Boomer Space

HENTAI CORPORATION, ACID ROW - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 23.září 2022

Páteční koncert v plzeňském Divadle Pod Lampou sliboval nejen nevšední hudební zážitek, ale také možnost, že se člověk střetne s nějakou netradiční a zajímavou situací. Dvě aktuálně, na poměry vkusu doby, docela sledované post-mileniální tlupy mániček ACID ROW a HENTAI CORPORATION opravdu nechodí pro kontroverzi daleko, a právě i díky přirozenosti, s jakou tak činí, za nimi lidi vlastně jdou. Kdyby jejich působení však bylo jen o tomhle a obě kapely by svůj potenciál nepotvrzovaly dlouhodobě i hudebně, dozajista by ten cirkus neměl příliš dlouhého trvání. Jak je dobře známo, každá z této dvojice vyznává zcela jiné pojetí rockové hudby, zatímco ACID ROW silně tíhnou k zhutnělému stoner-rocku, občasně tu a tam rozvinutému do nějaké psychedelické pasáže evokující časy zakázaných tripů, HENTAI CORPORATION jsou avantgardním rock´n´rollem prezentovaným v emoční přepjatosti, s přesahy k dravějším formám metalu. Zkráceně, příchozí fanoušky, kterých nakonec dorazilo kolem stopadesáti, ten večer čekal nevšední mix kytarové hudby, okořeněný nějakou tou performací či oráchlým výrokem některého z frontmanů.



Stabilně lehce přiopile působící frontman ACID ROW platí za bezednou studnici přirozenosti. Vůbec bych se nedivil, kdyby mu při vstupu na pódiu zůstala na kníru pivní pěna. Přístup „jsme jaký jsme, berte nebo nechte být“ k téhle trojici opravdu sedí a po stránce image z něho v pozitivním smyslu docela těží. Každopádně ona pohodová ujasněnost své cesty a neuspěchaná forma sebeprezentace působí na lidi přitažlivým dojmem, když to celé navíc zpěvák okoření i nějakou trefnou hláškou, kdy třeba prozradí, že nebude dlouho trvat a se Škarohlídem (frontmanem od HENTAI) se v šatně asi brzy pobodají, načež následuje další song s mocnými sabaťáckými riffy, publikum tak v plné spokojenosti ví, že je na svém.



Čerpalo se převážně ze zatím poslední třetí řadovky „Afterglow“, která v průběhu roku sklidila i zajímavé ohlasy na zahraničních žánrových webech. U nás jsou ACID ROW stále velkou nadějí stoner rocku, což naživo stvrdila třeba hned úvodní pecka „Devil´s Dance Floor“, jejíž kytarové riffy dokáží hned zkraje rozproudit krev v žilách a perfektně na jejich set navnadit. Nechyběla samozřejmě ani desetiminutová hymna a klipovka „No Church On Sunday“ s psychedelickou pasáží ve svém závěru. Celkově bych řekl, že vystoupení působilo sice sympatickým dojmem, ale nejsem si úplně jist, zdali tahle kapela má na to lidi uhranout po dobu padesáti minut. Nepochybuji v jejich podání o skvělé pětadvacetiminutovce, ale v případě delšího času vystoupení už pozornost leckoho může znatelně uvadat.



To HENTAI CORPORATION jsou zcela jiným šálkem kávy, roztěkaní, neklidní, neustále do lidí pulzující své beaty. Ve srovnání s ACID ROW jim to hraje ještě o kus lépe a je poznat, že jde o jednu z nejnadějnějších klubových partiček, co u nás v současnosti působí. Kombinace kláves, kytar, rytmiky a nervního ječáku Radka Škarohlída určitě není pro každého, ale pro ty, kteří ji pochopili, má velké kouzlo. Sám mezi ně ještě nepatřím, a tak jsem se zabýval otázkou, zdali jejich posluchači rozeznávají v jejich setu jednotlivé skladby, a to ačkoliv byl zvuk perfektní a hodně čistý a kapele to perfektně šlapalo. Cítím zde vlivy PRAŽSKÉHO VÝBĚRU, ale i thrashe, Nové vlny či dokonce boogie a hard rocku. Jde zkrátka o směsku utvářející těžko podajný blázinec, kterou se frontmanovi daří ozvláštňovat i neočekávanými performacemi.



Ne každý to má stejně jako frontman HENTAI CORPORATION, který během vystoupení vybídl a strhl přední řady diváků k tomu, aby mu na odhalené hrudi kroutili bradavkami jako čuflíky od rádia, u čehož ještě zpíval po vzoru vysokého hlasu Roberta Planta. Ostatně, šokoval už když před koncertem napochodoval doprostřed sálu mezi porůznu stojící a na koncert čekající lidi, doprovázen dvojicí neholených a podivně se jeho kouskům uchechtávajících hobitů (adresně - ten jeho divnej brácha, co hraje v HENTAI na kytaru a skoro stejně vypadající klávesák), aby zahulákal cosi o tom, že je tady nuda, že by se z toho nejradši podřezal, načež chytil nejbližšího poměrně vysokého týpka za hlavu a vlepil mu hubanec na tvář. S úsměvem ještěrky se pak vzhůru na dotyčného šokovaného nešťastníka ještě pár sekund zubil, aby mu přitom poklepával dlaní o druhou tvář. Jediná věc, co mne v tem moment napadla, byla, ještě že jsem stál o metr dál. V momentě vystoupení HENTAI CORPORATION se celý večer začal odehrávat v bizarním oparu smíchu, neklidu a podivné paranoie, a tak jsem po osmé skladbě bral Podlampovské schody úprkem a zamířil do černé noci borských ulic směrem na spoj k mému domovskému druhému konci města.




02.10.2022Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz