Last Hardrock Outsider

DYING PASSION - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 29.listopadu 2014

V sobotu jsem se rozhodl navštívit koncert v plzeňském Divadle Pod lampou a to i přesto, že žádnou (ze tří ten večer vystupujících) kapel aktivně nesleduji. Někdy je dobré jít do akce prostě naslepo a nechat se překvapit. Nejzásadnějším poznatkem večera bylo, že Plzeň je pro progresivní metalové žánry stále dokonale mrtvým městem, vždyť příchozí jsem si na místě dovolil i spočítat. Bylo jich přesně jednatřicet. Na druhou stranu i zmíněná hrstka dokázala kapelám vytvořit domácké prostředí a aktivně reagovala. Kontrastem budiž pro názornost vystoupení místní skáčkové formace KNÍRY (pokračovatelé kapely TLESKAČ) o den dříve, kde byl údajně plný čtyřstovkový barák.

 

 

Celý večer zahájili domácí STRANGEMIND, což je domácí darkmetalová stálice, jenž vystupuje po zdejších klubech asi od roku 1999. Neviděl jsem je sice asi nějakých pět let, ale vystoupení bych zhodnotil jako poměrně zdařilé, značící navyšující se dobrou pohodu uvnitř souboru, která jde ruku v ruce s několika novými songy a personálními změnami (nejnověji rytmická sekce), ať už jsou tyto jakéhokoliv data. Nové skladby na mne působily zajímavějším dojmem, než ona donekonečna přehrávaná „klasika“ z dob před deseti a více lety. Řekl bych, že kapela se dnes bojí melodií (a poněkud rockovější formy) o něco méně než tomu bylo kdysi a její sound už není tolik přeplácaný fantaskními zvuky kláves. Ostatně klávesák je spolu s kytaristou již několik let jediným zakládajícím členem, kterého pamatuji z oněch dávných dob. Posilou se jeví i zpěvačka, kterou vlastně pamatuji z mé poslední, pět let staré návštěvy jejich akce, kdy zhruba někdy v tomto období s kapelou STRANGEMIND začínala. Hlasově pevná v kramflecích, zajímavě vypadající slečna působí na pódiu přirozeným dojmem a bez většího ostychu, což vlastně u předchůdkyně vždycky nebylo pravidlem. I v tomto směru vidím mírné zlepšení. Jinak šlo v podstatě o dobře poslouchatelný a potemněle znějící rockový progres s občasnými exkursy až k metalové hudbě. Vždyť kapelníkovým vzorem je zejména S.Wilson z PORCUPINE TREE, což je inspirace, ze které lze vycházet celou řadou směrů.

 

 

Jako druzí zahráli Němci DANTE, kteří se zdáli být daleko více spjatí s klasickou metalovou hudbou než Plzeňáci. Jejich styl bych bez většího rozmýšlení přiřadil do ranku progresivního metalu ve stylu kapel jako EVERGREY nebo BEYOND TWILIGHT. Hlavní devízou souboru byla muzikantská zručnost, jenž se projevila na vytrvalých soubojích kytaristy s klávesákem, kteří v mohutných desetiminutových skladbách předvedli značné množství virtuózních šmodrchanců. Ony skladby však nepostrádaly dramatické prvky a někdy i vcelku silné zpěvové linky a refrény. Zpěvák upoutal hned dvěma věcmi. Za prvé sytým a k této hudbě vcelku dobře padnoucím hlasem. Za druhé vizáží a celkovým hodně civilním projevem. Je totiž raritou vidět v popředí metalové kapely týpka s takto prořídlou, avšak neoholenou křticí (nazval bych to velmi dobře promakanou přehazovačkou, která navíc při jeho úpěnlivé manipulaci s mikrofonovým stojanem přepadávala na jinou stranu než měla). Koncert byl určitě vcelku v pohodě, zejména pro příznivce podobných žánrů, byť je mi jasné, že na západ od našich hranic šlo dozajista o kapelu divizní kategorie (asi i nejen díky bezimageové civilní image), nicméně muzikantsky zručnou a schopnou se měřit v české kotlině s popředními prog-metalisty.


 

Finále patřilo šumperským DYING PASSION, na které zjevně přišla většina návštěvníků, neboť moravské kapele vytvořili výtečnou diváckou kulisu, které vládl kejvající se blonďatý tanečník, jenž se svými (pyramidami osazenými) stahováky opanoval prostor pod pódiem jako nějaký agresivně driblující basketbalový player, čekající na nejlepší příležitost, kterak vhodit pomyslný míč do koše. Místní figurka a srdcařský pařič, u kterého je 80% pravděpodobnost, že pokud přijdete v Plzni na metalový koncert, že jej tam uvidíte. Koncert hlavní kapely výborně gradoval, takže u něho nejlépe hodnotím závěrečné tři až čtyři skladby. Bylo dobré vidět, kterak ona (nic extra) návštěva nepoznamenala chuť a koncentraci hudebníků do vystoupení. Bohužel tvorbu DYING PASSION osobně příliš neznám, takže nemohu sloužit k popisu oněch skladeb, které zde zazněly. Ale ze skutečnosti, že zpěvačka odzpívala set celý v lehčích hlasových polohách a i kapela budila dojem spíše rockové hudby než metalové, měl jsem dojem, že hodně prostoru dostala hlavně novější tvorba v čele se skladbami z jejich posledního alba „Transient“. Když jsem se po celé akci zeptal jednoho ze známých na to, která kapela se mu líbila nejvíc, odpověděl bez váhání, že DYING PASSION. Takže to nakonec asi bude pravda, i když si nejsem zcela jistý, jestli si myslím totéž.:-) Prostě zdařilý večer v Lampě, který by si zasloužil o něco větší počet příchozích.


03.12.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz