Last Hardrock Outsider

EPILOG - Hity, kytary a Lovecraft (rozhovor)

Každý máme nějaký ten koníček. Kdybych ovšem sbíral hudební nosiče s takovým úsilím, jaké bylo vloženo do EPILOG a jejich nové desky, měl bych z nich už slušně velkou pyramidu. Koho zajímá, jak se žije power metalu v Česku, ať zbystří. Na otázky odpovídal lídr kapely, kytarista Michal Zeman.


Ahoj Michale, mohl by si EPILOG čtenářům CrazyDiamond krátce představit a třeba zmínit i něco jako motto vašeho hraní?


Ahoj, jsme normální parta skoro nestárnoucích pitomců, kteří mají pocit, že mají pořád co říct, a tak to také dělají. Ne, dělám si srandu, i my stárneme, akorát pomaleji:-). Nevím, je to dost krátké? Fungujeme už cca 12 let, děláme muziku nejlíp, jak to umíme, a pevně věříme, že to nejlepší nás ještě čeká. Jsme optimisté. A motto? Nevím, jestli se to dá publikovat v nahé pravdě, tak tam třeba napiš, že hrajeme, abychom se nezbláznili, že bychom chtěli hrát muziku, co má smysl a když bude navíc i někoho zajímat, tak to je skvělý bonus navíc!



Jaká hudební škatulka k vám podle tebe pasuje nejvíce?


V recenzích čtu o naší stylové čistotě, takže asi nějakou škatulku naplňovat musíme. Pro mě je to prostě „hevýk“. Vždycky jsem miloval klasické kapely s IRON MAIDEN v čele, stejně jako hard rock, progress a samozřejmě US power metal. Dohromady z toho všeho vybublali i EPILOG, zkrátka metálek, co by byl rád tvrdý i melodický současně.


Jaké kapely či kytaristy považuješ v tomto smyslu za inspirativní?


Jé, těch je. Ale protože jsem už taky pomalu pamětník, tak už hodně tíhnu ke klasice, což ale neznamená, že neposlouchám nové kapely a desky. Kdybych tady plácal jména jako IRON MAIDEN a spol., RUSH, URIAH HEEP a spol., DREAM THEATER a spol. a tak dále, asi by to nikoho nepřekvapilo. Jako kytaristu a vlastně komplexního muzikanta a skladatele jsem měl vždycky rád a obdivoval třeba Kaie Hansena, který na co sáhne, to funguje. Pak mám moc rád Davida Gilmoura a Steva Rotheryho. Na druhou stranu, přes všechen respekt k jejich nedostižnému umu, nemusím moc kytarové hrdiny typu Vaie, Satrianiho a dalších. Nějak mi ta instrumentální hudba nedává to správné sdělení. Mám rád, když písničky fungují jako celek, a ten zpěv zde prostě podvědomě postrádám.


Nové album je opravdu kvalitní, tím pádem i ambiciózní. Můžeš ale prozradit, čeho jsi chtěl docílit už ve chvíli, kdy jsi začal hrát na elektrickou kytaru, a poté, co jsi založil EPILOG?


Myslíš něco jako „ovládnutí světa“?:-) Na začátku jsem jako každý snil, že jednou pojedu světové turné a tak, ale tahle fáze většinou rychle skončí. Když zjistíš, že všude kolem je milion kapel, které jsou stokrát lepší než ty a další a další věci. Ale jak říkají rodiče: „je to pořád lepší než kdyby mladej chlastal a fetoval“. Ještě že to hudební zázemí moc neznají.:-) Kapelu jsem založil, protože muzikou jsem žil od mala a neumím si bez ní představit své fungování.



Kde se nacházíš dnes? Na konci začátku nebo již podstatně dále?


