Last Hardrock Outsider

DIO - Holy Diver

V průběhu roku 1983 nebylo oslavovanější debutové heavymetalové desky než „Holy Diver“ od kapely DIO. Když zpěvák Ronnie James Dio na sklonku předešlé sezóny opustil řady BLACK SABBATH, hned spřádal plány na postavení vlastního souboru, který by měl od začátku pouze ve vlastní režii. Z řad černokněžníků si sebou vzal dobrého parťáka, bubeníka Vinnieho Appice a jeho dalšími spoluhráči se brzy stali: osvědčený čtyřstrunník Jimmy Bain, se kterým kdysi spolupracoval na nejoslavovanějším milníku melodického hard rocku let sedmdesátých, albu „Rising“ od Blackmoreových RAINBOW, ale také mladý kytarista Vivian Campbell, jehož objevil v řadách britské NWOBHM úderky SWEET SAVAGE. Po sabatovském živáku Live Evil“ byly vztahy mezi Diem a Tony Iommim doslova na bodu mrazu, což bylo ještě přikrmováno novináři nažhavenými na každé senzační prohlášení, ať z té či opačné strany. Z té doby pochází prohlášení kytaristy BLACK SABBATH, že R.J.Dio se choval doslova jako malý Hitler. Vyjádření celé řady muzikantů z branže v průběhu následujících let však o zpěvákovi mluví v opačném duchu, tedy pouze v superlativech. Ronnie James byl zkrátka každým coulem perfekcionalista.


Tehdy šlo o opravdu hořký konec další výrazné etapy v historii BLACK SABBATH, zvláště když přihlédneme k faktu, jak moc se vyvedla právě alba s Diem u mikrofonu - „Heaven And Hell“ a „Mob Rules“ vznikající pod producentským dohledem mistra Martina Birche. Díla navíc definovala Hard N´Heavy styl pro celou nadcházející desetiletku a to svou větší mírou melodiky, honosnějším zvukem a heroickým naladěním. Do debutové desky nově sestavené kapely DIO vkládali mnozí nemalé naděje. Dnes již dávno víme, že vše dopadlo na výtečnou a „Holy Diver“ je nejoslavovanějším titulem vzešlým zpod loga tohoto bandu.



Pro elitního pěvce formátu Ronnieho Jamese Dia nebylo žádným problémem získat nahrávací smlouvu, a tak bezprostředně po odchodu z BLACK SABBATH, byl zpěvák zasypán zajímavými nabídkami. Logicky zvolil společnost, ke které náležel již během svého minulého angažmá - Mercury Records (v Americe vyšla deska u Warner Bros. a v Británii u Vertigo). Produkce díla se ujal sám, neboť považoval za nutné vetknout desce výrazný osobní feeling. Na „Holy Diver“ se projevila nejen záliba v literatuře Sword and Sorcery, ale i posedlost fantaskními příběhy, komiksy a kulturou Dungeons and Dragons. Nově objevený mysteriózní svět se náramně hodil do právě bující nové heavymetalové horečky a ještě posílil v posluchačích onu vlnu zájmu o nový hlasitý a velkolepý hudební směr, zanedlouho bylo projektu všude plno a DIO plnili ve Spojených státech velké sály a sportovní haly.



Debutová deska „Holy Diver“ byla v mnoha prestižních anketách vyhlášena nejlepším metalovým albem roku 1983 a předstihla tak nejen desku Diových bývalých kolegů z BLACK SABBATH „Born Again“, ale rovněž oslavované album „Piece Of Mind“ od nových lídrů scény, specificky znějících Angličanů, kteří si stále více podmaňovali metalový svět, IRON MAIDEN. V závětří se sice již formovaly divoké thrashové šiky a v podzemí to mezi omladinou vřelo, ale několik sezón byl ještě malý/velký kudrnáč v centru zájmu. „Holy Diver“ je deskou, na které si zkrátka všechno sedlo, což ještě posílila semknutost sestavy a pohodová nálada mezi hudebníky. Vše je do detailu vypulírované a působí skladatelsky sebejistě a zároveň poplatně metalové době. Ronnieho hlas byl ve vynikající formě a jeho bodré pěvecké pojetí se stalo už v dobách jeho působení u RAINBOW neopakovatelnou značkou. Některé skladby napsal principál sám, jiné byly výsledkem jeho spolupráce s některými ze spoluhráčů, tak jako tak se podařilo sestavit vyvážený a velmi atraktivní materiál, který ještě v dnešní době neztrácí nic ze svého starosvětského kouzla.


Deska byla zahájena rychlým výpadem „Stand Up And Shout“, jednoznačným otvírákem mnohých koncertů, v průběhu kterého malý čaroděj vrhal na všechny strany svým pověstným paroháčem. Pochodový rytmus, důstojně předoucí riffy a titánský vokál, to byly atributy vynikající titulního kusu „Holy Diver“, jenž se záhy stal nesmrtelnou klasikou. Pokud by se někdo ptal na nejvýraznější skladbu od DIO vůbec, asi by mu hodně fanoušků odpovědělo právě touhle titulní písní. Další vynikající položkou se ukázala být „Don´t Talk To Strangers“, výpravný kus, který v Ronniem zrál po mnoho let a šetřil si jej na ten pravý čas. Skladba začíná něžným vokálním partem, který je podmazán akustickými kytarami, posléze však přichází zlom do velkolepé fáze a záhy už jen lapeme po dechu nad tou fantastickou scenérií, kterou malý derviš ve svém světě rozehrává.


