Last Hardrock Outsider

DIRTY OLD DOGS - Plzeň, Music Bar Anděl, 6.dubna 2022

Všeobecný návrat ke klubovým vystoupením lze považovat za jednu z hodně mála pozitivních věcí, které provází aktuální dny. Vždyť něčeho podobného se, díky etapě covid, musel pravidelný návštěvník těchto akcí vzdát na celé dva roky. Pro mne osobně šlo ve středu o první navštívenou hudební událost od února roku 2020, což je neuvěřitelné. Plzeňský Music bar Anděl mě vždy dokázal nabídnout větší míru komfortu, než tomu bylo v případě kultovního Divadla Pod Lampou, s potěšením jsem tedy uvítal konání koncertu dosud neokoukané a velmi zajímavé tuzemské kapely právě zde.



Především kvůli před vánoci vydanému třetímu albu „Let´s Burn Heaven Again“, se olomoučtí DIRTY OLD DOGS pro mne stali dost možná největším domácím objevem posledních několika let. Na koncert jsem se tudíž těšil a byl zvědav, kterak se poměrně mladé kapele, soustředěné okolo Tomma Prochazky, podaří americký feeling z nosiče přenést i na koncertní pódium. Pokud pominu velmi tristní návštěvnost, jež čítala maximálně dvě desítky příchozích, vše dopadlo nad očekávání. Už se skončením středečního vystoupení mohu tedy říct, že se DIRTY OLD DOGS podařilo předpoklady relativně nové a přitom tolik zajímavé akvizice s přehledem naplnit. 


Tahle kapela funguje asi pět let, má na svém kontě tři nahrávky a v Plzni hrála úplně poprvé. Co je hlavní, aniž by to působilo nějak nepřirozeně a šroubovaně, jejich písně nezní ani trochu tuzemsky. Oni vlastně tihle DIRTY OLD DOGS nezní ani evropsky. Ta kapela má zkrátka v sobě něco, co se tady jen tak neslyší a co vyvěrá z vnitřní podstaty. 



V souvislosti se zádumčivým kytarovým pojetím DIRTY OLD DOGS, které obsahuje prvky country, blues, gotiky a rockové alternativy, se často skloňují takové pojmy nezávislé scény jako Mark Lanegan nebo Nick Cave, což je pro českou kapelu samozřejmě potěšující vizitka, i když asi ne úplně přesná. Jejich produkci bych totiž nerad přiřknul nějakou nálepku. Je třeba dodat, že DIRTY OLD DOGS nejsou v žádném případě nějakými plagiátory. Nemaj v sobě žádnou potřebu přizpůsobovat se komukoliv známému a plnit si své hudebně fanouškovské sny prostřednictvím revivalu. Jejich skladby se jakoby mimoděk dokáží trefovat do duší posluchačů a nabízejí velkou míru vlastní nadstavby. Jejich autentičnost prostřednictvím spíše komorního pojetí rocku dokáže působit skoro až léčivě a je jednou z jejich nejvýraznějších zbraní.


K docílení hlubšího koncertního feelingu a vlastní muzikantské identity jim slouží výtečná muzikantská vybavenost, díky které jsou schopni utáhnout zhruba sedmipísňový koncert s hodinovou stopáží a nepůsobit ani trochu nudně a unaveně, ale také schopnost vést už tak dost silné songy dobrodružnějším a delším terénem, bez toho, aby se z nich stala nepřehledná exhibicionistická blbost. Koncertní verze se tak oproti deskám trochu liší, jsou jednoznačně uvolněnější, prodloužené o pocitovější post-rockové momenty. DIRTY OLD DOGS tak především hrají stylem pozvolného budování nálad.



Vzhledem k nízkému věku protagonistů mě velmi těší nebývalá kompoziční vyzrálost jejich aktuální tvorby a vlastní umělecké charisma, o čemž jsem samozřejmě, díky poslednímu albu, již věděl. Nikomu z přítomných vlastně ani nevadilo, že hudebníci v průběhu svého setu s posluchačem mezi songy nekomunikují, naopak kouzlo večera vězelo mimo jiné také v uzavření se do sebe a soustředěnosti na docílení potřebného feelu té které skladby. 


Stran čistoty zvuku, vystoupení se blížilo dokonalosti, a to i co se týče poměrů hlasitosti jednotlivých nástrojů. Aranže působily vesměs skromně, neboť tím hlavním prvkem všech jejich písní se stal samozřejmě hlas Tomáše. On je tou dalece nejdůležitější složkou jejich zvuku a s jeho pěveckým pojetím se dostavuje u posluchačů nadšení a to prakticky v průběhu všech písní. Vážně nemusí jít o ty nejznámější klipovky jako „One Day“, „Sleeping Town“ nebo „Let´s Burn Heaven Again“ (které zde ten večer samosebou všechny zazněly). Z koncertu jsem tak odcházel naprosto spokojen.


Fotografie: Hivris


09.04.2022Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Hivris
09.04.2022 10:07

Hezky napsáno, vnímal jsem to stejně. Příjemný civilní hudební zážitek s naprosto profesionálními výkony. Nezbývá než povzdechnout nad menší návštěvou při vědomí, jak slabou kvalitou oplývají některé kapely plnící bez problémů velké sály. Ale kluci a děvče hráli s nasazením jako pro plnou O2 arénu👍