Záleží na tom, z jaké perspektivy se na to budu dívat. S EPILOG máme už čtyři desky a hrajeme více jak 10 let, takže už nějakou cestu máme za sebou. O začátku se tedy asi mluvit úplně nedá. Na druhou stranu je novinka teprve druhá „full HD“ nahrávka se vším všudy, nikdo nás v podstatě nikde nezná, krom lokální scény, takže ano, dá se říct, že jsme opravdu na konci začátku. A pak se v tom vyznejte. Já si ale teď plním sny o tom, že uděláme nějaké písničky, které budou opravdu stát za to, s dobrou produkcí a hlavně skvělým vokálem. Takže jsem momentálně jak dítě v cukrárně. A najednou chodí i super recenze ze světa a tak, což je sice na jednu stranu jen taková úlitba egu, ale samozřejmě potěší.


Jak těžké bylo doplnit sestavu na aktuální úroveň? Považuješ ji nyní za stabilizovanou a dostatečně motivovanou pro společnou věc?


Těžké to bylo i nebylo zároveň. Když pominu otázku zpěváků, kterých je těch opravdu dobrých málo všude, tak nadaných a šikovných muzikantů je u nás hromada! Možná to tak občas nevypadá, protože každý mastí, co může a co mu podmínky dovolují, ale když se správně namotivují, dostanou vize a možnost, tak se občas dějí věci. Vždyť se podívejte, co je u nás skvělých kapel. Dříve to bylo převážně v brutálnějším ranku, ale dnes už je tady dost spolků i v melodičtější větvi. To, že jsou v podstatě „komerční minoritou“, je věc jiná. EPILOG se tedy dal docela dobře poskládat v okolí Boleslavi. Je ale pravda že Kuba (bicí) a Radek (basa) byli postaveni takřka před hotovou věc a je moje štěstí, že mě hned neposlali k šípku a pochlapili se. Velkou zásluhu na tom má Martin Škoda, který je v podstatě přesvědčil. Se stabilitou jsem se naučil moc nekalkulovat, ale pokud by aktuální sestava něco vydržela, bylo by to fajn.


Každého, kdo adekvátně ocení Robův hlas, bude pochopitelně zajímat příběh na téma, jak se lanaří kvalitní švédský zpěvák do české kapely, která, ehm, nevyprodává haly? Předpokládám, že nějakou roli pochopitelně hrály i peníze, stěžejní ale bývá čas a zájem...


Chceš příběh nebo pravdu?:-) Dostal jsem na něj tip od kamaráda Roberta Grgurioviče (pozn. významná postava boleslavského undergroundu 90. let) a v dnešní době se lze celkem bez problému s někým spojit. Rob má na YouTube svůj kanál, kde dělá docela úspěšně covery, a líbil se mi. Takže jsem ho oslovil, ale chtěl jsem dodat víc tvrdosti a méně „ječáku“. Poslal jsem nějaké materiály, Rob dodal to svoje a bylo vymalováno. Ale ano, je to samozřejmě i o penězích. Před Robem jsem oslovil více „známějších“ lidí se střídavým úspěchem. S pár lidmi bylo hned jasné, že jejich finanční požadavky nemůžu splnit. Trochu blíž jsme se bavili třeba s Tonym Martinem, kterému se nějaké skladby líbily, ale jiné mu vyloženě neseděly. Takže nakonec jsme natrefili na Roba a nemůžu být spokojenější. Jeho jméno možná neuchvacuje, ale zpěv by měl. A o to mi primárně šlo. Nepotřeboval jsem „jméno“ vždycky jsem chtěl zpěv podle svých představ. Jestli je dokáže naplnit „Pepa ze Lhoty“, nebo světová star je mi celkem fuk.



Proč nakonec nevyšla spolupráce Charlesem Rytkönenem? Nemyslil sis třeba i na Jorna Landeho, jemuž se Rob v některých okamžicích dost podobá?


Jó, Lande. To by samozřejmě byla rána, protože jeho považuji, po smrti Dia, za nejlepšího nebo raději mého nejoblíbenějšího zpěváka současnosti. Ale zrovna s ním jsem se spojit nedokázal. Dostal jsem jen mail od jeho managementu, že Lande nemá na podobné legrácky čas.:-) Pokud jde o Charlese, on byl moje první volba, protože jeho projev mám moc rád a myslel jsem, že by k mojí muzice pasoval perfektně. Umí dodat takovou tu syrovou brutalitu, kterou jsem si vysnil. Zároveň musím říct, že on byl jediný, koho zajímala jen tvorba a o nějakých financích se vůbec nechtěl bavit! Jako první zkušenost geniální, koukal jsem jak blázen, že najednou píšu a řeším věci se zpěvákem z MORGANY LEFAY. Bohužel v tu dobu se nějak znovu dávali dohromady s kapelou kvůli hraním na fesťácích a naplno rozjížděl svojí kapelu CIBOLA JUNCTION. Do toho jeho 5 dětí a full time job, no a pak já. A je asi jasné, jaké byly priority. Docela dlouhou dobu jsem to zvládal, ale protože jsem to potřeboval dotáhnout do konce, musel jsem udělat rozhodnutí. Dodnes mě mrzí, že to nevyšlo, ale kdo ví, třeba v budoucnu. Můžu ale říct, že demo, co jsme udělali, znělo bestiálně dobře.


Uvažoval jsi o nějakém českém zpěvákovi? Vidíš tady aktuálně vůbec někoho, kdo by EPILOG vyhovoval?


Určitě tady někdo takový je, já ho ale neznám. Pokud by někdo z vás měl tip, nebojte se mi dát vědět! Třeba kluci z PORTA INFERI teď po delším hledání našli moc fajn zpěváka. Takže, jestli tohle čtete, EPILOG se vám líbí a dáte to jako Rob, jsme kapela pro vás. Konec inzerce.:-)


Co čeština? Byla někdy na stole i uvedená varianta? Je ve vašem případě angličtina spojená s ambicemi, nebo se jedná o jediný správný výrazový prostředek pro hudbu EPILOG.


Moje oblíbená otázka. Já od mala frčel hlavně na zahraničních kapelách, paradoxně ty české přišly až posléze, takže pod kůží mám zadřenou angličtinu. Navíc hlas beru spíš jako nástroj, je to hlavní poznávací znamení kapely. Barva, technika, výraz, nasazení – to všechno je pro mě důležitější než samotný obsah toho textu. Možná právě proto mi ta angličtina vyhovuje, protože za mlada jsem jí samozřejmě nevládnul, a bylo mi tudíž úplně fuk, co kapely zpívají. A nebudeme si nic nalhávat, často jsou to takové kraviny, že díky bohu za to, že jsme tomu nerozuměli. To, že angličtina není můj mateřský jazyk, mi pomáhá v tom, že se soustředím víc na celkový obraz a nenechávám se „rozptylovat“ sdělením, které by mě o tu radost možná často připravilo.

Pravda je ale taková, že napsat dobrý český text je věc sakra těžká, a proto se o to snad ani nepokouším. Když poslouchám tu radost a cit pro práci s jazykem, jakou má třeba Franta Štorm, tak bych byl stejně pořád jen nýmand a ještě by o tom každý věděl. Takhle to můžu zdařileji maskovat. :-)



Pojďme k novince, album obsahuje minimálně pět jasných hitů? Čekali jste na ně, resp. mělo to tak být?


Hity z nás padají úplně samovolně. Někdy je to děsná práce je rozmělnit tak aby se dostalo i na umění.:-) Skoro se bojím, že až se dostaneme do Billboardu, tak nás komerční hvězdy budou chtít dát zastřelit, nebo si nechat napsat povrchní písničku o lásce. Nevím co bude horší.:-) Myslím, že pokud nejste Desmond Child nebo „Bob“ Ezrin, tak si nic takového plánovat nemůžete. Prostě udělám písničku, a když se mi líbí, je na desce. Jestli to je, nebo není „hit“ stejně rozhodnou jen a pouze fanoušci. Nepřipravuju materiál s tím, že tohle bude hit, tak to nefunguje. Navíc mám nějakou představu, pak se toho chopí ostatní a změní se to a nakonec tam Rob změní linku jen pár ohnutými tóny a po původní myšlence je veta. A to mám nejraději.


