Last Hardrock Outsider


Vložit příspěvek
Jméno


Text příspěvku



 

1 4 5 6 7 8 9 10 11 12

 

Valič
30.10.2017 17:01

Zdenos: Tak ty klony mohou mít samozřejmě lepší a modernější zvuk než ty dvacet nebo třicet let staré originály a taky na tom mohou být lépe po instrumentální stránce, ale z mého pohledu prostě lepší než ty původní kapely už z principu být nemůžou. Já na těch starých kapelách oceňuji právě to, že si vytvořily svůj vlastní originální styl a lehce rozpoznatelný zvuk. Když třeba vyšlo v roce 1991 album Mental Funeral od Autopsy, tak bylo tenkrát v podstatě jediné svého druhu. Žádná jiná death metalová deska, která do té doby vyšla, neměla tak temnou a uhrančivou atmosféru a ten její chorobný zvuk byl naprosto nezaměnitelný. Existuje pár kapel, kterým se ten jejich styl později podařilo celkem úspěšně napodobit, ale originál je vždy jen jeden.
Asi nejblíž ke genialitě tohoto mistrovského díla se dostali norští Obliteration na svém druhém (dnes už v podstatě nesehnatelném) albu Nekropsalms:

https://www.youtube.com/watch?v=XcaV2obZbXw

 

zdenos30.10.2017 16:20

to valič -stalo se ti ale někdy, že by nakonec jeden z mnoha klonů byl tak dobrej (a ty jsi ho zrovna naposlouchal), aby překonal původní vzorovou kapelu ?

 

Louža
30.10.2017 16:10

Zato je nepřeberný počet malých kapel... Vlastně už nevím co je dobře. Pro první variantu bych nehlasoval. Ale stávající stav kdy může kvalitní hudba zapadnout prostě jen proto že jí převálcuje záplava šitu taky není optimální.

 

sicky
30.10.2017 16:01

Dřív vycházelo alb méně, protože byznys mělo v rukou pár velkých gramofirem, které alba na trh dávkovaly zvolna, aby se na každém titulu řádně vydělalo. A de facto tak rozhodovaly o tom, z koho se stane / nestane hvězda, podle toho komu udělaly / neudělaly masivní promo.
Nemyslete si, že by všechny ty velké metalové kapely z přelomu 80/90 byly tak legendární, kdyby je po celém světě netlačili Sony Music, EMI, Universal apod.. Třeba zrovna Slayer, myslíte, že by byli celosvětově známý, kdyby nebyli produktem Ricka Rubina a EMI? Rock Hard, Metal Hammer, Headbangers Ball a tyhle media nám je prostě natlačili.
To dnes samozřejmě nefunguje, desky může vydávat kdo chce, ale bez proma firmy, takže velkých kapel není..

 

Valič
30.10.2017 15:40

Dostat se k hudbě bylo tenkrát opravdu dost těžké, dnes je problém spíš v tom najít v té záplavě průměrných nebo mírně nadprůměrných alb něco opravdu výjimečného a originálního. Zajímavé desky samozřejmě pořád ještě vycházejí, ale je čím dál větší problém je v tom moři nových nahrávek objevit, obzvlášť když už na to člověk nemá ani zdaleka tolik času jako dřív. Mě trvalo dost dlouho, než jsem se smířil s tím, že na to, abych si poslechnul všechny nové kvalitní nahrávky z mých oblíbených žánrů, už prostě nikdy mít čas nebudu. Ono to ani vzhledem k tomu, kolik těch žánrů poslouchám, není ani technicky možné. :-) Prostě si teď musím hodně vybírat a mimo to jsem došel k závěru, že opravdu nemusím v životě slyšet všech 367 klonů Entombed, 272 kopií Incantation a 129 imitátorů Autopsy. :-)

 

zdenos30.10.2017 14:35

Samael - Hegemony (2017), kvalitka :) Povedený albový podzim, jediný co mě vyloženě nesedlo byli ti Arch Enemy

 

DarthArt
30.10.2017 14:21

Valič, Zdenos: Připojuju se. A to bylo i období, kdy jsem vydělával cca 3500 a jedno CD stálo 500. Stejně jsem jedno-dvě měsíčně musel mít. Pak jsem si to opečovával a třikrát za noc se budil a chodil se na ně koukat. Z dnešního pohledu neuvěřitelný.

 

zdenos30.10.2017 14:14

pravdu díš:) k tomu poslednímu - ta svoboda, volnost a dostupnost hudby je určitě skvělá (youtube, downloady). Na druhou stranu si určitě lidé dřív těch nosičů daleko víc vážili.

 

Valič
30.10.2017 08:35

Zdenos: Ty priority si samozřejmě musí stanovit každý sám. Ve tvé současné situaci bych tyhle věci vůbec neřešil. Sbírání hudebních nosičů (nebo čehokoliv jiného) je sice krásný koníček, ale pokud si chce člověk třeba založit rodinu a koupit nebo postavit si vlastní dům, tak na něj může rovnou zapomenout (tedy za předpokladu, že nemá opravdu hodně vysoký příjem). Já jsem měl v životě období, kdy jsem do nákupu CD vrážel většinu peněz, které jsem vydělal, ale taky se třeba stalo, že jsem měl několik let vleklé zdravotní problémy a nekoupil jsem si za tu dobu ani jedno, protože jsem si to prostě nemohl dovolit. V dnešní době je skvělé, že se člověk může prostřednictvím internetu k hudbě dostat i zadarmo a často i naprosto legálně (plno kapel a labelů teď dává celá nová alba už i na Youtube). O něčem podobném se lidem z mé generace dřív ani nesnilo. :-)

 

spajk
28.10.2017 19:16

Zapomněl jsem ještě

Guns N Roses (2x) - Chinese Democracy (2008) Black Frog/Geffen
Motorhead - 1916 (1991) zalepeno BGO

 

spajk
28.10.2017 19:10

Poličky na CD hotovy a zaplněny. Sešlo se mi pár desek, které mám 2x plus nějaké omylem koupené metály.
Jednotná cena 150/ks ať Imothep neremcá :-)

Aerosmith - Draw The Line (1993 reissue) Columbia
Aerosmith - Night In The Ruts (1993 reissue) zalepeno Columbia
Almighty - Almighty (2000) zalepeno Sanctuary
Big Elf - Money Machine (2010 reissue) Powerage
Clarke Gilby - The Hangover (1997) Victor, Japan
Corporate Avenger - Freedom Is A State Of Mind (2001) Sum Records
Dickinson Bruce - Skunkworks (1996) Raw Power, Castle
Divine Heresy (2ks) - Bleed The Filth (2007) Roadrunner
Korn - Untitled Deluxe Limited Edition CD+DVD (2007) zalepeno Virgin
Metalium - As One - Chapter Four (2003) Armageddon Products
Opeth - Deliverance (2002) zalepeno Sony
Roulette - Lifeline (2001) Escape Music

 

Valič
28.10.2017 19:08

Vždyť já jsem taky záměrně napsal "věci, co se mi OPRAVDU líbí". Samozřejmě, že jsem měl kdysi na kazetách a později v empétrojkách plno kapel, které jsem si poslechl pouze párkrát a nijak zvlášť mě neoslovily a nebaví mě ani dnes. Občas se stane, že se mi nějaké album začne líbit až s odstupem času, ale většinou poznám tak nejpozději při třetím poslechu, jestli má pro mě nějaký smysl se tou deskou dál zabývat. :-)

 

Stray
28.10.2017 18:53

Mě se to taky nestalo. Snad jen u věcí, který jsem si opatřil v době blahobytu s tím, že už od začátku představovaly okraj zájmu (třeba ASPHYX).:-)

 

