Last Hardrock Outsider

EMPEROR - In The Nightside Eclipse

Bude to možná silné tvrzení, ale těžko hledat na metalové scéně album, které by stálo na takových dvou protipólech jako „In The Nightside Eclipse“. Na jedné straně skvostná a průkopnická hudba, na druhé straně její autoři, z nichž někteří jsou kromě muziky v historii zapsáni také jako kriminálníci, jeden dokonce jako vrah. Jak potom psát o takové nahrávce? Zkusím to jako nedávno u recenze na debutové album agitátorů z RAGE AGAINST THE MACHINE – oněm problematickým záležitostem se v příběhu určitě nevyhnu, album ale budu posuzovat čistě z uměleckého hlediska a v článku se budu věnovat především hudbě. Tedy přesněji řečeno – geniální hudbě! Kvalitativně totiž EMPEROR už od svého debutu patří do naprosté špičky v extrémním metalu a lídr kapely Ihsahn je uznáván jako jeden z nejnadanějších, nejinspirativnějších muzikantů na scéně. A jestliže EMPEROR za celou svou existenci vytvořili pouze čtyři řadová alba, pak jde o krystalickou, dokonalou esenci toho nejlepšího, co může temná kytarová muzika vůbec nabídnout!


Už kořeny téhle skupiny předznamenávaly, že půjde o něco velkého. Dva tvůrčí duchové EMPEROR - kytaristé Ihsahn a Samoth – se totiž setkali na hudebním semináři v norském městě Notodden, odkud pocházel právě Ihsahn. Kolega Samoth vyrůstal v nedaleké obci Akkerhaugen a původně hrál na baskytaru covery rockových legend typu AC/DC nebo BLACK SABBATH. Ihsahn naproti tomu začínal jako dítě na piano a do kytary postupně pronikal coby samouk – zajímavý vývoj u hudebníka, který je dodnes uznáván jako jeden z nejinvenčnějších metalových skladatelů a tvůrce originálních kytarových figur a postupů!



Tvrdou hudbu spolu začali oba mladí muži dělat na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jejich soubor vystřídal několik názvů - DARK DEVICE, XERASIA, EMBRYONIC – a zůstaly po nich i nějaké začátečnické demáče. Serióznější věci se začaly dít pod jménem THOU SHALT SUFFER – stylově šlo o death metal, víceméně oldschoolovou riffařinu, ovšem s bonusem diabolických kláves, které kapele dávaly atmosféru a trochu i naznačovaly, kam to všechno povede dál. Sestavu THOU SHALT SUFFER doplňovali baskytarista Ildjarn s bubeníkem Thorbjørnem Akkerhaugenem a kapela udělala několik nahrávek, které širší veřejnost zná převážně z pozdějšího souborného cédéčka „Into The Woods Of Belial“.


Někdy na konci roku 1991 Samoth s Ihsahnem uložili THOU SHALT SUFFER k ledu a začali dělat trochu jinou hudbu – divoký a nebezpečný „true norwegian black metal“! Pánové pro svůj čerstvý projekt vymysleli název EMPEROR a podařil se jim tak skutečně mistrovský tah. Kapelu s takovýmhle jménem jednoduše nešlo přehlédnout a Ihsahn se Samothem si pyšné označení už v blízké budoucnosti více než zasloužili – kdo jiný, než oni dva, majitelé nejepičtější, nejmohutnější a nejpropracovanější black metalové kapely ve Skandinávii? Výraz EMPEROR se navíc dal skvěle využít i graficky – kapela použila počáteční písmeno E jako logo vepsané do středověkého štítu, který dokonale doplnil hudební i vizuální podstatu souboru. To jsme se ale posunuli příliš dopředu - prozatím jsme pořád u dvou sotva odrostlých nadšenců, kteří skládají prvotní písně plné mystiky, slizu a dřevního black metalu. Je to takhle slyšet i na demu „Wrath Of The Tyrant“ z května 1992, kde Ihsahn obsluhuje mikrofon, kytaru a klávesy, basu třímá nový kolega Mortiis a za bicími víceméně z nouze sedí Samoth, protože kapela nedokázala najít jiného tlučmistra.



