Last Hardrock Outsider

HYPOCRISY - End Of Disclosure

Jak známo, svět Petera Tägtgrena byl vždy plný hrůzných příšer a mutantů, přicházejících mezi nás ze zapovězených a dosud neznámých světů. Ne jinak tomu je letos. Novinkové album jeho kapely HYPOCRISY nazvané „End Of Disclosure“ budí jen a pouze respekt, a tak udělá mnohým pamětníkům i fanouškům ostřejších thrash/death laufů radost. Tento scientologický šílenec znovu povstal a ukuchtil nahrávku, která se může poměřovat s tím nejlepším, co má jeho dlouhověká kapela za sebou. Zhudebnělá dravost a temnota budiž synonymy jeho nejnovějšího díla, protože ať už HYPOCRISY přicházejí s pořádně nabuzenými výplachy (po vzoru KREATOR, CARCASS, ARCH ENEMY...) nebo se jejich songy valí pomalým tempem (občasná podobnost s výrazem MORBID ANGEL), jde o artefakty, které doslova mokvají pod nánosy hnusu a zvukové špíny.


 


Nevím do jaké míry byla nahrávka cílena na ty nejvěrnější fanoušky HYPOCRISY, faktem zůstává, že tahle kapela již dlouho nezněla podobně nabuzeně a životaschopně jako právě letos. Celé kolekci vládnou dvě smrtonosné vřavy „Tales Of The Spineless“ a „United We Fall“ a rovněž riffovačka ostrá jako bestie vypuštěná na osídlený orbit – „44 Double Zero“. Tyto masakry, které jakoby čerpaly zejména z odkazu legendárního alba německých nestorů thrash metalu KREATOR„Pleasure To Kill“ , neznají slitování. Je zřejmé, že se Peter Tägtgren na scéně nepohybuje takovou dobu jenom jako muzikant, co je aktivní hned v několika projektech, ale že zodpovídá i za studiové práce celé řady popředních metalových kapel. V jeho případě je možné říct, že mu tyto zkušenosti přišli vhod právě nyní, kdy již se svými HYPOCRISY započal kroutit třetí dekádu existence a nikdo s jeho kapelou zas až tak moc nepočítal.

 

Nová deska je klasickým severským death metalovým albem, které se kolem vás prožene jako nekompromisní lednový blizard a zanechá pouze spoušť, přičemž je jasné, že nepřichází s něčím, co je nějakým způsobem nové, objevné a neoposlouchané, takové cíle si totiž ani neklade. Právě naopak, jde o nahrávku, která především ctí tradice letitého žánru. Mohutný sound skladeb je mnohokrát umocňován celou řadou podpůrných klávesových ploch, což celku náležitě prospívá. Zkrátka a dobře, přestože nejsem žádným zapáleným fanouškem takto tvrdé a nekompromisní hudby, shledávám novinku velmi povedenou a z pohledu příznivců této hudby svěží.


20.06.2013Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz