Last Hardrock Outsider

GOD DETHRONED - The World Ablaze

Válka, část třetí. Stejně jako režisér Oliver Stone musel dokončit svou vietnamskou filmovou trilogii „Četa“, „Narozen 4. července“ a „Nebe a země“, nahráli i GOD DETHRONED svůj třetí válečný soundtrack „A World Ablaze“. Po albech „Passiondale“ (2009) a „Under The Sign Of The Iron Gross“ (2010) jde o další zhudebnění válečné vřavy. Člověku okamžitě naskočí jména jako SODOM, BOLT THROWER nebo třeba i ASPHYX – viz jejich loňskou pecku „Incoming Death“ s hitovkami jako „Division Brandenburg“. GOD DETHRONED se pohybují v podobných zákopech, ale jejich hudba není tak doomově zatěžkaná a práchnivá, je v ní o trochu víc života – jakkoliv to vzhledem k válečné tématice zní jako protimluv – i zvuk je jaksi odlehčenější a čitelnější.

 

 

 

Prim hrají výrazné kytarové vyhrávky a chytlavé odsekávané vokální linky Henriho Sattlera. Stavba skladeb vás okamžitě vtáhne do děje, sotva se nadějete, lítají kolem vás kulky a vybuchují granáty. Válečná mašinérie se neúprosně sune kupředu, ovzduší těžkne plynem, zoufalstvím, samotou a beznadějí. Co ovšem GOD DETHRONED vyděluje z řady kapel, které jsou fascinované válkou, je schopnost své skladby vyšperkovat nesmírně působivými melodickými motivy, díky nimž máte pocit, že se alespoň někdo z těch kluků poslaných na smrt vrátí domů. Perfektním příkladem je titulní „The World Ablaze“, vystavěná tak, že při jejím poslechu prostě není možné necítit cosi jako hrdost. Ať už jste nadšenec do historie, nebo zarytý pacifista, tohle s vámi zkrátka pohne. Takže co, deathmetalová deska plná nářku raněných, která ve vás dokáže probudit to lepší? Už to tak vypadá. A i z toho důvodu hodnotím nejnovější počin GOD DETHRONED velmi vysoko. Když už žijeme ve světě, kde byl i Bůh sesazen, nezbývá než se spolehnout na kamaráda, který vám kryje záda.


31.05.2017Diskuse (1)wuxia
jindrich.goth@gmail.com

 

Valič
01.06.2017 11:09

90% Výborný materiál (stejně jako v případě předchozích řadovek), který mě zatím baví o dost víc než novinka od In Memoriam, na kterou jsem se hodně těšil (nejedná se sice o žádné zklamání, ale kvality těch nejlepších desek od Bolt Thrower bohužel nedosahuje - ale i tak slušných 80%).