V následujícím období EMPEROR doplnili sestavu na čtveřici. Samoth se skrze výměnu undergroundových nahrávek seznámil s bubeníkem Faustem, přivedl jej do kapely a sám se tak mohl vrátit ke kytaře – někdy v téhle době se pak začal formovat typický hudební výraz skupiny. Ihsahn se Samothem po letech v retrospektivním rozhovoru popisovali, že příchod Fausta kapelu hodně pozvedl, my ale víme také to, že právě on ji později téměř pohřbil. Ocitáme se totiž v době, kdy se extrémistická blackmetalová komunita kolem kytaristy MAYHEM Euronyma radikalizovala na nejvyšší míru, dopouštěla se různých násilných činů a právě Faust, který jednu dobu pracoval v Euronymově metalshopu Helvete, došel v těchhle nepochopitelných skutcích nejdále – 21.srpna 1992 zavraždil člověka. Později za to dostal mnohaletý trest, odhalen ale měl být až za rok a do té doby dál působil v EMPEROR a ještě s nimi nahrál debutové album. Norští blackmetalisté se v té době chovali skutečně jako šílení a dokladem toho je i Samoth, který v září 1992 s Vargem Vikernesem zapálil kostel v obci Vindafjord.


V prosinci roku 1992 EMPEROR stvořili svou první oficiální nahrávku – čtyřskladbové EP-čko s jednoduchým názvem „Emperor“, na kterém se kapela poprvé přiblížila své klasické podobě. Skladby, z toho dvě předělané věci z demáče, byly atmosféričtější, dostaly silný náboj i výborně zmáknutý vizuál – na obal byla použita uhrančivá rytina Gustava Dorého „Smrt na bledém koni“. Při nahrávacích sessions kapela stočila ještě několik věcí z dema „Wrath Of The Tyrant“ a později je vydala jako EP-čko „As The Shadow Rise“ u Samothova vlastního labelu Nocturnal Art. Když pomineme kriminálnické chování některých členů kapely, zdáli se EMPEROR ve skvělé formě a všechno směřovalo k natočení celého alba. Předtím se ale se skupinou ještě stačil rozloučit Mortiis, který se začal věnovat ambientní hudbě, a na jeho místo nastoupil nový baskytarista Tchort (ano, jeho přezdívka skutečně vychází ze slovanského výrazu „čert“).



Vydání alba bylo plánováno u Euronymova vydavatelství Deathlike Silence, nic z toho ale nebylo a tak kultovní debut EMPEROR nakonec vyšel u britských Candlelight. Deska, která měla dostat název „In The Nightside Eclipse“, se natáčela v červenci 1993 v bergenském studiu Grieghallen a i když hudebníci z EMPEROR byli stále ještě velmi mladí, podařilo se jim zhmotnit jeden z naprostých základů extrémní metalové hudby. Ihsahnovi dokonce ještě nebylo 18 let, takže nemohl večer chodit s ostatními do baru a místo toho pracoval na svých partech a učil se u producenta Pyttena studiové práci. Nahrávání nebylo úplně jednoduché - proces komplikovala Ihsahnova hlasová indispozice (snad prý i plival krev) a celkově byla práce na albu hodně velká dřina, protože EMPEROR ještě nebyli tak ostřílení muzikanti a měli co dělat, aby všechen svůj ambiciózní materiál dostali na pás. Samoth po letech dokonce zvažoval, jestli to se všemi těmi zvuky a náladami až nepřehnali, jenže právě to dalo debutu EMPEROR jeho jedinečnost a kouzlo. „Genius okamžiku“ zkrátka zafungoval naprosto dokonale!


