Last Hardrock Outsider

EPILOG - Ancient Ritual

Mladoboleslavské EPILOG sleduji od úplných začátků. Jejich lídr, kytarista Michal Zeman, nesází na revoluci, ale na evoluci, doprovázenou některými revolučními kroky, které se však při bližším pohledu na tuzemskou heavymetalovou scénu jeví být spíše realistickými. Za jeden z nich lze označit angažování pěveckého esa švédské provenience. Po demo epizodě s Charlesem Rytkönenem z kapely MORGANA LEFAY oslovil Michal ne zcela doceněného všudybyla Roba Lundgrena, který se vokálů výtečně zhostil již na minulém albu „Whispers in the Darkness“. Skutečně kvalitních zpěváků je málo, a to nejen v metalu. Hledat tedy v domovských luzích a hájích heavymetalovou extratřídu, zpívající notabene alespoň v solidní angličtině, no nevím, větší smysl už mi dává hledání života na Marsu s pomocí malého vozítka. Zkrátka, prioritou EPILOG není muzicírování s kamarády, ale hudba. Kompromisy ohledně jednoho z klíčových postů proto nejsou na pořadu dne. Při opakovaném poslechu „Ancient Ritual“ se nepřestávám divit, že Robovi už dávno někdo nehodil pořádné lano. Výkonem, který zde předvedl, si o něj říká více než hlasitě. Strhujícím způsobem nazpívá vše, na co si vzpomene a zároveň předvádí nasazení, které vede málem až na scestí exhibice. Požehnaný hlas, jenž má v sobě 40 % z Matse Levéna, 30 % z Jorna Landeho, 20 % z Jeffa Scotta Sota a dále špetku z Midnighta, Harnella a Thurische, se každopádně poslouchá fakt dobře.



Jakkoliv Lundgrenův skvělý vokál představuje element, který posluchače vábí od prvních chvil, kvalita nových EPILOG tkví ve skladbách jako takových. V těch se sází zejména na povedené sloky a refrény. Je přitom evidentní, že album skládal kytarista. Michal není žádný sebestředný shredder, opět proto zapracoval zejména na zvuku, riffech, kompozici a aranžmá. Co se týče sól, východiskem byl stoprocentně respekt k náladě a žádoucímu vyznění té které skladby, který je Michalovi vlastní a jenž se promítl i do přístupu druhého z kytaristů, technicky zdatného Martina Škody (myslím, že jeho rukopis nese např. sólo v „Empire“). Aktuální výsledek tudíž imponuje. Z deseti skladeb nenudí ani jedna, resp. téměř každá se může opřít o velmi dobré nosné nápady, smysluplnou strukturu, neutuchající práci libě znějících kytar a šlapající rytmiku. Pokud bych měl z novinky vypreparovat několik repetetivních minut, rovnou říkám ne, to už bych radši sundával z něčí tváře facehuggera.


Za nejzásadnější ovšem považuji skutečnost, že jsem během psaní recenze poslouchal přirozeně znějící metalové dílko s noblesními kytarami, z něhož se nevytratila tvrdost ani určitá syrovost, díky níž dokáže tento styl stále ještě vyvolat správné vibrace. Zmíněnému vyznění pomáhá i pořádný, technikou nedegradovaný zvuk virblu; jen houšť! Samozřejmě, i u nás hrají kvalitní metalové party, kterým nejsou „síla a melodie“ cizí. Nicméně, buď mají blízko k melodickému power/speedu, nebo inklinují k určité zábavové tradici. Dodávám, že v principu nemám problém ani s jedním. EPILOG jsou však příjemně jiní. Jde jim o razantní power/heavy metal ve formě, o kterou se zde momentálně snad ani nikdo nepokouší. Jako by se Michal s kapelou vehementně snažil o něco, co zřejmě sám postrádá během poslechu aktuálních výtvorů ICED EARTH, HELLOWEEN, ACCEPT, SAXON, IRON MAIDEN, a dalších (o klonech a klonech klonů nemluvě), jejichž pozdní alba lze sice ocenit, méně však už prožívat. Pomáhá si přitom vypjatější hardrockovou a také power/doomovou melodikou, typickou právě pro skandinávskou školu (CANDLEMASS, MEMORY GARDEN, JORN, MALMSTEEN apod.). Volba Lundgrena se tak zdá být logickou i z tohoto důvodu.


Novinku otevírá našláplá „Morgana“ s vrstevnicemi Robova vokálu, mohutným riffem, spíše tušenými klávesami a pěknou kytarovou vyhrávkou. V klasické sestavě sloka-bridge-refrén nic nechybí ani nepřebývá. Před druhým refrénem Michal přihazuje zasmušilejší pasáž, která znovu pěkně vygraduje. Silná melodická linka přitom píseň drží po celou dobu. Valivá „Blood on Ice“ je další hit s hutnou střední částí ala ICED EARTH. Do zadumané „Another Side Of Pain“ jsem se navzdory určité progresivní poloze, kterou bych jinak přivítal, nemohl dostat. Podobně laděná „Promises“, evokující pozdní ANGEL DUST, se podle mě povedla lépe. Pak se ovšem jede už jen ve velkém stylu. Vrcholy? Je jich dost. Nejvýš každopádně stavím titulku, na níž Rob vyučuje z power/doomu made in Sweden. Fakt, že se se podobná záležitost nachází na albu ukovaném v zemi v podstatě jen jedné temné heavymetalové hymny zvané „Radegast“, působí až úsměvně. Jak vzdálené světy, ale na „Ancient Ritual“ podobná magie bez problémů funguje. Fanouškům HELLOWEEN, resp. HAMMERFALL by pro změnu mohla udělat radost „Flying High“. Tomu, kdo si libuje ve starších albech Landeho, je naproti tomu určen naléhavý refrén ve skvělé „King of Yellow“. Ripperovo období v ICED EARTH zase evokuje můj utajený tip v podobě stále ještě rostoucí „Cthulhu’s Coming“.


Podtrženo a sečteno, EPILOG připravili stylově čistou dávku vybroušeného metalu. Zmíněnou čistotu vyvažují pestrostí a důrazem na epičtější melodie. Ze spojení efektního zpěvu a životodárné záplavy heavymetalových kytar navíc srší jiskry pozitivní energie. V jejich záři jsem si po delší době znovu vybavil krásu některých klasických alb. Jdu na ně!


06.05.2019Diskuse (0)Pekárek
hackl@volny.cz