GRAND MAGUS - Triumph And Power
Netřeba připomínat, že Janne JB Christoffersson již patří na
severské heavy metalové scéně k zavedeným osobnostem. Vždyť s jeho
kapelou GRAND MAGUS právě letos v lednu vypouští již sedmou řadovou desku. Té se navíc
dostalo pořádně bojovného názvu - „Triumph And Power“. Nemluvě o jeho
pětiletém působení v řadách Amottových SPIRITUAL BEGGARS, kde se poprvé výrazně blýskl a v průběhu minulé dekády u nich zvěčnil svůj sytý hlasový projev a sice na dvou povedených
řadovkách. Kdo je tedy obeznámen s jeho tvorbou, toho rozhodně nový materiál
nemůže zaskočit. Vše navazuje na minulá alba. Dle mého je novinka návratem k dobré formě a sice po krátkém skladatelském výpadku, jaký dle mne představovala právě minulá nahrávka
„The Hunt“.
![](http://www.crazydiamond.cz/gallery/grandmagus.jpg)
Znovu tedy dostáváme typicky skandinávsky rozmáchlý vzorec heavy metalu, majícího kořeny až někde na úsvitu osmdesátých let v době metalového pravěku. Chlapácky namakaný projev této trojice Švédů musí vyloženě lahodit většině příznivců starých pořádků. Tedy těch, jenž tíhnou k metalovým bájím o válkách, hrdinství a mytologii. Právě těm fanouškům tvrdé hudby, jenž přijali veškerá heavy metalová klišé, včetně oděvů z ocvočkované kůže, za svá. V textech nechybí podobná témata, jaká jsme mohli v tomto stylovém ranku slyšet již stokrát. Skladby však navzdory této skutečnosti nezní vůbec špatně a vyčpěle, ačkoliv kapela vlastně vychází z třicet let starých předloh, protože si zkrátka udržuje jistou dávku osobního kouzla a nadčasové nápaditosti. Nové album, mající podobu jakési hrdinské jízdy krajinou na válečném oři, jenž cválá v rozličných tempech stále vpřed, se zkrátka velmi dobře poslouchá.
Nechybí památná sabbatovská klišé („Fight“), bujaré metalové pózy („Steel Versus Steel“), rozohněný vokál, nějaká ta staromilsky vřeštivá sóla a tradiční dunivé riffy, ani příběhy o dávných časech. Z toho důvodu bych do pozice nejvýznačnějších vzorů pro tuhle partu dosadil právě dvě britské legendy, a sice RAINBOW a BLACK SABBATH (obě kapely z dob kdy u nich pěl R.J.Dio), a pak samozřejmě ještě první alba profláklých Američanů MANOWAR (ti inspirovali zejména titulní song). Všechny tyto předlohy však GRAND MAGUS opracovávají k obrazu svému, takže nelze říci, že jde o partu zas až tak podobnou těmto slavným formacím. Je zde navíc poznat jistý prvek severské epičnosti, stejně jako se v aranžích skladeb objevuje několik folklórních elementů a nástrojů příslušnících ke zdejšímu historickému nebo oblastnímu původu. Rozhodně tedy jde o nahrávku, která sice není nijak objevná, ovšem zároveň vám náladu určitě nezkazí, právě naopak. Povinnost pro tradicionalisty.
04.02.2014 | Diskuse (1) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
![]() |
myšák max | 21.07.2014 21:08 |
75% |
![](../images/btn_donateCC_LG.gif)
![](../images/fb.jpg)