Last Hardrock Outsider

IN MOURNING - The Bleeding Veil

IN MOURNING byli vždycky skupinou reprezentující poctivé muzikantské řemeslo. Aspoň tedy co se studiové práce týče. Bez agresivního proma nebo mamutího hudebního labelu za zády servírují neúnavní Švédové jedno kvalitní album za druhým, aniž by se zacyklili v iluzi vlastní výjimečnosti. Namísto požírání vlastního ocasu se jejich tvorba točí ve spirále ke stále vyšším a silnějším momentům. Pečlivě krok za krokem, bez ústupků z potřebné tvrdosti a za odolávání lákadlům módních trendů, stále zdokonalují svoje umělecké vize. Ty aktuální nyní reprezentuje šesté pokračování s názvem „The Bleeding Veil“, které vychází dva roky po nabušeném předchůdci „Garden Of Storms“. Stejná sestava se s novinkou přesunula pod neokoukanou střechu lokální stáje Dalapop, jejíž pestré vydavatelské portfolio má žánrově neomezený záběr. IN MOURNING se tím ocitají v rozmanité společnosti symbolizující jejich vlastní otevřenost a neortodoxnost v metalové oblasti.


Předkládaný krvácející závoj je utkán z tradiční progresivně deathmetalové osnovy nepostrádající jak primární bytelnost, tak přesvědčivé instrumentální výkony. Výrazné post-metalové elementy dávkují do samotného barvitého základu emoce a vášnivost, a to v množství větším než malém. Vrstvení a prolínání tří kytar, široká škála pěveckých forem a v neposlední řadě mistrně gradující struktury skladeb budují mocnou atmosféru, která dokáže posluchače pohltit svou elektrizující aurou. Akustické vsuvky a téměř konejšivý čistý zpěv Tobiase Netzella dávají ve vhodných momentech odpočinout a nabrat sílu před dalším návalem tíživých riffů, melancholických vyhrávek a burácejícího řevu. Přes všechnu naléhavost a pochmurnou expanzivitu není hudba IN MOURNING uzemňující a dusivá, ale s překvapivou lehkostí si razí cestu skrze přelévající se nálady. Dynamika jednotlivých písní prochází mnoha tempovými změnami a čerpá z rozsáhlého spektra metalového a rockového universa stejně jako u minulých alb. Deska má ale pevný rámec a zůstává srozumitelná a snadno uchopitelná i bez nutnosti znalosti předchozí tvorby kapely. Jako lákavou novou složku vnímám hlavně žhavé post-blackové inspirace, které „The Bleeding Veil“ přidávají na průbojnosti a přitažlivě temné energii.



Vysokým srdcovým trumfem je opět Neztellův vokál účinně využívající mnohostrannosti extrémního metalového projevu. Hluboký growl dostává méně prostoru a prim hraje skvěle nafrázovaný a zřetelný harsh pohybující se v různých stupních intenzity. Tobias se svým hlasem pracuje čím dál lépe, a to nejen u čistého zpěvu. Ten chlap má nepochybně v hrdle lva, který umí divoce zařvat, ale také vroucně a hrdě příst. S pěveckou složkou opět vypomáhá kytarista Björn Pettersson, dokonce mi přijde, že jeho emo hardcoreový křik zní mnohem častěji než dříve. Kromě dvojhlasu s Netzellem mi ale ukřivděný řev v jeho podání spíš otravuje, za čímž může stát moje osobní averze k přehnaně vyhrocenému zpěvu obecně.


Hudební složka je sama o sobě znovu detailně promakaná, plná kytarových nápadů, vyhrávek a harmonií, stejně jako dramatických breakdownů. Čistý a masivní sound přispívá k efektu precizní hodinové práce, jež ale nepostrádá živočišný naturel ani lidskou senzitivitu. „The Bleeding Veil“ pokračuje v nakročeném směru do melancholické a zasněné post-hudební sféry, v níž atmosféra vítězí nad dravostí a agresivitou. Temperament z prvních alb je stále patrný, ale ve zkrocené a přesně dávkované podobě. Většina písní se drží rozvážnějšího startu, který s průběhem graduje do deathových riffů a kroucených melodií, které se prolínají s post-rockovými éterickými vsuvkami. IN MOURNING také znatelně přitlačili na kytarových sólech, jejichž kvalita a chytlavost časem vyzrála a díky tomu se řadí mezi nejvýraznější momenty nahrávky. Ať už jsou to namátkou bluesové tóny v „Blood In The Furrows“ nebo sólo na úplný závěr desky v „Beyond Thunder“, všechny takové instrumentální chody mají šmrnc a výborně zapadají do charakteru kompozic.



Ze skladeb bych vypíchnul čtvrtou položku „Thornwalker“ s typickými rytmickými zasekávačkami, do kterých nesmlouvavě vstupují bubenické blasty a blacková melodika. I Netzellův vokál je najednou o něco krákoravější a zlověstnější. Vichřice přechází v černobílém kontrastu do akustické roviny s vrstveným čistým zpěvem, která se rozvíjí do jednoho ze zmíněných kytarových sól. Po zemitějším finále se děj vrací zpět na začátek k blackmetalovému divočení a následně ke strunným harmoniím v důrazných taktech bicích. Zkrátka, jak praví klasik, „pořád se něco děje“ a stejně je tomu u dalších šesti songů. Dlouhá chvíle při poslechu tedy určitě nehrozí, naopak. Klidně bych si dokázal představit větší nášup, než je nabízených čtyřicet pět minut, ale v nejlepším se má přestat, a i v tom je „The Bleeding Veil“ striktní.


Dospívání a zrání švédské pětice je potěšení sledovat a poslouchat. Od debutu ušli IN MOURNING velký kus cesty, a přestože zůstávají věrní danému kurzu, daří se jim vlastní tvorbu stále prohlubovat a zlepšovat. Bohužel si kapela žije tak nějak pro sebe, koncertuje spíše výjimečně, a tudíž je její dosah vůči potencionálnímu publiku dost omezený. Ale možná i díky tomu si zachovává rázovitou osobitost, spolu se sympatickou odolností vůči moderní hudební uniformitě. Na stovku to dnes ještě úplně není, ale nechybělo moc. Těším se na příště.


14.12.2021Diskuse (5)Hivris
riha.kamil@gmail.com

 

Pekárek
15.01.2022 11:45

Užívám si dárku z Bandcampu, co mi poslal k Vánocům jeden nejmenovaný redakční kolega. Takhle na pár prvních poslechů není co vytknout. Ponoříme se hlouběji. Myslím, že to půjde.

 

Hivris
20.12.2021 09:16

Smolík: dík. Určitě souhlasím s tím, že IN MOURNING pořád nejsou docenění. Je to škoda, ale nejspíš se pohybují mimo většinový vkus.

 

Smolik
18.12.2021 10:37

Díky za povedenou recenzi, In Mourning jsou parádní, zdá se mi, že jsou dost přehlíženou kapelou.

 

Pekárek
15.12.2021 20:26

S In Mourning jsem se nepotkal ve správnou chvíli, myslím tím první album. Nemohu to od té doby nějak dohnat, ale když je Hivris pořád tak chválí...:-)

 

Majk
14.12.2021 12:32

"Lehce" jsem to naťukl a zaujalo mě to. Jsem zvědav, co to se mnou udělá. Díky.