Na skladatelském procesu některých písní se podílel mladý kytarový talent Vivian Campbell, který byl v té době stále příslibem. Třeba riff k songu „Caught In the Middle“ byl převzat ze skladby jeho bývalé kapely SWEET SAVAGE, ta se prý údajně jmenovala „Straight Through The Heart“. Zajímavostí zůstává, že pod tímto názvem uvedli DIO do kolekce píseň úplně novou, která stála na hromovém riffu a nesla sebou autorský kredit nejen Dia, ale také Jimmyho Baina. Nejchytlavější hymnou se stala zřejmě „Rainbow In the Dark“, chytlavý kus vygradovaný Diovým nápěvem a lehce zkrášlený party dobových syntezátorů rozhodně bodoval. Ve výsledku šlo o obrovský úspěch, kterým debutující DIO získali na uznání a respektu mnohých a zasloužili se o propagaci metalové hudby zejména v USA, které tehdy začali být tímto novým fenoménem posedlé, což ještě více umocnili videoklipy rotující na tehdy nové a senzační televizní stanici MTV, kam tehdy bylo prestižní se dostat. Album „Holy Diver“ získalo do jara 1984 zlatý kredit a do konce osmdesátých let posléze i platinu, zkrátka lepší začátek své kapely si Ronnie James Dio snad ani nemohl přát.


23.06.2020Diskuse (77)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

pepua
08.07.2020 12:21

pepua zavinac seznam

 

Imothep
08.07.2020 12:00

pepua : mám zájem o oba, na jaký e-mail Ti mám napsat?

 

pepua
08.07.2020 11:52

Zdravím, ta vaše diskuze mi připomněla, že mám vinyly Fatal Portrait (RR 9721) a Them (RR9550 1), neměl byste o ně někdo zájem? A omlouvám se Strayovi, pokud je to nevhodné sem dávat, hledal jsem jiné diskuze na CD a žádnou vhodnou jsem nenašel. Tady mi to alespoň nepřijde vyloženě off topic...

 

Pekárek
27.06.2020 23:04

Jj, Voivod, Celtic Frost, to se povedlo.
Co se týče KD a MF tam se povedly výroční reedice Abigail a Melissy od Roadrunner

 

Valič
27.06.2020 22:07

Pekárek: Ne, že bych ty dobové fotografie a případně komentáře členů kapely k životu nějak nutně potřeboval, ale když už si jednou za uherský rok pár cédéček koupím, tak mám určitě větší radost z kvalitně zpracované luxusní verze než z ošizené re-edice, kde je místo tučného bookletu jen průhledný list papíru (všichni asi vědí, o které české kapele mluvím). Ta níže zmíněná vinylová replika je sice celkem dobře udělaná, ale i tak mi pořád připomíná ty papírové pošetky, do kterých se dávají CD přílohy hudebních časopisů. Podle mě daleko líp dopadl ten nový digibook Apocalyptic Raids od Hellhammer. Ty re-edice starých titulů od Noise Records mě celkově dost překvapily. Původně jsem předpokládal, že to bude ze strany BMG pouze pokus o rychlý „cash grab“, který skončí naprostou katastrofou, a nakonec to u většiny titulů dopadlo relativně dobře. Nějaké chybičky by se samozřejmě našly (jako třeba ty zmršené obaly prvních čtyř alb Kreator), ale celkově jsem s nimi byl víceméně spokojen.

 

natias
27.06.2020 21:57

1. Them
2. Conspiracy
3. Abigail
4. The Eye
5. Fatal Portrait

 

Pekárek
27.06.2020 18:03

Valič: Fotky? Ještě určitě přijde nějaká definitive version.:-)
Na The Beginnig miluju i ty rádiové verze-skvělý zvuk.

 

Valič
27.06.2020 15:42

DarthArt: Přesně tak, ty re-edice Mercyful Fate jsou dokonce na černých discích:

https://youtu.be/2IKVxI-VYnM?t=148

 

DarthArt
27.06.2020 11:53

A co je to vynilová replika? Nějak to nemůžu najít ... to je cédéčko v designu vynilu?

 

Valič
26.06.2020 23:58

Pekárek: Já už jsem sice svou sbírku před pár lety uzavřel, ale teď jsem si do ní ještě pár chybějících kousků doplnil, a to včetně Melissy, která nebyla už delší dobu na CD běžně dostupná. Vinylové repliky vyloženě nesnáším (hlavně kvůli tomu, že u nich i při opatrné manipulaci často dochází k poškrabání disku), ale tahle je celkem dobře udělaná a nevypadá jako obal na promo. Místo výpravného bookletu plného raritních fotek nicméně obsahuje pouze kopii původního černobílého vnitřňáku. Původně jsem chtěl koupit i to jejich eponymní minialbum, ale asi dám přednost kompilaci The Beginning, na které jsou všechny čtyři skladby z něj obsaženy.