Last Hardrock Outsider

HATRIOT - Dawn Of The New Centurion

Jaké musí být hraní thrash metalu s vlastním fotrem, o tom už dnes dobře vědí sourozenci Souzovi, Nick a Cody. Synové někdejšího frontmana kapely EXODUS byli od malička vedeni k hudbě a tak není divu, že po svém otci zdědili rovněž nadšení a nemalý apetit po pořádně nekompromisním metalovém nářezu. Dnes jejich rodinné kapele HATRIOT (patrně jde o spojení slov „Hate“ a „Patriot“), kde oba kluci tvoří rytmickou sekci, vychází již druhá řadovka a protože rok starý debut „Heroes Of Origin“ byl přijat s uznáním, rozhodl jsem se, posvítit si právě na vycházející materiál, který nakonec dostal název „Dawn Of The New Centurion“. Všichni kdo jste měli rádi tvorbu sanfranciských EXODUS, zejména pak právě z té doby, kdy u nich brunátněl a křepčil Steve „Zetro“ Souza, zpozorněte, tahle formace totiž není ničím jiným, než pokračováním jeho druhdy předčasně ukončené cesty. Jak je již dávno dobře známo, Steve Souza byl v roce 2005 z řad této slavné thrash metalové formace odejit, aby byl brzy nahrazen Robem Dukesem. Celá řada fanoušků však nedá na období, kdy byl u mikrofonu právě on, dopustit, a ani on se necítil zrovna smířeně se skutečností, že by to byl konec jeho hudební pouti. S EXODUS totiž od roku 1987 nazpíval pět studiových alb. O ani jedné z těchto nahrávek nelze říci, že by byla špatná, byť pravděpodobně žádná z nich nepřekonala debut „Bonded By Blood“ nazpívaný ještě Paulem Balloffem. Osobně považuji za nejlepší album s jeho účastí „Fabulous Disaster“, ovšem všechny si udržují kvalitu a osobité kouzlo. Všechny vás svými riffovitými party spolehlivě rozpohybují jako ten nejdivočejší waltz. Vlastně neznám lepší hudbu pro zaskočení si do nějakého pořádného poga. Poslední věc, kterou s EXODUS Steve odeřval byla brutální fošna „Tempo Of The Damned“ z roku 2004, která rovněž sklidila velmi dobré reference.


 

HATRIOT jsou zcela novou kapitolou, takže není důvodu se již ohlížet po partě Garyho Holta, zvlášť když  tři z pěti zdejších muzikantů jsou velmi blízcí příbuzní. Kromě Souzů zde účinkuje ještě kytarové duo Justin Cole a Kosta V., mimochodem dosti nadané. Minulost frontmana však nelze v žádném momentu nové nahrávky popřít.  Stevův pěvecký projev, kdy svým ukvičeným způsobem chrlí ve zvýšené kadenci stále další a další slova, která ještě zvýrazní důraznost riffů v celé té thrash metalové vřavě, je zkrátka osobitý. Nelze si ho s nikým jiným splést. Skladby se zabývají sociálně politickou tématikou a problémy současného světa - od potlačované svobody projevu, přes znečištění prostředí, hrozbu válek a korupci, tedy jde ve všech směrech o témata pro thrash metal nadmíru typická. Po úvodních dvou skladbách „From My Cold Dead Hands“ a „Your Worse Enemy“ si vyloženě rochním blahem, zkrátka poctivá thrashová řezničina jaké není nikdy dost. Jedinou vadou je tedy skutečnost, že nahrávka operuje ve velmi úzce vyprofilovaném stylovém teritoriu a kapela pracuje pouze s velmi podobnými a stále se opakujícími postupy, zkrátka to celé postupem doby trochu upadá do monotónnosti. Nicméně je na místě dodat, že pokud si uvědomíte, že všem Steveovým (o generaci mladším) parťákům je teprve něco málo přes dvacet, před jejich instrumentální úrovní a masakrujícím nasazením je zde třeba smeknout. Zvláště kytarová sóla a riffy jsou opravdu vynikající. Tahle deska prostě není nic víc a nic míň než pořádně nabušený thrash metalový válec z Bay Area, který buď přijmete s nadšením a nebo této nahrávce alespoň uznáte patřičné zanícení a to i přes její délku a monotónní ráz, který se začne negativně projevovat až s dalšími poslechy. Song „Superkillafragsadisticactsaresoatrocious“, týkající se ruské aféry okolo Pussy Riot, osobně považuji za vrchol celé nahrávky.


29.04.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz