Last Hardrock Outsider

HORKÝŽE SLÍŽE, PIPES AND PINTS, BOY - Plzeň, KD Peklo, 24.října 2014

Rovnou se přiznám, že co se týče právě probíhající punkově bigbítové karavany Gajdy a dudy tour 2014, měl jsem to od začátku rozestavené tak, že čím se z trojice zúčastněných souborů jednalo o méně známou a méně věhlasnou kapelu, tím mne jejich vystoupení zajímalo více. Smyslem účasti bylo tedy v prvé řadě shlédnout vystoupení brněnské rock´n´rollové sebranky BOY, která zhruba před rokem vydala u německé společnosti Wolverine Records svou debutovou desku a posléze vzala menší kluby útokem. BOY jsou přísně vystajlovaný kvintet, který je ovlivněn nejen hudbou kapel typu MOTÖRHEAD, ale i kultovní skandinávskou garážovou scénou - zejména pak norskou formací TURBONEGRO. A když už byl člověk na místě, určitě se zde rád podíval i na všeobecně známější přítomné kapely jako PIPES AND PINTS a HORKÝŽE SLÍŽE


Archaicky vyhlížející prostory polozapomenutého a nezrenovovaného plzeňského kulturního domu Peklo, které pamatují ještě nejrůznější mládežnické a vojenské srazy z dob socialismu (dříve „Posádkový dům armády“ alias poznámka autora: místo, kde jsem v roce 1995 dostal konečně na druhý pokus Modrou knížku), se právě letos, díky několika vyprodaným koncertům tuzemských kapel, dostávají pomalu do kursu. Lépe řečeno, tato budova se velmi dlouho pro podobné akce nepoužívala a nyní zažívá velký comeback, protože jak březnový koncert MANDRAGE, tak o pár měsíců později vystoupení Tomáše Kluse, dokázaly budovu o kapacitě třinácti stovek diváků zaplnit a co více, především potvrdily schopnou akustiku místa.


 

Nutno říci, že i páteční trojkoncert byl této návštěvě velmi blízko a taktéž potvrdil, že sál lze i přes jeho zastaralost dobře ozvučit. Z mého pohledu byl vlastně večer zajímavý i jako materiál hodný jistého sociologického průzkumu. Zajímala mne skladba publika, reakce na každou z kapel, nebo třeba jaká skupina lidí převažovala u toho kterého souboru před pódiem a kdo naopak v případě předkapel postával na chodbě. Nemluvě o výsledné skladbě místních figurín, autorovi těchto řádků v některých případech dobře známých. Naproti jarnímu koncertu místňáků z MANDRAGE bylo při večeru s HORKÝŽE SLÍŽE velmi problematické dát si na místě točené pivo, protože zatímco fronta na Géčko na půlroku staré a zhruba stejně navštívené akci zabrala maximálně pět minut, zde se protáhla na patnáct až dvacet minut. Opravdu netuším, jak tomu bylo před oním půlrokem třeba u limonád, třeba zrovna úplně naopak. Přejděme ke kapelám.

 

Brněnští BOY hrají punkem řízlý rock´n´roll a musím jedním dechem dodat, že co se týče vlastní stylizace a show, platí v tuzemských končinách za kapelu, která nic neponechává náhodě a jde si za svou vizí. Slušivé policejní mundúry chlapcům padly a ti do natěšených diváků vypustili zhruba osmičku dravých songů, během kterých se kytaristé různě sešikovávali a přeskupovali, takže kapela působila jako opravdová bojovně naladěná jednotka. Korunku celé show nasadil frontman se svými haluzními průpovídkami a jeho chtěná a lehce buranoidní image jakoby vypadla z některé epizody americké filmové série „Policejní akademie“. Na BOY se samozřejmě velmi dobře koukalo a celkově mne bavili, ať už hráli a nebo třeba rozhazovali růže do předních řad. Jsem však přesvědčen, že co se týče energie a vyhranosti, zatím levelu obou hlavnějších kapel prostě nedosahují, jakkoliv bych si velmi přál opak. Jsou však na dobré cestě, zapsat se u místních do paměti.


 

Punkovou formaci PIPES AND PINTS, u které zpívá Američan, mám zaevidovanou jako kapelu přímo dělanou pro živá vystoupení. Energický soubor, jehož hudba dobře funguje na festivalech a podobných větších venkovních akcích, nezklamal ani tentokrát. Nejde sice stylově o mojí srdeční záležitost, protože PIPES AND PINTS bych si asi stěží někdy pustil doma, neboť jednak nejsem punker a za druhé mi jejich songy po určitém časovém úseku splývaj. Jasně, jsou tam použity zajímavé a vlastně i pro jejich písně signifikantní prvky jako skotské dudy, ale celková stylizace skladeb mne přijde po nějaké době monotónní. Co je však nutné říci na jejich obranu, tak oproti BOY mají PIPES AND PINTS zatím daleko větší schopnost rozvířit koncertní atmosféru, protože při jejich vystoupení jde z pódia nesrovnatelně větší energie a nadšení, demonstrované soustavným pohybem a spoluprací každého člena kapely na výsledném vyznění (frontman soustavně podporován backvokály atd.), prostě drive jak má být. Díky tomu mne jejich sada nadupaných štěkavých „sporty“ songů opravdu bavila.


 

Největší a nejznámější atrakce celého večera, slovenská čtveřice HORKÝŽE SLÍŽE, má na své straně jednu obrovskou výhodu a je to výhoda, která se nedá nějakou snahou získat a už vůbec ne naučit. Mám pocit, že (mimo jiné) také právě díky této věci jde o takto populární kapelu. Opravdu si myslím, že je jen málo kapel, se kterými by se publikum dokázalo v takto podobné míře ztotožnit. Svým projevem velmi sympatičtí Slováci si už dávno řekli, že budou prostřednictvím vlastních písní především bavit a to se jim také daří, takže to bylo právě až jejich vystoupení, v průběhu kterého se valná většina návštěvníků nacházela v sále a zaplnila jej až k zadním stěnám, nehledě na to, že vzájemná chemie mezi kapelou a lidmi prostě automaticky do detailu fungovala. Přehlídka největších hitů s chytlavými refrény jak hovado a celkově vtipnými texty si zkrátka našla v Plzni nemalé odbytiště a myslím, že většina přítomných nakonec odcházela z akce velmi spokojena, ať už měla na sobě trička z merche kapely s nápisy jako Čelzí, Nazdar a Mám to v piči!, nebo také ne. HORKÝŽE SLÍŽE jsou zkrátka baviči, což v Plzni bezezbytku potvrdili.


29.10.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz