Last Hardrock Outsider

DENET - Terrestrial Dying

Na cestě po domácích metalových líhních začátku devadesátých let jsme dosud míjeli jednu velmi důležitou oblast, ze které vzešlo velké množství metalových, a především deathových a grindových smeček. Jasně, Ostravsko! Průmyslová oblast na pomezí Moravy a Slezska byla vždy nazývána „ocelovým srdcem republiky“ a k „těžkému kovu“ tak má už z podstaty blízko. Vzešla odtud vlastně vůbec první československá metalová deska, „Radegast“ od CITRON z roku 1987, pořádně se ale s metalem roztrhl pytel i na Ostravsku až po listopadu 1989 a postupně tu vzniklo řádné množství extrémních smeček (namátkou PATHOLOGIST, DISFIGURED CORPSE, NEMESIS nebo DOBYTČÍ MOR). Navíc se na Ostravsku v raných devadesátých letech odehrávala většina domácích koncertů slavných zahraničních smeček (seznamovací gigy zde totiž odehráli IRON MAIDEN, PARADISE LOST, SEPULTURA nebo SLAYER) a my ze vzdálenějších oblastí, kteří jsme ještě byli vázaní školním a domácím režimem a těžko jsme mohli vyrazit na druhý konec republiky, jsme jen tiše záviděli. Metal na Ostravsku na začátku devadesátek zkrátka neuvěřitelně jel!



Od Darinky k Samael


Jednou z nejvýraznějších kapel začátku devadesátých let na Ostravsku byli bezpochyby death-thrashoví DENET. Kapela, o které se v prvních porevolučních letech mluvilo jako o jedné z největších nadějí domácí metalové scény, se dala dohromady už někdy v roce 1984, tehdy ale šlo o partu školou povinných kluků, kteří podnikali teprve první muzikantské krůčky. Takovou zajímavou raritkou je, že se tahle mladá partička v roce 1986 zúčastnila akce s názvem „Aprílové překvapení“, kde „hvězdným“ vystupujícím byla Darinka Rolincová. To byste v historii death metalové kapely nečekali, co? :-)


Ke konci desetiletí už z DENET byla pořádná metalová banda. Jádro skupiny, jejíž jméno je vlastně složeninou či zkratkou několika „metalových“ výrazů (DEgeneration, NEcrophiliac, Tyrants), tvořili tahoun Jaromír Opiela a jeho parťák Petr Kuneš, další výraznou figurou v souboru byl od roku 1988 Roman Kříbek. Někdy v té době se začal postupně rodit repertoár kapely, který posléze vyústil v uznávané demo „Oslavy zla“ (1990). Na svou dobu to byl dost povedený materiál, a i když ho klasicky zakrývají nánosy zvukového chaosu a trochu začátečnické postupy, muzika to vůbec není špatná. Pohybuje se hlavně v thrashových vodách, malinko už z ní ale možná začíná smrdět i death metal, samozřejmě v naprosto dřevní podobě. Nahrávka DENET se šířila republikou jako blesk, mimo jiné i díky četným koncertům, z nichž můžeme připomenout účast kapely na tehdy nesmírně populárním bzeneckém festivalu „Attack Of Fire“ nebo na fesťáku v polském Ciechanowě, kde se DENET zkontaktovali s dnes proslulými SAMAEL.



Krev.... !


Možná až kultovní charakter má druhá nahrávka DENET – „Krev“. Původně se uvažovalo o jejím nahrání v podobě elpíčka, z blíže neurčených důvodů z toho ale sešlo a „Krev“ vyšla jako druhé, vysoce kvalitní a zajímavé demo. Natáčelo se v březnu 1992 ve studiu Fors v Českém Těšíně, v sestavě Jary Opiela (kytara, zpěv), Petr Šrámek (kytara), Radek Hložánek (basa) a Petr Kuneš (bubny). Demáč, který byl i po formální stránce dotažen poměrně profesionálně, obsahoval výbornou hudbu, která se hlásila ponejvíce k death metalu, ale prosvítaly z ní i řádně thrashové vlivy. Šlo vlastně o jakousi labutí píseň deathového období DENET a na demu jasně to naznačily dvě novější skladby, které jsou laděny spíš do pozdější, moderně-thrashové tvorby. Největší peckou z „Krve“ je zřejmě hitovka „Mortuary“, ovšem i další věci jako „Lágr Mogodan“ nebo „Nakažlivá brutální zběsilost“ lze považovat za klasický materiál DENET. Obsah dema pak výborně dokresluje i obal, zobrazující jakousi figuru v koupelně zacákané krví. Naprostá devadesátková klasika, která se navíc v roce 2007 díky labelu Underground Records dostala i na cédéčko.