„In The Nightside Eclipse“ se dá charakterizovat v podstatě jako nesmírně rozmanitá změť nářezových, mystických a romantických zvuků, které si sice můžeme každý vychutnat, ale přesto se zvláštním způsobem slévají do jakéhosi mlžného celku. Ihsahnův vokál se jakoby vpíjí do gigantické masy, kytary si vytvářejí každá svůj osobitý svět, rozehrávají hypnotické melodie a přesto všechno ženou nekompromisně vpřed … tohle opravdu není běžná blackmetalová nahrávka! Nesmírně důležitou úlohu na albu mají také klávesy, které hudbě dávají monstrózní rozměr a díky jejich promyšlené stavbě se o „In The Nightside Eclipse“ dá hovořit jako o tvůrčím základu symfonického black metalu. Deska má obrovský náboj, je silně prodchnuta severskou přírodou a mytologií, čerpá ale také z transylvánských nebo tolkienovských příběhů. Ty ostatně dominují obalu alba, kde se to hemží skřety pochodujícími na Minas Morgul, mrazivou noční oblohou, hřebeny hor a do kompozice je zanesena také už známá „Smrt na bledém koni“. Autorem celého obrazu je legendární grafik Necrolord (jinak pracoval pro DISSECTION, BATHORY nebo DISMEMBER), motivy si ale vymyslela sama kapela a například tajemnou věž z obalu prý navrhla Samothova přítelkyně. Zadní stranu coveru pak ozdobily klasické black metalové fotoportréty, které pořídili Tchort kdesi na hřbitově a zbytek kapely v lesích kolem Samothova bydliště.



Pro všechny skladby na albu platí obecná charakteristika výše, zároveň má ale každá položka velmi individuální charakter. Úvodní „Into The Infinity Of Thoughts“ je třeba naprosto šlechtická jízda, mohutná epopej velebící severskou noc, hvězdnaté nebe a temné síly. Ihsahn coby průvodce tímhle světem se těší z děsivé atmosféry, vyvolává démony a prorokuje vítězství mocného Císaře. Ten se objevuje na albu v celé řadě písní a to v různých podobách - jako pán podzemí, nehmotný přírodní duch nebo alegorie síly a moci. O císařské podstatě vypráví třeba kus „Cosmic Keys To My Creations & Times“ definovaný velmi známou vyhrávkou, jednou z nejlepších od EMPEROR vůbec. To jsme ale přeskočili druhou skladbu v pořadí „The Burning Shadows Of Silence“, jasně progresivní kousek s jakoby chaotickým začátkem, ze kterého lezou vrtule harmonií a přecházejí do výtečného melancholického riffu. Čtvrtá „Beyond The Great Vast Forest“ pro změnu kombinuje klasičtější riffařinu s monumentálními plochami.


Z „In The Nightside Eclipse“ nelze vybrat žádné slabší skladby, protože tam prostě žádné takové nejsou! Budeme tedy i nadále mluvit jen v superlativech - rozhodně o „Towards The Pantheon“, naprosto famózní jízdě s geniální úvodní harmonií, nebo o nářezu „The Majesty Of The Nightsky“, který v druhé části přechází do vyloženě symfonické pasáže jako odněkud z koncertní síně. Samozřejmě je nutné vyzdvihnout také nejznámější hymnu EMPEROR - „I Am The Black Wizards“ - s notoricky známou melodií, která se nejprve objevuje vepředu na štítu skladby, aby naopak v závěru byla rozložena pod recitaci o černých čarodějích, jimž vládne imaginární původce veškerého zla. Skvělý zážitek pak zakončuje „Inno A Satana“, která je považována za kultovní skladbu celého alba a kde se objevují hypnotické vokály/sbory na tradičním emperorovském podkladu. Dvěma slovy – naprostá dokonalost!



Natáčení „In The Nightside Eclipse“ bylo maximálně úspěšné, hned následující měsíc se ale všechno posralo! V srpnu 1993 Varg Vikernes v Oslo zavraždil Euronyma a následné policejní vyšetřování odhalilo i další zločince z blackmetalové scény. To vedlo k faktickému zastavení EMPEROR, protože za mříže se postupně odebrali Faust, Samoth a dokonce i basák Tchort, který údajně někde na hřbitově ukradl sochu anděla, podle jiných zdrojů měl být zatčen za napadení. Z celé sestavy „In The Nightside Eclipse“ tak zůstal na svobodě jediný Ihsahn, který se kriminálních excesů neúčastnil a byl ponořen pouze do hudby. Zabouchnutí katru logicky nesmírně zdrželo další vývoj EMPEROR a dokonce i vydání nahraného alba, které bylo možné smíchat až v následujícím roce, kdy také vyšlo, do distribuce se ale pořádně dostalo až v roce 1995. Některé skladby z „In The Nightside Eclipse“ se v rámci undergroundové sítě dostaly mezi lidi už dřív a vzbudily obrovské očekávání, které pak celé album nejen potvrdilo, nýbrž dokonce překonalo. To už však EMPEROR ve stavu poloprovozu připravovali další, ještě lepší desku !!!





