toto bola fakt rana ked ta sprava vysla na povrch. Aj ked sa mi stale dari oddelit hudbu Neurosis od Kellyho osoby, jeho solova tvorba pre mna tym padom skoncila. Nedokazem si spojit taku skvelu hudbu ako vydal na "The forgiven ghost in me" so zjavne bezcitnym psychopatom. A este k tomu ked jeho koncert v trnavskej synagoge patril k jednym z mojich najsilnejsich hudobnych zazitkov. V celom jeho priznani nie je ani naznak lutosti nad jeho cinmi, pride mi to len ze "oznamujem ze som narcisticky tyransky kokot". Skurvena skoda!

Jsem zcela na starně spajka (poprvé :-)). Užívám si hudebního sdělení a neřeším psychické nemoci a úchylky aktérů. S výraznými umělci chodí ruku v ruce i nějaký sociální deficit. To ale neznamená, že neodsuzuji Scotta Kellyho za to, co tak dlouhodobě prováděl své rodině. Druhá strana mince je, co jako hudebník vytvořil unikátního. Ještě štěstí, že moje přezdívka vznikla jinak, než jeho jménem. To bych se jí musel vzdát.

Popravdě, mě události okoli lídra z NEUROSIS poslech téhle kapely, do které se snažím proniknout roky a už se mi to pomalinku začalo dařit, hodně zkomplikovaly. Vlastně o tu zainteresovanost přestávám mít zájem... vlastně to nikdy nebyl můj šálek. Možná tedy někdy...

Z jiného, byť podobného soudku. Nejen kvůli činům, ale i kvůli ksichtu toho hlavního paňára, nemůžu mít DISSECTION vůbec ve sbírce, a to se mi ta hudba fakt líbí. V případě BURZUM a MAYHEM, jakkoliv jde o idioty, tak u nich mi ta jejich produkce až tak nechutná. Asi spíš vůbec než trochu, takže jsem z obliga a v pohodě vynechávám. :-) Od druhých mám jedno cd ("Chimera") , které můžu kdykoliv prodat, ale to je, myslím, v mém případě sběratelský strop stran značky MAYHEM.

Nevím, musel jsem to nějak dovysvětlit, existuje něco jako že je člověk seznámen s tím, že jde o stylové jméno, uznávané fajnšmekry, a přestože mu to moc nechutná, tak se může občasně a po dlouhé roky snažit tu hudbu pochopit, pracuje na tom, a je to jako říkat si o nesympatickém člověku po celé roky "vždyť on není zas tak špatnej" a to i když ti jeho podstata vlastně moc nechutná, ale když pak dojde k zásadnímu utvrzení negativ, tak je pak snažší do toho hodit vidle.:-) nevím. Jsem hlavně rád, že James Hetfield nikoho nezabil.:)

Zajímavá story, díky za ní, vůbec jsem netušil, že se na pozadí NEUROSIS něco takového děje. Já osobně oddělit umělce a jeho tvorbu tak docela neumím a asi ani nechci. Samozřejmě různý frackoidní a narcistní jednání je v normě, ale co je spojený s čistou debilitou nebo násilím, to už překračuje míru tolerance. Naštěstí mě hudba NEUROSIS přes četné pokusy nikdy zásadně neoslovila, takže u nich tohle dilema nemusím řešit. Na rozdíl např. od BURZUM nebo DISSECTION...

Stray: jsi na dobré cestě :-))

Stray: To posloucháš zrovna mou nejoblíbenější desku (od nich) a mám to překvapivě na original. CD ve formě digipacku. Ano, přidaná hodnota sdělení nula, ale pochlubil jsem se. :-)

Po hudební stránce génius a v civilním životě idiot. Zjednodušeně řečeno. Takových běhá po pódiích nespočet. Je na každém z nás, jak se k tomu postaví. Já se snažím při poslechu nenechat ovlivňovat těmito věcmi a užívám si hudbu.

Čirou náhodou jsem od minulého týdne asi třikrát poslouchal Through Silver In Blood a už se do toho pomalu dostával, už mě ten jejich hudební hnis pohlcoval, když v tom mě Kelly poslal, aníž by věděl o tom že se tou kapelou zrovna zabývám, tenhle text.:-) Se zveřejněním jsem neváhal. Musím říct, že mě to na pár dní poslechové aktivity okolo Neurosis úplně zamrazilo (přehodil jsem na Sonic Youth)... hodně depresivní záležitost, nicméně je třeba...znovu a znovu...cizelovat hudební fakta této kapely a brodit se v nich.:-)

afro: Jo, mě taky. Není to dobrá zpráva ale bohužel taková je realita :-(

Tak tohle mě docela rozložilo.