DIRGE - Lost Empyrean

80%

Francouzský magnet DIRGE na sklonku minulého roku znovu vygeneroval dostatečně přitažlivou sílu a doslova si nasál moji plnou pozornost. Mašina, která už čtvrtstoletí směle pokouší možnosti těžce uchopitelného post-metalového žánru se minimálně poslední dekádu nestydí uspokojovat i jiná oddělení posluchačovi emoční soustavy než ta, která jsou připravená na chlad strojů a s ním spojené skličující hudební výjevy. V jejich tvorbě se čím dál tím více objevují hřejivější odstíny konejšící i lidskou touhu po harmonii. Aktuální, téměř hodinová odysea volně tematicky navazuje na odkaz uhrančivého předchůdce „Hyperion“ a nechává se též inspirovat mytologiemi propojenými s nekonečností vesmíru. „Lost Empyrean“ neboli ztracené nejvyšší nebe, které je, dle dávných kosmologických výkladů, sídlem všech živlů ohně. To je jistě téma, jenž podobně jako slovo oheň nabízí značný prostor pro pořádné míchání nálad.

Co se vám vybaví pod pojmem oheň? Život či smrt? Osudovost? Bude vaše odpověď vůbec někdy jednoznačná? DIRGE tohoto kontrastního potenciálu využívají na novém opusu maximálně. Aktuální sága je vystavěna na sedmi robustních, vzácně vyrovnaných pilířích a není jí zatěžko laškovat se širší škálou atmosfér. Činí tak především plynulými gradacemi hutné hudební masy, jež formuje dvojzápřah těžce laděných kytarových ploch, který je z pozadí živen fortelnou rytmickou sekcí a zároveň podbarvován a občas i výrazně nadopován steroidními samplingy.  

Podobnou doplňkovou funkci v tomto soukolí plní i vokální průchody zakladatele formace, kytaristy a programátora Marca T., které v podstatě jen nastiňují nebo dokreslují hlavní myšlenky masivních hudebních příběhů pečlivě rozvíjených a posléze i dovyprávěných rejem spletených ze strun a duněním bicí soupravy. Marc T. decentně vyzývá různé polohy growlu, od těch skutečně hluboce hlubokých à la zvuk finální fáze odtoku odpadové vody při vypouštění dřezu, přes čitelnější střední chrapot, až po mlžným oparem zastřený, téměř čistý a příjemně narativní zpěv. Přestože se opravdu jedná o značně hustou a místy až krutou hudební nálož, tak tu rozhodně nemohu tvrdit, že je album těžce stravitelné. Příkladná semknutost materiálu totiž umožňuje žhnout onomu s láskou pěstovanému vnitřnímu náboji, který ani na okamžik nepůsobí monotónně, stejně tak netrpí náznaky přehnané repetetivnosti kolikráte podsouvané jako náhražku za absenci tvůrčích nápadů.

Pokud tento hudební styl hned apriori nezatratíte, tak při seznamovací fázi s „Lost Empyrean“ nebudete potřebovat, v tomto žánru často doporučovanou, zvýšenou soustředěnost, ba ani nebudete muset příliš napínat vaši trpělivost. K pochopení „Lost Empyrean“ je pouze potřeba udělat ten jeden jediný prostý krok do neznáma. Ty kvanta přitažlivé energie, které v sobě album ukrývá si vás jednoduše najdou sami.  Odměnou potom budou různorodé prožitky při vstřebávání všech těch hojných variací na valivá střední tempa, která operují s industriálnějšími polohami v první části kolekce, tak aby se přirozeně přetransformovaly v odlehčenější a éteričtější pasáže druhé poloviny. Při poslechu navíc odhalíte i mnoho půvabných detailů kytarového řemesla, stejně tak zvuků vycházejících z elektronických mašinek a oceníte jejich vzájemné hudební souznění, vystavující při svém trváním pomyslnou pozvánku do světa představivosti.

„Lost Empyrean“ je cestou, která se přede mnou náhle objevila po bliknutí té bílé tečky na začátku starých černobílých filmů, je fantastickou vyjížďkou odnikud nikam, která pročišťuje moji mysl, zanechává jí blaženě prázdnou, uvolněně dýchající. Je procesem přistání za soumraku, kdy se ztracen v nebeské věčnosti bořím z výšky deseti tisíc palců do těžkých šedivých mraků sveřepě houpajících mým existenčním korábem. Kdy nevím, zdali se pod oblaky objeví obrovské kapky deště a s nimi i bičují nárazy vichru nebo jenom nádherně světélkující panorama božské krajiny. Během těchto padesáti sedmi minut ve společnosti „Lost Empyrean“ jsem se svým osudem naprosto smířený, a ať je jakýkoliv, tak ho vyrovnaně přijímám.

17.01.2019	Diskuse (0)	Subeer jirikubis1975@gmail.com