Divím se, že jste Kropisovi na ten trapný pokus o opožděný aprílový žert skočili. Představa, že dlouholetý posluchač metalu a tvrdšího rocku nezná kapely jako Rush, Queensryche, Iron Maiden, King Diamond nebo Death, je přece neskutečně absurdní. "No, tak jsme se zasmáli a teď zase k vážné práci." :-)

Kropis : to si děláš srnadu, to vůbec jde poslouchat tvrdší hudbu a tohle neznat? :-) Za sebe bych rozhodně doporučil Death - Human a výše. Hlavně Individual a Sound of Perserverence jsou vévodská díla. Rush a jejich dokonale osmdesátkové album Power Windows (ale najdou se i skvělá díla před tímhle mezníkem) ať víš kde kradou Dream Theater. A pak kompletní Tateovské Queensryche, které jsem taky dluho neregistroval a k nimž mě cca před patnácti lety přivedl Stray a musím říct, že Geoff Tate je pro mě dnes suveréně nejzásadnější umělec progresivní scény a to dob minulých i současných. I když s tím bude patrně hodně lidí včetně Straye samého nesouhlasit.

To je nefér :) za prvé si myslím, že zhruba můj hudební vkus znáš a za druhé moc dobře víš, že druhou polovinu tebou uvedených kapel řadím mezi své neoblíbenější a vlastním většinou celou diskografii.
Například teď valím masivně Lynche a Europe. To jsou přeci také zásadní kapely/osobnosti. Faktem je, že u Dokken jsem stále ve fázi objevování, zatím co Lnych Mob to byla láska na první poslech.

Stavíš barák bez kostry, Kropis. Chybí ti definovaný opěrný body a kapelní vzory. Doba kdy je všechno zdarma a na nic není od neobeznamenych chuť nadělala spousty paseky. Mladý se upínaj k uskupením, které považuji za kraviny!! :_//

Odnes si z toho co chceš, tohle jsou nejvýznamnější jména co nějak souvisí s metalem osmdesatek. Málo platný, tak to je. To bys měl že sebe vystřelit tam a zase zpět během minuty. Opomenul jsem Alice Coopera, možná MSG, WASP, Quiet Riot, z tvrdých asi S.O.D., Napalm Death, ale ty Dia v osmdesatkach nijak neohrozili, posledně zmíněná kapela rostla až s dobou.

Stray: Mám si z toho odnést, že toto jsou kapely, které by mě neměly v žádném případě minout? Protože:
Bon Jovi - kromě rádiovek neznám nic
Bathory - neznám ani ťuk
Celtic frost - neznám ani ťuk
Cinderella - neznám ani ťuk
Def Leppard - neznám ani ťuk
Death - neznám ani ťuk
Helloween - neznám ani ťuk
Iron Maiden - znám rádiovky, ale hlas Dickinsona mě po krátké době začne srát, nevím proč
King Diamond - pokud si dobře vzpomenu na vysokofrekvenční hlas, má vůbec cenu to zkoušet?
Kreator - neznám ani ťuk
Motley Crue - znám pouze desku s Corabim
Manowar - mám nějaké novodobé EP s desitkou verzí jedné písně, které když odmáznu tak poslouchatelné, jinak neznám
Poison - pouze deska s Kotzenem :)
Queensryche - neznám ani ťuk
Rush - bohužel neznám, ale chtěl bych
Sepultura - neznám ani ťuk
Scorpions - to je můj dlouhodobý projekt na proposlouchání, zatím jsem se k tomu nedostal
Twisted Sister - pouze rádiovky, které jsou děsné odrhovačky
Venom - neznám ani ťuk
Whitesnake - neznám ani ťuk

Prowler: Chápu. Napsal jsem sice dvacet nejvýznamnějších metalových kapel 80tých let, ale počítám do toho jak hitmakery stadiónového hard rocku (BON JOVI, DEF LEPPARD), tak extrémní styly (SEPULTURA, SLAYER, DEATH).