Měl si něco v šuplíku, nebo jste novinku připravovali s čistým stolem. Zbylo něco pro případnou japonskou edici?:-)


Na Japonsko jsme připraveni, každým dnem čekám, že začnou drnčet telefony:-). Ale ne, fakt je, že jednu věc máme připravenou a na desku se nedostala jen proto, že jsme jí prostě nějak nebyli schopni dokopat v časovém limitu. Takže Japonsko může být, v případě zájmu, uspokojeno. Ale pozor, už jsem tam jedno cd vážně posílal. Je to super věc, když vám napíšou lidi z takových destinací, že na nás někde narazili a chtějí poslat cd. Minule jich pár šlo do Jižní Ameriky a teď Japonsko.

Ale zpátky k otázce, ze šuplíku jsme žádného kostlivce nevytáhli, všechno je nové, jen jsme reinkarnovali „Danger Zone“ z naší druhé desky. Nějak jsme na ní narazili a řekli si, že zaslouží plnou parádu a jsme zvědaví, jak se s ní popasuje Rob, takže ta je „recyklovaná“.


Můžeš uvést své favority?


„Morgana“, „Another Side of Pain“, „King in Yellow“ a „Cthulhu´s Coming“.


Jaký osud k vám přivál skladbu „Cthulhu’s Coming“? Svou pochmurnější, přitom však velmi energickou melodickou linkou se poměrně vymyká. Robův výkon zde, myslím, nepotřebuje komentář.


Je to už docela „fousatá“ věc od již zmiňovaného Roberta Grgurinoviče. Kdysi dávno hrávali tady u nás s kapelou PROVIDENCE a dodnes si pamatuju některá jejich vystoupení. S Robertem jsme kamarádi už drahně let a za jeho tip na Roba jsem mu nabídl, jestli by nechtěl přispět na novou desku nějakou svojí věcí. Domluva byla taková, že se s ní popasujeme po svém, což tak nakonec dopadlo. Kostra a nálada zůstala zachována, zbytek dostal nový kabát a myslím, že Rob tomu dal korunu. Roberta výsledek vyloženě překvapil a potěšil, tak snad to dopadlo dobře. Až si jednou naše vnoučata budou broukat „Cthulhu´s Coming“ :-), tak to bude stejný případ jako „Love Hurts“ od NAZARETH. Každý to bude znát od nás a nikdo nebude vědět, že je to vlastně takový „polocover“.



V recenzi jsem se nevěnoval Vašim textům, můžeš je trochu přiblížit. Je vám nějaké jednotící téma blízké, nebo se konkrétní text vždy odvíjí až od nálady té které skladby? Lovercrafta jsem minimálně v „Cthulhu’s Coming“ zaregistroval…:-)


Nojo Lovecraft. Tak to je. Ne tedy vždy a všude, ale jako taková značka to docela funguje. Polovina věcí na desce je inspirována právě jeho světem a příběhy, které mě uchvacovaly už jako čtenáře juniora. Je to jako s tou hudbou v angličtině, jsou věci, které ve vás prostě zanechají otisk, který buď je přítomný neustále, nebo vyplave v dobu, kdy je potřeba. Tak to mám s Lovecraftem. Jeho svět a svět jeho následovníků mi možná přijde jako fajn paralela s naším světem cimrmanovským. Ne tedy sdělením a obsahem, samozřejmě, ale spíš tím budováním kultu a celého univerza kolem nějaké mystifikace. Super. Ale jak říkám, druhá polovina věcí je jiná, sem tam nějaký reál, sem tam nějaké klišé, znáš to.:-)


Předpokládám, že máš či máte zcela jasnou vizi o znění Epilog. Přesto, pokud by si měl v budoucnu spolupracovat s nějakým známým producentem, jaké jméno by bylo ideální. Existuje podle tebe vůbec dnes ještě nějaký metalový producent s vizí?