Valič
28.10.2017 18:48

Já jsem začínal s thrash metalem (Slayer, Metallica, Megadeth, Testament, Kreator) a postupně jsem k němu přidával další žánry. Já to mám tak, že pokud se mi něco jednou opravdu líbí, tak se mi to už pak líbí pořád. Občas se stane, že některé žánry přestanu na několik měsíců nebo dokonce let poslouchat a pak se k nim zase vrátím. To, že bych si u nějaké kapely řekl: "Co se mi na tom před těmi dvaceti lety mohlo líbit? Vždyť se to nedá vůbec poslouchat!" se mi snad ještě nestalo. :-)

 

Stray
28.10.2017 18:48

Norskej black až někdy v průběhu MP štace (cca deset let zpátky a navíc se to nedá srovnat s těma stylama co poslouchám třicet let, mám k pár kapelám z Norska respekt a kupuju jejich alba, ale to je celé, těch kapel je tak pět), jinak ten old-school BATHORY, VENOM a CELTIC FROST jsem poslouchal už tenkrát, zhruba v roce 1990.

 

zdenos28.10.2017 18:41

a black přišel nejpozději že? Iron Maiden jsem začal poslouchal tak cca paralelně s Blind Guardian. Je skvělý, že pořád vycházejí takový invenční desky jako E, kde člověk slyší něco vzrušujícího. Hudbu nejde nikdy vyčerpat, podobně si myslím že to musí bejt s nadšením pro sport, když vidím našeho kolejdědka, kterýmu je 75 a mluví se zápalem o Kometě, to je radost poslouchat:) Teď se v tý Plzni mají fanoušci dobře, hokejoví a obzvlášt fotbaloví co?

 

Stray
28.10.2017 18:29

Já začínal s těma nej věcma z hejvíku Helloween, Running Wild, Manowar (v 88´roce, připomínám že Iron Maiden byli vždy těžší oříšek, nepřišli mě tak líbivý, trochu jsem se jim i vyhýbal), no a pak zhruba do roka už jsem najel jednoznačně na thrash, přičemž jsem byl spíš zastáncem amerického, zatímco valná většina lidí kolem mne spíš německého. pak v devadesátkách se nešlo nevyhnout death metalu, já tak nějak přičuchnul něco si zobnul, ale spíš mě začal bavit osočovaný glam-metal, přišly mne zábavný, bylo poznat, že jsou to dobrý muzikanti a přitom na ně oficiální tisk nadával, sralo mě to.

 

zdenos28.10.2017 18:26

nadšení je základ všeho!

 

zdenos28.10.2017 18:25

to určitě jo, nějaký dlouhodobý plány nemají význam:) navíc to záleží na mnoha dalších věcech, jak jsi psal prioritách apod. - přijde vztah, nebo nedejbože nemoc rodině, stěhování, dětí... :) Nikdy nevíme. Koukám že ty 90tky byla krize. Já zatínal na pivním rocku, a pak jsem pořád přitvrzoval přitvrzoval až do nějakýho slamming deathu a norskýho blacku, až pak jsem objevil pravej melodickej svět kde se zpívá :)) Daleko dřív jsem poslouchal třeba SODOM a SLAYER, kapely jako SYMPHONY X, THRESHOLD, HELLOWEEN jsem ocenil až s časem.

 

Stray
28.10.2017 18:21

Ono je lepší neplánovat. Já měl někdy v 1996 roce taky období, kdy jsem si myslel, že by bylo dobrý se na ten metal tak nějak vysrat, v té době se prakticky hudba pro mne už přestala dělat, tak jsem si jako myslel, že už mě bude stačit, když se na MTV kouknu na klipy Mansona, Prodigy, Type O negative a budu cajk, jenže pak jsem se znovu nadchl...jo ale tehdy jsem měl jako příznivec melodického hard N´heavy, thrashe, hardrocku, glamu, velkej únavovej syndrom. Přišlo mě, že desky vydávaj buď jenom kapely jako Green Day a nebo takový ty nový tvrdý týpci, co se vzhlédli v Roots Bloody Roots a ty styly mě nebavily.

 

1 4 5 6 7 8 9 10 11 12

 

 

 

TOPlist