Last Hardrock Outsider

HELLOWEEN - 7 Sinners

Pětice dostatečně vydováděná na rekapitulačním experimentu „Unarmed“, kde získaly jejich letité vypalovačky poněkud vzdušnější aranžmá a dalo by se říci až popově orchestrální kabát, se vrátila ve vší poslušnosti k tomu, co jí živí především. Návrat k ostrým kytarám a výrazným metalovým refrénům proběhl tedy dle očekávání. Tehdejší HELLOWEEN byli ve svém ranku již natolik zabydlenou kapelou, že jejich vyjadřovací vlastnosti byly předem velmi snadno odhadnutelné. Záleželo jen na tom, jak se jim to které album povedlo a kolik procent skladeb přineslo silné momenty nebo nějaký svěží nápad. Znajíc jejich vrtkavou formu z období 2001-2006, neočekával jsem (i přes velkou solidnost minulé řadovky „Gambling With The Devil“zázraky, ovšem „7 Sinners“ působilo velmi sympatickým dojmem. Kolekce totiž velmi zdařile pojila všechny osvědčené ingredience stylu HELLOWEEN, prezentovaného po odchodu Grapowa s Küschem a to v bytelný, energický a moderně znějící materiál.


HELLOWEEN se znovu nebránili pořádnému sešlápnutí pedálu. Ne že by „Hříšníci“ oplývali nějakou rychlostí připomínající pověstné začátky téhle hamburské kapely, ale jejich razance připomínala album „The Dark Ride“. Mohutně se valící riffy již v úvodní „Where The Sinners Go“ daly všem jasně na srozuměnou, že u Pekelných dýní nastává, co se tedy stylizace týče, druhé období temna. Spíše hardrockové než speedmetalové riffy se nadouvaly, aby vše vrcholilo v refrénu s odkazy na titulek nahrávky, ovšem i na staré JUDAS PRIEST a jejich skladbu „The Sinner“ ze sedmasedmdesátého. Následná „Are You Metal?“ byla zvolena pilotním singlem. Z mého pohledu však šlo o průměrnou věc a sázku na jistotu. Tahle záležitost vzešlá od Andiho Derise byla využita jako flagboat právě díky krátkému a údernému sloganu.



Dostáváme se tak k nejsilnější fázi alba. Je třeba říct, že to se zapojením Sashy Gerstnera a Markuse Grosskopfa do skladatelského procesu opět vyšlo. Jejich položky patří totiž k nejlepším. Sasha Gerstner sice není nejosobitější kytarista, ale je již od minule zřejmé, že postupem let plně pochopil, o co HELLOWEEN dnes jde, a tak jím psané songy dokázaly album znovu obohatit. Tak třeba „Who Is Mr.Madman?“, která, jak svým textem, tak rovněž jedním fragmentem ze svého úvodu, přímo navazuje na slavnou „Perfect Gentleman“ z alba „Master Of the Rings“. Tahle hitovka upoutala gradací a svou netradiční výstavbou zpěvových linek, které zde Derisovi velmi svědčily. Vynikajícím Gerstnerovým příspěvkem je rovněž rozmáchlá „My Sacrifice“ (vzpomínáte na „Giants“?), kde Andi Deris podal jeden ze svých životních výkonů. Temná morda „You Stupid Mankind“ zněla doslova jako metalový soundtrack k světové apokalypse. 


Naproti tomu věčně usměvavý maskot Marcus Grosskopf přispěl mimo jiné věcí mající v sobě hodně z oné kolovrátkové chytlavosti takových klasik jako „Dr.Stein“ nebo „Future World“, byť samotná píseň začíná novo-klasistickým kytarovým partem typickým spíše pro hru Ritchieho Blackmorea v období úřadování uvnitř kapely RAINBOW. Tento song má jméno „World Of Fantasy“ a reprezentuje typicky veselé rozpoložení HELLOWEEN, myšleno pouze v dobrém slova smyslu. Dále je zde typická Derisovská balada „The Smile Of The Sun“, stejně tak jako rychlá věc od téhož autora, inspirující se rovněž rannými RAINBOW – „Long Live The King“ nebo tradičně bombastický závěr v podobě „Far In The Future“. Michael Weikath dodal dvě věci a obě označuji razítkem s nápisem „V pořádku!“ - typickou power metalovou hymnu „Raise The Noise“ a pak hutnější věc „The Sage, The Fool, The Sinner“. Další z povedených alb nové etapy HELLOWEEN.



25.05.2015Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

rumcajs25.05.2015 08:19

7 sinners je metalový nářez hodný Helloween. Z Derisovské éry po Better than raw a MOTR mnou nejčastěji poslouchané album.