05.01.2021Diskuse (32)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Hivris
09.01.2021 12:56

Valič: Souhlas, nechme DSBM puberťákům a lunatikům a přestaňme zasírat diskuzi o EMPEROR. Jen poslední poznámka, kdybys nějakým omylem neviděl dokument One Man Metal, tak doporučuju. Kromě XASTHUR(a) je tam profil a rozhovor i se STRIBORG a LEVIATHAN:

https://youtu.be/UQl6PzXU4cQ

 

Valič
08.01.2021 23:30

Hivris: Ještě jsem si vzpomněl na album Dead As Dreams od Weakling a některé desky od Leviathan, Xasthur, Lurker Of Chalice, Psychonaut 4 a Gris (některé z těch kapel spadají do DSBM spíš okrajově). Od těch Trist jsem nedávno něco slyšel a moc mě to nezaujalo. Trochu mi to připomínalo Abyssic Hate, kteří mě nebaví vůbec. Jinak o tomto subžánru prakticky nic nevím, takže už se k němu raději nebudu dále vyjadřovat.

Od norských Shining mi přišly zajímavější spíš ty dvě řadovky před Blackjazzem (ten je sice hodně originální, ale hodně rychle se mi oposlouchal). Jejich další desky mě pak celkem zklamaly. Podobně to mám třeba s italskými Ephel Duath, kteří po dvou výborných avantgardních albech The Painter´s Palette a Pain Necessary To Know svou hudbu zjednodušili a vypustili z ní skoro všechno, co je dělalo výjimečnými. :-(

 

Hivris
08.01.2021 19:06

Valič: některý DSBM záležitosti byly docela zajímavý a atmosférický. Dlouho jsem nic neslyšel, ale slušný nahrávky udělal tuzemský TRIST. Dokonce natočil i povedenej demáč s borcem z HYPOTHERMIA. Každopádně stěžejní dílo DSBM je pro mě BURZUM - Filosofem, to je neskutečná dávka temnoty.
U SHINING jsem se samozřejmě jako správnej dement nachytal. Když vydali norský SHINING Blackjazz, tak jsem si říkal, že se ten Kvarforth docela uklidnil a dělá zajímavou muziku. No, musel jsem pak pořádně chytit za nos:)))

 

Valič
08.01.2021 15:58

Hivris: On je ten DSBM celkově dost „fucked up“, ale co taky očekávat od žánru, který má ve svém označení výrazy „depresivní“ a „sebevražedný“? Silencer jsem kdysi slyšel a celkem chápu, proč se z té jejich desky stala kultovní klasika. Hudba není úplně špatná, ale ten zpěv mi tenkrát připadal spíš komický. Scény z filmu Begotten už použil v (převážně neoficiálních) videoklipech kdekdo, v tomhle směru je profláklejší snad už jen snímek Häxan z roku 1922.

Mě ten zmíněný žánr nikdy moc nezajímal. Poslouchám z něj pouze první tři desky Bethlehem (eponymní album z roku 2016 je taky celkem dobré), starší věci od Forgotten Tomb, něco od zmíněných Lifelover a většinu řadovek od švédských Shining. Za největšího pomatence z této scény považuji Kvarfortha z té posledně jmenované kapely. V paměti mi bohužel utkvělo hlavně promo video k jinak povedenému albu Redefining Darkness. Nejednalo se o klasický videoklip, ale o zhruba dvouminutový záznam jeho koupelnových erotických hrátek, při kterých jako pomůcky používal vibrátor, umělou vaginu, lebku, nůž a vlastní krev. :-(

 

Hooya
08.01.2021 14:42

Eclipse 90%
Anthems 666%
Equilibrium 95%
Prometheus 100%

 

Hivris
08.01.2021 07:39

Vy jste nějaký zhejčkaný:-). Já slyšel Eclipse poprvé a nadlouho z nahraný BASFky. No, je teda pravda, že mi to přišlo jako slušnej bordel:). Anthems jsem si koupil originálku do walkmana, ta už znělo o něco líp. A před pár lety jsem jí prodal společně s ostatníma kazetama. Měl jsem si to nechat a natáčet youtube videa v županu.

