Last Hardrock Outsider

HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY - Když se bombardéry vracejí

Společně s bombardéry se vrací jedna z nejzásadnějších kapel českého předrevolučního punku HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY. Připomíná se osmičkou znovunahraných písní pocházejících z oněch temných časů, kdy kokrhýl na hlavě ještě něco znamenal a kdy punkové koncerty přitahovaly nechtěnou pozornost zelených uniforem příslušníků VB. O oficiálních nahrávkách si mohli muzikantští chuligáni nechat maximálně zdát, a tak se jejich zhrzené hudební protesty šířily především prostřednictvím demo kazet, které kolovaly po známých a kamarádech. Zatímco jiná velká jména punkového podzemí se dožila svobodnějších časů a velkého hladu po kdysi zakázané hudbě, HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY následovali se zpožděním zahraniční vývoj a transformovali svojí tvorbu do závojů gothic-rockové ponurosti. To už se začala psát bohatá kronika skupiny XIII. STOLETÍ a logo HNF se stalo na dlouhou dobu vzpomínkou.


Znovu se o „Hrdinech“ začalo mluvit v posledních několika letech v souvislosti s vydáním původních dem a záznamů z koncertů na CD a vinylech. Souběžně se starými nahrávkami se objevila v nabídce dister i kniha „HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY – příběh punkové legendy“ mapující historii kapely v aktivních letech 1985–1988 a obsahující kompletní texty všech songů. Autorem relativně stručných a osobitě zabarvených kapitol byl přímo Petr Štěpán alias Biafra, kytarista, zpěvák a výrazný frontman. Knížka končí striktním vyjádřením vylučující jakoukoliv formu comebacku. Jenže nikdy neříkej nikdy.



Prvotní impuls k restartu měl být zásluhou Vladimíra Kočandrleho, ředitele české pobočky Warner Music, pod jejíž hlavičkou vydává alba mj. i XIII. STOLETÍ. Většina čtenářů asi bude vědět, že Kočandrle stál za obrovským boomem české rockové a metalové muziky v devadesátých letech jakožto spoluzakladatel a ředitel legendárního vydavatelství Monitor. Určitý zdravý obchodní duch mu tedy nechybí a pravděpodobně sehrál důležitou roli i při popíchnutí Petra Štěpána k nahrání nových věcí pod názvem legendární skupiny. Ten po dohodě s bráchou a bubeníkem Pavlem (v HNF jako Naci) na nabídku kývnul a přibral do party současného basáka „třináctky“ Mirka Palečka. Bývalý basák Leoš Kostelecký se už totiž muzice nevěnuje, a tak bylo třeba dvě třetiny originální sestavy doplnit o posledního hrdinu z nejbližších zdrojů.


Že namísto skutečně nových autorských věcí půjde o vlastní předělávky, bylo dopředu jasné. Zvolená osmička písní tvoří průřez třemi vydanými demy, přesto se nejedná o tradiční best of, protože neobsahuje některé stěžejní hity jako třeba „Dům Na Demolici“ nebo „Bída“. Těžko říct, jestli by prvně jmenovanou věc Pavel Štěpán na bicí ještě tempově zvládl a druhou zase brácha Petr ukřičel. Volba tedy padla na různorodé songy, které dostatečně reprezentují tehdejší myšlenkové i muzikantské pochody HNF a zároveň se dají snáze přetavit do nového soundu a aranží. Je ale škoda, že se přeci jen nepodařilo vyhrabat nějaký zajímavý archivní klenot, který by nebyl zvěčněný na žádném demu nebo koncertním záznamu. Poslední úpravou před vstupem do studia byla nezbytná výměna triček BAUHAUS a THE SISTERS OF MERCY za SEX PISTOLS a THE EXPLOITED. A jde se na to.



Hudební tvorba HNF byla vždycky silně ovlivněná zdánlivě chaotickými punkovými kreacemi DEAD KENNEDYS. Šlo o nekompromisní dynamické a nervní skladby, hnané kupředu nesmlouvavou rytmikou, řezavými riffy, provokativním zpěvem a pichlavými sóly. Vlastní invencí Štěpánovců byly explicitní texty plné nihilismu, sociálních střetů a dystopických obrazů, které reflektovaly tehdejší komunistické společenské zřízení. K dokonalé atmosféře přispívala věrná autenticita garážových a koncertních nahrávek, stejně jako nefalšovaná mladická nasranost. Z řečeného je ovšem jasné, že mnoho z těchto dobových atributů zkrátka nelze přenést do ryzí současnosti. Budiž skupině ke cti, že se o nic takového ani nesnaží. Namísto uskřípnutého cirkulárkového efektu má nynější kytarový zvuk hutnější výraz, přestože se v některých písních ozývá charakteristické vazbení. Zpěv Petra Štěpána není zdaleka tak agresivní a víc staví na hloubce a melodiích, každopádně občas zakřičet a zařvat třeba „válka“ taky ještě umí. Bicí s basou jsou pak jadrnější a houževnatější, aby udržely masivnější sound kytary a byly jejím rovnocenným parťákem.


Přestože je produkce oproti prvotním verzím jedovatých songů hodně učesaná, určitá punková nebo spíš rocková syrovost se jí stále nedá upřít. Svou roli na tom hraje jak temperament skladeb, tak skutečnost, že se nástroje nahrávaly komplet naživo a přimíchával se pouze zvlášť natočený zpěv. Nicméně hned samotný úvod zosobněný písní „Bombardéry“ považuji jednoznačně za nejslabší z celé desky, protože nastiňuje to, čeho se fanoušek mohl právem obávat. Tísnivost apokalyptické skladby mizí pod nánosem gotického kabaretního patosu známého v podání XIII. STOLETÍ. Tady to chtělo opravdu přidat na destruktivním projevu, uvolnit se a rozjet to hned z první, namísto rozpačitého začátku.



Dobrou zprávou je, že pak už je to jenom lepší. Druhá „Chemická továrna“ má o dost větší koule, nosný riff je pěkně naboostrovaný a celý ansámbl konečně šlape. Podobně chytlaví jsou „Obyčejní hrdinové“ z druhé strany vinylu pochodující v ostrém rytmu a disponující asi nejlepším pěveckým výkonem Petra Štěpána… ehm vlastně Biafry. Zbylé předělávky letitých pecek jako „Válka“ nebo „Pochod hrdinů“ se určitě také nemají za co stydět, a ačkoliv nemají zdaleka takový drive jako za mlada, jsou zahrané s přesvědčivostí a autorskou jistotou. Největší překvapení ovšem přišlo v závěru. Počítal jsem, že na posledním songu v podobě nesmrtelné punkové hymny „To svět se posral“ si prošedivělí hrdinové zlámou jednou provždy vaz. Kdepak. Těžší a čistší zvuk nahrazuje punkovou razanci dospělejší úderností, kapela se nepitvoří a neparoduje sebe sama, ale hrdě předkládá aktuální verzi nadgenerační rebelské výpovědi ve vlastní licencované formě.


Dá se očekávat, že určité ortodoxnější části fanoušků HNF bude deska „Když se bombardéry vracejí“ bolestným trnem v oku a nebudou jí moci přijít na jméno. Už se daly zaslechnout i určité výtky ohledně zaprodanosti a vypočítavosti. Já si ale myslím, že tenhle možná trochu kontroverzní návrat cenu měl. Pamětníkům může připomenout drsně romantickou dobu dospívání a vzdoru, novým posluchačům zas v přístupnější variantě nastínit, jak znělo umění ulice v dobách, kdy možná ještě nebyli na světě. Textová náplň má navíc opravdu nadčasový přesah a dá se v ní najít spousta paralel ke stavu dnešního komplikovaného světa. Přestože se ve výše zmiňované knize Petr Štěpán vyznává, že „ti kluci v nás jsou už dávno pryč“, není to tak docela pravda. Ti kluci tam pořád jsou, jen jsou prostě o něco starší a méně uřvaní.



P.S. Skutečná divácká prověrka před nesmlouvavým publikem HRDINY NOVÉ FRONTY teprve čeká. Pokud nezasáhne vyšší moc uskuteční se totiž na patnáctém ročníku Punk Festu v Havlíčkově Brodě první koncert HNF po 34 letech.