Bohužel mám pocit, že producenti, jak je známe z dřívějška, už dnes v rockové muzice trochu vyklidili pozice. Víceméně se vyprofilovalo pár jmen, která ale mají podíl spíše na výsledném zvuku kapely než na materiálu a směřování jako takovém. Možná jsem úplně mimo, ale mám ten pocit. Ona velká jména kapel už si do ničeho kecat nenechají, divočáci producenti už také zestárli a nechtějí se zbytečně rozčilovat s mladými kluky (už to prostě nemají za potřebí), navíc, když situace v muzice s prodejem nosičů je jaká je, zkrátka doba je jinde. Dnes si každý udělá desku klidně doma na koleni, viď EPILOGU, a labelům se nevyplatí investovat kvanta peněz do mladých kapel, i když čest výjimkám, které jsou. Ale jo, jestli chceš nějaké jméno, tak třeba Andy Sneap by byl asi fajn. A stejně bychom většinu času asi proseděli debatami o kytarách, gearu a starých SABBAT, HELL a dnes i JUDAS PRIEST. Vlastně, když o tom tak přemýšlím, docela rád bych si někdy zkusil sednout pod taktovku někoho jiného, zajímalo by mě, co z toho vyleze.


Desku od desky rostete. Kolik procent volného času ti cvičení a aktivity kolem kapely zabírají?


Všechen ne, ale většinu. Teď jsem ale ve fázi „hluchého“ místa, protože makačku na desce mám za sebou a najednou nic:-). Já mám doma docela malou holčinu, takže jsem nahrávání desky, respektive její zpracování musel hodně přizpůsobit domácím poměrům. V reálu je to tak, že jsem si kradl každou minutu, kdy budu moct zasednou k počítači, takže práce to byla vážně na hraně. No a to tempo teď zmizelo a co s volným časem?


Jak to bude s koncertováním? Zhruba před dvěma lety jsem vás slyšel s Tínou a konečně mi došlo, že se fakt něco děje. Nepřipadá s Robem v úvahu alespoň miniturné? Přeci jen, mít takové skladby a nenapálit je do publika, trochu škoda, ne?


Je a moc mě to mrzí. Šel bych do toho hned, na druhou stranu pár peněz jsme do nahrávky vrazit museli a sponzorovat nějakou výraznější live akci si teď úplně nechceme dovolit. A víte jak to s koncerty je. Pokud by se toho, nebo nás, jako kapely, chtěl někdo ujmout, já jsem připraven. Samozřejmě se o té eventualitě bavíme a Rob s tím v zásadě problém nemá. Naučení se ale materiálu do koncertní podoby, hlavně u něj, chce docela dost času, který samozřejmě na rozdávání nemá. Pokud bychom angažovali nějakého borce tady od nás nebo samozřejmě se nabízí Tína, tak zase nevím, jestli by to lidi nevzali trochu jako podraz, když desky zpívá Rob, což bych taky nechtěl. Takže můžu nabídnout jen definitivní možná a věřte, že se snažím.



Jaké jsou vůbec plány do budoucna? Podle mého chybí EPILOG v podstatě jen nějaký renomovanější vydavatel.


Mám stejný pocit.:-) Ne díky, samozřejmě se to dobře poslouchá. Neboj se, že jsem nezkusil materiál rozeslat kam se dalo, ale výsledek dopadl podle očekávání. Jak tě někdo nedoporučí nebo nezatlačí, bez šance. Muzika je tvrdý business a podle toho se v ní funguje. Asi na to nemám ty správné buňky.


Jakou formu má laťka, kterou byste ještě chtěli překonat?


Vždycky bych chtěl, aby každá další skladba byla pokud možno lepší, než ty předchozí. Není na to žádné objektivní měřítko, zkrátka musím mít pocit, že to funguje, že se tomu dalo vše, co šlo, a že nešidíme sami sebe. Přece jen, pořád je to hlavně zábava a prvotně musím uspokojit sebe. Všechno ostatní je nadstavba.