Co se týče různých existencí v (black) metalu, tak jeden z nejvíc potrhlých hudebníků, který jsem slyšel a četl o nich je Nattramn ze Silencer. Ten v pakárně opravdu byl, měl mít i nějaký delikty s obtěžováním. Hudba tomu samozřejmě odpovídala. Ten klip není originál, je z takový filmový hříčky Begotten, která k muzice Silencer docela sedí. Zvláštní je, že na všechny verze toho klipu se musí člověk přihlásit a ověřit věk, ale na tu se španělskýma titulkama už ne:

https://youtu.be/cUVERB9B3A8

Ještě byli dobrý magoři s paradoxním názvem LIFELOVER. Ale ty už taky nefungují, tam se stihla hlavní persona Nattdal před lety něčím předávkovat:

https://youtu.be/iatafGmv2Iw

 

DarthArt
07.01.2021 23:42

Tak to už bude asi celkem cennost. Momentálně nabízej akorát nějakou reedici v digisleeve - kdo by to koupil? :)

 

Valič
07.01.2021 22:59

DarthArt: Mám tu první verzi Anthems to the Welkin at Dusk od Candlelight Records, kterou jsem si koupil hned, jak se objevila v prodejně Redblacku. Je celkem pravděpodobné, že jsem byl jedním z prvních lidí u nás, který tu desku slyšel. Nevím, jestli ta firma tenkrát rozesílala proma do českých časopisů, ale třeba ve Sparku se moc recenzí na podobné kapely v té době neobjevovalo.

IX Equilibrium určitě není špatná deska, ale taky mi tam chybí ta atmosféra z předchozích alb. Je sice pěkné, že se Emperor snažili natočit o něco různorodější desku s vlivy jiných metalových subžánrů, ale místy to působí trochu křečovitě a násilně. Taky si myslím, že si Ihsahn mohl nechat to imitování Kinga Diamonda na nějakou soukromou party, a ne jím terorizovat své dlouholeté fanoušky. :-)

 

Valič
07.01.2021 22:59

DarthArt: Mám tu první verzi Anthems to the Welkin at Dusk od Candlelight Records, kterou jsem si koupil hned, jak se objevila v prodejně Redblacku. Je celkem pravděpodobné, že jsem byl jedním z prvních lidí u nás, který tu desku slyšel. Nevím, jestli ta firma tenkrát rozesílala proma do českých časopisů, ale třeba ve Sparku se moc recenzí na podobné kapely v té době neobjevovalo.

IX Equilibrium určitě není špatná deska, ale taky mi tam chybí ta atmosféra z předchozích alb. Je sice pěkné, že se Emperor snažili natočit o něco různorodější desku s vlivy jiných metalových subžánrů, ale místy to působí trochu křečovitě a násilně. Taky si myslím, že si Ihsahn mohl nechat to imitování Kinga Diamonda na nějakou soukromou party, a ne jím terorizovat své dlouholeté fanoušky. :-)

 

DarthArt
07.01.2021 22:38

Moje mateřské mléko u "Eclipse" i "Anthems" teklo z cédéček vydaných na Century Media Black, takže asi první vydání mimo "true underground". Ten zvuk je hodně specifickej, ale mně to k tý jejich hudbě právě strašně sedí. "Equilibrium" mě po těch dvou deskách strašně nebavilo, a zřejmě díky tomu čistějšímu zvuku, ze kterýho se vytratila ta mystika. Dneska tu desku ale oceňuju výrazně výše, asi na těch 90. "Prometheus" pak byla opět šleha, už jsem ale asi nečekal hordalandské nebo telemarské bažiny :)

Emperor má takhle:

1. Anthems, 2. Nightisde, 3. Prometheus, 4. Equilibrium.

Ten rozhovor musel bejt dobrej - sežeň si taky nějakej starej od NIFELHEIM, dobře se pobavíš. Ten borec se tam rozčiluje, že vůbec nechápe, jak můžou lidé chodit po ulici bez řemdihu a bez pyramid, prozrazuje čtenářům, že NIFELHEIM je jediná skutečná black metalová skupina na světě a na závěr vysvětluje změnu sestavy - bývalého člena vyhodil z kapely, protože si našel holku a - představ si to - choval se k ní slušně a ne jako k děvce. Zajisté chápeš, že s ním museli udělat krátký proces !!