Last Hardrock Outsider

EVIL INVADERS - Shattering Reflection

Belgická kometa EVIL INVADERS má všechny předpoklady zaujmout fanoušky pravověrného power/speed metalu z osmdesátých let. Když tak jejich novinku poslouchám, musím potvrdit, že se mohou mladíci trefit leckomu z pamětníků do nálady, neboť jejich niterně excentrický projev nepostrádá autenticitu a plnou uvěřitelnost. Furiózní tempa nejsou ani omylem jejich jedinou zbraní a čtveřice dokazuje, že je schopná barvitějšího skladatelského vkladu, který se odráží nejen od zaujetí jejich frontmana, ale také od bravurní instrumentace všech jeho spoluhráčů. Právě souhra mnoha prověřených ingrediencí kapelu udržuje na distanc od bezduchých klišé. Jasně že zde tento styl metalu v dávné minulosti již v mnoha podobách byl, nicméně v podání EVIL INVADERS celá ta rekonstrukce funguje a je schopná zaujmout neobeznámené. Kdo z metalových kapel nového věku tohle může o své tvorbě říct? 


Teprve třetí řadová deska „Shattering Reflection“ má na to učinit z kapely senzaci, velmi žádané zboží a energickou bombu v rámci celé metalové scény dneška. Vím, revivaly a nové vlny letitých subžánrů nikdy nevydržely v centru dění příliš dlouho, přesto mne však novinka EVIL INVADERS přijde hodně zajímavá. Probudila u mne totiž vzpomínky na dobu vlastních posluchačských začátků a koketování s metalem. Pomohla mi si uvědomit, co jsem vlastně na metalové hudbě kdysi tolik obdivoval a díky čemu jsem se jejímu poslechu naplno oddal. Belgičanům se zkrátka povedlo něco, co u celé řady retro kapel z posledních dvou dekád nezafungovalo. Není to však pouze tím, že EVIL INVADERS rozhodně nechybí kuráž, která z jejich projevu sálá na všechny strany, ale hlavně díky tomu, že Belgičané své skladby staví z nápaditých a dalo by se říct i emotivních motivů. Celek, vyobrazující všechnu tu drásavou hysterii, působí vlastně jako magnet, od kterého není snadné se odtrhnout.



Mnohé napoví již úvodní dramatická suita „Hissing the Crescendo“, heroická hymna s Ripperovsky odvázaných vokálem a stupňovitým a co do naléhavosti stále více sílícím kytarovým partem. Čtveřici totiž táhne frontman Johannes Van Audenhove (zpěv/kytara) způsobem, který mohou Belgičanům ostatní mladé kapely, jejichž členové nezažili zlatý věk heavy metalu, pouze závidět. Jeho drásavý ječák nejenže u mne navozuje vzpomínky na přelom 80/90tých let, tedy dobu plnou čerstvých objevů na ose heavy-speed-thrash, ale navíc jakoby prostřednictvím něho došlo dokonce k znovuzrození několika pěveckých nebožtíků metalového dávnověku - např. Davida Waynea (ex-METAL CHURCH) nebo Midnighta (ex-CRIMSON GLORY), natolik je tenhle vlámský floutek přesvědčivý.


Stylový záběr EVIL INVADERS lze asi nejpřesněji nazvat power-metalem, jaký se v postupujících osmdesátých letech hrál především ve Spojených státech, tedy stylu nacházejícího se někde mezi rychlým hejvíkem a melodičtější formou thrashe, majícího zhruba stejně blízko k úsečným riffům a klokotavým sólům jako k melodiím. Já v EVIL INVADERS vlastně nalezl velice autentickou metalovou hudbu, která se neomezuje jen na náklepy a hoblovačky, ale je schopná posluchači předat spoustu emocí, energie a niterného feelingu, tedy vlastností, jaké se zrovna neobjevují, pokud jde o bezduchou nepůvodní záležitost. Z polo-balady „In Deepest Black“ přímo dýchá nezkrotná vášeň a romantizující nádech nadpřirozena, zatímco věci jako Sledgehammer Justice“ a „Eternal Darkness“ přesvědčují o interesantní thrashojízdě svou nabušeností. Fantastické se mě jeví kytarové party, zejména pak sóla, která dodávají už tak dost zajímavým písním na ještě větší dobrodružnosti. Za vyvrcholení únosně dlouhého materiálu, který se dokázal vyhnout slabším chvilkám, je možné považovat rozmáchlou scenérii The Circle, která může být chápána jako pádná doložka kvalit této pozoruhodné kapely, vesměs svým projevem revitalizující slavné chvilky historie melodického, tvrdého a rychlého metalu. TOHLE JE zkrátka METAL!


13.05.2022Diskuse (8)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Ancient_Mariner
17.05.2022 08:13

Vyborny album, absolutna pocta 80tym rokom. Dokaz, ze obcas netreba vymyslat nic nove, staci to proste len dobre zahrat. Naozaj to nakopava rit aj vacsine retro thrashovych kapiel. Presne takyto power metal mi vzdy imponoval viac ako tie preexponovane supermelodicke europske zalezitosti.

 

sanntrik
16.05.2022 12:15

Ok, dik za odpoveď.

 

Stray
16.05.2022 11:47

Asi ne. Teprve se k nim chystám prokousávat a na recenze na neaktuální alba momentálně nemám žádnou chuť.

 

sanntrik
16.05.2022 10:20

Na 2 predchádzajúce albumy recenzie nebudú?

 

sanntrik
15.05.2022 10:41

Chcel by som poďakovať za túto recku vďaka ktorej som objavil vynikajúcu kapelu, nový album som síce ešte nepočul ale pustil som si prvé dva a je to pecka ako hrom, vrele odporúčam

 

Dave78
14.05.2022 16:14

Krásný návrat do devadesátek, excelentní deska! U mě klidně i za 90-100%, nostalgie jako prase.

 

Hooya
13.05.2022 08:51

Měl jsem čest jen s tou první vypuštěnou singlovkou, takže celé album zatím posoudit nemohu, ale když uvážím kvality předchozích, které sundávají všechny ty různé retrothrashové Havoky, Warbringery či Suicidal Angely v prvním taktu, tak o výsledku nemám moc pochyb.

 

Majk
13.05.2022 06:34

Jo! Naprostý souhlas s recenzí. Navíc jsem je už dvakrát viděl i na živo a opět super. Ta kapela mě baví a to je vole přece ten správnej rokenroll.