13.01.2022Diskuse (12)Hivris
riha.kamil@gmail.com

 

Kelly
15.01.2022 15:04

sardaukar: souhlas, místo Století u mě NAŠROT :-) a CZ kapela VOLE fakt nářez a upřímnej

https://softskins.bandcamp.com/album/tohle-nen-prdel


 

sardaukar Lipavský
15.01.2022 12:15

jo v pohodě, já to mám jiné (Století-Masters Hammer-Psí Vojáky) mám jako svou historickou CZ best na věky věků. Proto mne poslední léta Štěpánů moc neberou, ale zavrhnout je nemohu. Nedávno jsem se skrze youtube Sklizeň (Berry/Fobia) dostal k těm Vole - Tohle není prdel a jako to je HNF současnosti.

 

Stray
15.01.2022 10:37

sardaukar: Tak třeba já vztah ke Štěpánům nemám prakticky žádný. XIII.Století jsem nikdy nesledoval, nikdy si to doma nepouštěl, občas jsem letmo někde zaslechl nějakej song, můžu říct, že to nebylo ani výrazně dobrý, ani špatný, no a HNF kdysi dávno v časech převratu systémového zřízení :-) jen asi jednou z blbě nahraný kazety, takže tohle nově nahrané matro vnímám prakticky z čistého stolu, nemám tam vůbec žádné očekávání ani předsudek. Jsou to prostě nějaký normální český rockový písničky, které nemusím poslouchat každý rok.:-)

 

sardaukar Lipavský
14.01.2022 20:44

jj presně jak říkám, je to o vztahu k Štěpánům … já to beru tolerantně, ale radost z toho moc nemám, někdo to adoruje, někdo úplně zatracuje, a tím to hasne, obvykle tyhle desky bejvají “bez hodnocení”

 

Hivris
14.01.2022 08:45

Stray: divil bych se, kdybys to hodnotil líp:).

 

Stray
14.01.2022 07:17

Slyšel jsem asi tři skladby a přijde mě to tak na 50%. Víc ani ťuk.

 

Stray
13.01.2022 12:04

Popravdě, mě recenze i diskuse pod ní na poslech spíše navnadily. Podle mne předělat do vyzrálejšího provedení skladby, které v osmdesátkách fungovaly jenom v kanálních verzích, je prostě dobrej nápad.:-) Určitě si to poslechnu.

 

pedrosph
13.01.2022 11:18

Dnes mladý to osloví, až zestárnou. I proto jsem rád, že to znovu nahráli, dokonce bych přivítal i další. Pro mě je to věrohodný a líbí se mi to. Naopak se mi těžko představuje, že by nahráli něco nového pod hlavičkou HNF, hlavně textově. Zajímavý by to ale mohlo být. Jestli to vydal Warner nebo PHR mi je jedno.

 

sardaukar Lipavský
13.01.2022 09:00

Kelly .. já s tím souhlasím ... taky jsem to dost nechápal ... HNF vzor 2021, HNF vydá desku u velké company, nechápu, takže finance jsou první z motivací k vydání, ale přeci jen to kapelu přiblíží i mladým, pro které jsou původní nahrávky neposlouchatelné ... jestli jim to něco dá, to je otázka, nedovedu si představit, že by se o to můj 16 let syn jakkoli zajímal, ale dejme tomu ... pro nás ostatní je to více méně o otázce, jak k tomu přistoupíme a já se po opakovaných posleších rozhodl, že přistupuji tolerantně a vnímám to jako lepší věc než Zahradu ... nicméně níže uvedená myšlenka, tedy že to soukolí skřípe a recykluje se jako prase 100% platí

 

Kelly
13.01.2022 08:44

Na HNF jsem vyrůstal, ohromně se jim klaním a se Štěpány se znám osobně, ale nějak se s tím novým vydáním nemohu ztotožnit. To byl VZOR rebelie doby a na této nahrávce ta rebelie není a písně ztrácejí 80% výpovědi. Měli spíš udělat nové písničky, když cítili, že se mají dát znovu dohromady. Jak by asi zněli DEAD KENNEDYS, kdyby se teď dali dohromady a hráli jako stašíí pánové California Über Alles? Všichni by se jim smáli. Proto Jello Biafra založil kapelu JELLO BIAFRA AND THE GUATANAMO SCHOOL OF MEDICINE, která zní jako znovuzrození DEAD KENNEDYS a je to ok. Tak asi za mě.