, které místo aby se vezly s hlavním proudem, tak lezou křovím a hledají alternativní cesty. Samozřejmě při takto napsané definici si lze vybavit i spoustu šílenců, které je nutné odfiltrovat, než se člověk propracuje k něčemu, co je po instrumentální stránce plnohodnotné a přes svoji extravaganci stále srozumitelné a poslouchatelné. Před několika lety jsem při hledání takovýchto uskupení narazil mj. na partu HELMS ALEE a jejich tehdy třetí desku Více

Čas od času mě chodí do mailové pošty od muzikantů pobídky k recenzi na nějaké nové album nepříliš známého souboru. Většinou tedy danou věc letmo naťuknu a po dvou třech skladbách zastavím. Přiznám se, že se málokdy stalo, aby mě něco až tak moc zaujalo, že bych měl potřebu o tom napsat. Stalo se tak však nyní, v případě debutové desky od slovenských rockerů CUTTING EDGE, kteří působí na albu „Of Mind Decay“ poměrně aktuálně, sebejistě a určitě ne jako nováčci. Jejich hudba je prezentována s kvalitním muzikantským i zvukovým zázemím a naopak be Více

Přiznám se, že mě DESTRUCTION na své nové desce překvapili. Po „Under Attack“ jsem čekal agresivnější jízdu s o něco modernějším vyzněním, dočkal jsem se progresivnějšího materiálu s relativně konzervativní produkcí. Skutečně netuším, kam ústřední dvojice Mike – Schmier od alba „Spiritual Genocide“ vlastně míří. Ledaže by je snad zajímali posluchači jako moje maličkost, čemuž bych se ovšem dost divil.:-) Skoro se zdá, že už chtějí dělat radost hlavně sami sobě. Schmier melodikou a postupy odkazujícími někdy až k HEADHUNTER a Mike Sifringer vycizelovanými kytarov Více

Arizonská thrashmetalová úderka SACRED REICH vyslyšela volání svých někdejších fanoušků a pamětníků a hlásí se zpět v plné polní. Nejenom že se tahle čtveřice před několika lety vrátila na světová pódia, ale pozvolna začala přemýšlet i o další řadové desce, v pořadí jejich páté a první po dlouhých třiadvaceti letech hibernace. Ohledně studiových prací se však do aktivního stavu hudebníci propracovávali po krůčcích, neboť zpočátku se vůbec nezdálo, že se jejich koncertní comeback promění v cosi trvanlivějšího, ostatně všichni původní členové už se dávno vzdali Více

Plzeňskou kapelu SORATH jsem stejně jako většina ostatních metalistů zaznamenal v půlce devadesátých let, když podzemní firmička Pussy God Records vydala jejich minialbum „Matache Chavala“ společně s ústeckými UNCLEAN a jejich kultovní nahrávkou „Tam kdesi v hlubinách“. Probíhalo tehdy zrození jakési druhé vlny black metalu v českých zemích a kromě uvedených spolků se v širším povědomí objevilo i několik dalších podobných seskupení typu MANIAC BUTCHER nebo ISACAARUM. Byla to docela zajímavá doba, kdy se na svět dobývala jedna dravá podzemní kapela za druho Více

Celosvětově mimořádně proslulá formace z amerického státu Iowa a jejich šestá řadová deska, která se tentokrát rodila poměrně obtížně. Co k nahrávce tedy říct? Mám návrh, nejprve zde nastíním můj vztah ke kapele SLIPKNOT a poté plynule přejdu v recenzi, souhlasíte? Asi nemůžete jinak. :-) Jak začít? Nikdy jsem se nepovažoval za jejich fanouška. První dvě desky „Slipknot“ a „Iowa“ jsem hned po jejich vydání vcelku odignoroval, jakkoliv to jsou alba fanoušky SLIPKNOT považovaná ještě dnes za nedostižná a ta ryzí. Holt jsem tvrdší hudbu Více

Vítejte u druhého dílu Video Reaktoru. Dnes ubereme na video klipech a podíváme se na hudbu z druhé strany. Zajímavě se jeví konfrontace dvou světoznámých baskytaristů reprezentujících zcela odlišné cesty hardrockového spektra, SLIPKNOT vydali dlouho očekávanou novinku a proto nás čeká obsáhlá video recenze a návdavkem ještě necháme Ricka Beata nahlédnout do jejich kuchyně a podrobně rozebrat hit Duality. Komu chybí našminkovaný seriál, může si pustit skvělé video o méně známých hairmetalových deskách. Více

CANNIBAL CORPSE. Už jenom samotný název formace, která se koncem osmdesátých let minulého století rozhodla přispět svou extrémně zvrhlou hudební produkcí do tehdy se rozjíždějícího death metalového mlýna, může slabším jedincům obrátit žaludek a střeva naruby. A možná by z toho měli pánové i radost – vždyť jejich notně perverzní texty pojednávají hlavně o vyhřezlých střevech, vyteklých mozcích a jezerech krve, ve kterých samozřejmě hnijí hromady mrtvol, no prostě učiněná chuťovka k nedělnímu obědu.:-) Kapela vznikla z trosek dvou ro Více