Tady něco přes třicítku nejznámějších jmen 80´s hard rocku a metalu, když z toho vyházíš (melodický hard rock a rock) prostě věci co nejsou zas až tak metal, třeba dostaneš dvacítku a v tej DIO je zaručeně:

(AC/DC), ACCEPT, (AEROSMITH), ANTHRAX, (BON JOVI), BLACK SABBATH, BATHORY, CELTIC FROST, (CINDERELLA), (DEF LEPPARD), (DEEP PURPLE), DEATH, DIO, (GUNS N ROSES), HELLOWEEN, IRON MAIDEN, JUDAS PRIEST, (KISS), KING DIAMOND, KREATOR, METALLICA, MEGADETH, MÖTORHEAD, (MÖTLEY CRÜE), MANOWAR, OZZY OSBOURNE, (POISON), QUEENSRŸCHE, (RUSH), SLAYER, SEPULTURA, (SKID ROW), (SCORPIONS), (TWISTED SISTER), (VAN HALEN), VENOM, (WHITESNAKE), (ZZ TOP).

těžko se to počítá dohromady - Hard N´Heavy a metalovej extrém jsou dvě zcela odlišné kultury. Jedna byla vyjetá na max, druhá v plenkách. Záleží na úhlu pohledu.

*nejvýznamnějších

spajk: No jó, ten jedinec s židovsky znějícím příjmením je Diův bratranec. Von už se v 60. letech krátce mihnul v tý Padavonově kapelce Ronnie Dio and the Prophets, několik let nato byl kytarákem na debutu ELF, ale to možná víš.

Stray: Tvé hodnocení Diovy kariéry je adekvátnější než příspěvek níže, přec bych jej ještě doplnil několika fakty. Black Sabbath s Ozzym v sestavě ve druhé polovině 70. let poněkud ztráceli na popularitě(zejména v Evropě). A právě v Evropě byli tou dobou Rainbow rozhodně větší koncertní atrakcí než BS. Jako názorný příklad bych uvedl návštěvnost jednotlivých show v Hamburku. Poslední koncert BS s Ozzym v sestavě se uskutečnil v prostoru s kapacitou kol 2000, poslední koncert Rainbow v sestavě s Diem v hale s kapacitou 12 000. Příchod Dia k BS (spolu s kvalitními alby) návštěvnost v Evropě evidentně posílil. Tento stav přetrval i během Gillanova působení(v létě 1983 se dokonce stali hlavními hvězdami sobotního večera na fesťáku v Readingu). Po četných personálních rošádách koncertní návštěvnost i celková popularita BS následně postupně opět klesala až k historickému minimu(velmi neúspěšné turné v USA - paradoxně po výborném Headless Cross). Samotní DIO byli minimálně mezi lety 1983 - 1986 v Evropě oblíbenější než Ozzy Osbourne (v USA měli toho času popularitu srovnatelnou), o čemž svědčí nejen návštěvnost jeho tehdejších turné, ale i výsledky mnohých anket popularity, včetně těch, jež zveřejňoval MH. Osobně bych DIO umístil do desítky nejvýznamějších metalových(napříč žánrem) spolků 80. let. Návštěva na koncertu H&H v Praze byla jednou z nejslabších z celé túry(zčásti za to zřejmě mohla ta kolize s akcí Ozzyho). V Británii, USA i Kanadě většinou vystoupili v zaplněných halách s kapacitou mezi 10 až 15 tisíci.

P.S. Mladší dcerka tuhle vyhrabala z mé sbírky dvě alba kapelky Saraya(pojmenované po zpěvačce), na jejíž existenci jsem během let prakticky pozapomněl. Následně jsem je vyposlechl. Nejde sic o můj oblíbený stylový rank, ale dílka jsou to ve svém žánru rozhodně nadprůměrná, zejména debut je dosti zdařilým. Zrovna vám dvěma(možná i horynovi) bych rozhodně doporučil prubnout(pokud již neznáte). Mějte se.