Byl bych rád, kdyby se naše deska hlavně dostala mezi lidi. Já vím, že muziky a dobré muziky vychází dnes tuna měsíčně, ale i tak. Za každou reakci jsem vděčný a vždycky beru i konstruktivní kritiku, protože ta nás může posunout dopředu. Moje laťka je, když se bude vědět, že tady jsou nějací Epilog a že vlastně dělají muziku, která třeba není úplně blbá. No a pak už to pojede přesně podle síťového grafu – třetí dítě, dovolená v Jugoslávii, vyprodané Wembley a tak dál.:-)


Ve spojitosti s živým hraním jsem si připomněl, že mezi tvé koníčky patří výroba kytar. Zvuk tvého výtvoru mě onehdy nadchnul. Hraješ si takto i nadále? Zní tvá kytara i na novince?


Nojo kytary, to je moje slabost. Díky, že sis na ně vzpomněl, můžeme klidně debatovat. Konečně vtipů o kytaristech a jejich gearu je nespočet. Začal jsem se do toho před pár lety hrabat, protože jsem snad už všechny kytary na světě, co mě vždy zajímaly, měl a vyzkoušel, tak to byl asi logický krok. Dělám to opět hlavně proto, že mě to strašně baví a ano, na našich deskách hrají výlučně kytary z mojí dílny, kytary MMG Custom guitars. Já jich zase tolik nepostavil, bude to lehce přes 20 kousků, když nepočítám prototypy a kousky, na kterých se člověk učí, ale je to krásná práce a dokud mě to bude bavit nebo bude zájem, tak se tomu budu naplno věnovat. Mezi muziku a kytary dělím svůj volný čas 50/50.


Jaký nástroj z mainstreamových značek by si aktuálně doporučil heavy, power, thrash a death metalovému kytaristovi a proč? Nebo jde jen o efekty? Stručně prosím.:)


Jestli chcete fakt dobrou kytaru, tak jedině od MMG. :-) Ne, to je samozřejmě vtip. Divili byste se kolik kytarářů a neuvěřitelně šikovných kluků tady u nás je. Společně s Poláky, kteří jsou komerčně strašně vepředu (Mayones, Skerversen, RAN a další), jsme v tom snad na počet obyvatel úplně na špici. Vyrábí se u nás fantastické akustiky i elektrické kytary. A nejen to, i aparáty a veškerá elektronika, za všechny třeba Antonín Salva a jeho efekty a moduly, které jsou doslova světoznámé a hrají v těch nejslavnějších kapelách.

Zpátky k výběru. Podle mých zkušeností se na značku spoléhat nedá. Stejně je většina kytaristů ovlivněna tím, na co hrají jejich idoly a teprve časem začnou pátrat, proč jsou věci, jak jsou. Základem je vždycky kvalitní materiál, jestli kytara sedí v ruce a dobře se vám na ní hraje, jestli z ní máte dobrý pocit. Nic jiného nemá cenu. Pokud je kytara udělána poctivě a osadíte jí dobrým hardwarem, bude hrát dobře.


Máš pocit, že jsem se měl zeptat ještě na něco?


No jasně, že pokud se naše muzika bude lidem líbit a budou chtít luxusní digipack naší nové desky (ještě je tam i pár kousků té předchozí) tak klidně ať napíší a bude mi potěšením poslat cokoliv kamkoliv. Veškeré info na www.facebook.com/epilogrock


Konec inzertního okénka:-)

Díky za podporu!


14.05.2019Diskuse (2)Pekárek
hackl@volny.cz

 

Honza H.
15.05.2019 22:46

Díky za netuctovej rozhovor! Dozvěděl jsem spoustu zajímavýho,což ne vždycky bývá pravidlem.

 

S.C.A.Lytch
15.05.2019 09:37

Pěkný rozhovor a skvělá deska. Včera mi přišla a už jsem ji sjel dvakrát.