S DIEM se to má tak, že on byl v první polovině osmdesátých let skutečná extratřída, kvalitativně i popularitou srovnatelný s IRON MAIDEN a JUDAS PRIEST. Zájem o něj nastartovalo už RAINBOW období, v BLACK SABBATH se dostal mezi absolutní elitu a první tři alba pod značkou DIO držely laťku a trefily se do doby. Já už ho pamatuju jako odcházející z oněch vysokých pozic, když vyšlo Lock Up The Wolves 1990, mluvilo se dost o provaru, přitom je ta deska z dnešního pohledu naprosto senzační, své taky udělal nástup vlny tvrdších kapel jako METALLICA, SLAYER, ANTHRAX, která způsobila odklon pozornosti od celé řady heavy melodiků. DIO jsou určitě jednou z dvaceti nejvýraznějších metalových bandů osmdesátých let.

Viděl jsem DIA dvakrát živě. Poprvé v únoru 1997 v Plzni, z poloviny zaplněná házenkářská hala Lokomotivy, šlo se v pohodě procházet dvacet metrů od pódia, šlo o turné k albu Angry Machines, koncert však výtečný a tvořený starou klasikou. Podruhé s HEAVEN AND HELL.

spajk: Měl jsem v úmyslu si dát teď trochu pohov a psát tak recenzi týdně a zakládat články ostatním, užívat si to, ale nevyjde to, bohužel dva kluci (shodou okolností ti co píšou tu tvrdší odnož) mě teď na čas vypadli a budu muset zas zabrat sám, ještě že mi s tím pomůže Horyna.

Fenštajn z THE RODS je Diův bratranec? To jsem ani nevěděl :-)
Jinak recenze perfektní, asi si DIO pár desek pořídím, mám jen Magicu.
Tvl už nic pěknýho chvíli nepiš, kde na to mám pořád brát :-)

Jinak teda ještě obecně k Diovi. V době kdy byl aktivní a tvořil si ho lidi vcelku vážili, ale vždycky mi přišlo že byl jen jeden z mnoha kapel druhé linie a jako takový odsouzený do role lepšího supportu megahvězd. Vydával desky, kritika ho brala, ale nebyl na scéně nijak extrémě zásadní perzóna a ceněný byl spíš mezi fajnšmejkry. Viděl jsem ho jen jednou v Haven and Hell v Praze a poloprázdná hala na výstavišti byla hodně výmluvná (dobře v ten samý večer hrál v praze i Ozzy, ale stejně). Proto mě velmi překvapil humbuk, který vypukl po tom co zemřel a který k mému velkému překvapení trvá v podstatě dodnes. Skoro mi připadá, že je dnes Dio populárnější než za živa (na rozdíl třeba od Lemmyho na kterýho se snad zapomnělo ještě před pohřbem) a i dekádu po smrti reedice jeho dvě dekády starých desek válcují žebříčky prodejnosti. Jsem za to opravdu rád. Je příjemné vidět, že alespoň někdo z mých oblíbených umělců nezapadá prachem.

Za mě taky 80. 1. Last in Line, 2.Dream Evil 3.Magica. A kdoví proč mi učarovalo i EP Intermission. Skladby tam maj švih. Strange Highways je hodně unikátní zvukem. Má definitivně nejbrutálnější produkci všech dob. Neslyšel jsem tvrději vyprodukovaný album, než je tohle. Brutál křišťál zvuk. Ale skladby jsou tam trochu divný. Tuhle Diovu polohu nemám moc (ani Dehumanizer), ale umělecky jí uznávám. Rainbow in the Dark mám rád pokud odpočtu to casio intro, který je totálně k zblití. Jinak dobrá zábavovka.

Za me 80%, ale jen proto, že mám proste některé další desky radši(mezi top 3 radim Last in Line, Lock Up The Wolves, Strange Highways) a taky proto, ze to tady lehce srazi ohavnost zvaná Rainbow In the Dark - skladba z kategorie tech, “jež radši neměly nikdy vzniknout”.
Jinak samozřejmě výborná deska - klasika žánru.

Skvělé album, co skladba to hymna...ale ta titulka je ještě o něco víc :-)

Skvělá hudba, jako když se ohlídnu za starou amerikou jako autem nebo třeba nějaká kočule kroutí zadkem, prostě mňau

Výborná recka, i Ronnieho bratranec Feinstein by byl spokojen.