Pozemské umírání


Po vydání „Krve“ kapela musela vyřešit další personální změnu. Uvolnil se post baskytaristy, obsadil ho ale kvalitní nový muzikant – Baron z tehdy hodně nadějných mohelnických APOSTASY. Společně s ním pak DENET v červnu 1993 v osvědčeném studiu Fors natočili album „Terrestrial Dying“. Hudebně už nemá příliš společného s death metalem, většina věcí je jasně thrashových, navíc nijak rigidně, naopak se do muziky dostaly i další vlivy a trocha takové té devadesátkové lehkosti. Opravdu zajímavá muzika – zvuk kytar evokuje metallicovskou „Justici“, nad strunami sedí výrazný zpěv se spoustou nadprůměrných melodií a celé se to nese většinou v rychlejším středním tempu, takže muzika výborně odsýpá, ale nepřibíjí člověka někam ke zdi. Několik skladeb na desce má jasně hitový potenciál – minimálně titulka „Terrestrial Dying“, druhá v pořadí „Life Before Life“ nebo snad nejvíc našláplá „Vultures In The Sky“ se skvělým refrénem. Jedním z nejlepších čísel je i opravdu nadprůměrný ploužák „God Gave Us The Love“. Jakýmsi bonusem na albu je pak připomínka starších časů „Mortuary“, zatraceně energická věc s útočným tahem na branku!



„Terrestrial Dying“ mělo pořádně velký potenciál a mohlo by se stát úspěšným albem snad i mimo ortodoxně metalovou komunitu. Jenže rok 1993 už nebyl podobné hudbě tak nakloněn jako to bylo těsně po revoluci a dobývání veřejného prostoru bylo velmi těžké, snad až nemožné. I na metalové scéně byly karty už rozdány a na debut bylo v téhle době už trochu pozdě, takže album možná nezaznamenalo takový úspěch, jaký by si kvalitativně zasloužilo. Možná tomu „pomohl“ i fakt, že „Terrestrial Dying“ vyšlo na Opielově vlastní značce Sacred Records a ne u nějaké velké firmy, která by ho dokázala dostat do každého musicshopu v zemi. V té době se ale už firmy začaly metalových kapel ve svých stájích hromadně zbavovat, protože prachy se prostě začaly rýžovat na jiné muzice. Shodou těchhle všech okolností se tak „Terrestrial Dying“ stalo tak trochu záležitostí pro fajnšmekry a skutečné znalce metalové muziky, kteří si nad ním ale docela pomlaskávali.


Po vydání alba DENET čekaly opětovné personální šachy a v průběhu dalších let i postupné fáze bytí a nebytí, přesto ale vznikly další demonahrávky – v roce 1994 výtečné „Satori“ nebo na přelomu milénia „About It“. Na webu jsou k nalezení i různé novější skladby, navíc starší i novější audio i videozáznamy koncertů a kapelu možno čas od času vidět i živě. Probleskla dokonce i zpráva o plánovaném albu, za které bych já osobně byl velice rád. Držte palce, ať to dopadne!


22.12.2017Diskuse (5)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

orre24.12.2017 09:39

Tak death metal pomalu upadal a letěla Pantera. Ta je na TD hodně slyšet. Deska je to přesto dobrá i dneska.

 

Valič
23.12.2017 13:28

Já to tehdejší zklamání z debutu celkem chápu. Na demu Krev hrála kapela celkem solidní death metal, který je opravdu dost výrazně ovlivněný ranou tvorbou Death (ostatně i logo kapely vypadá na první pohled dost povědomě). Ty dvě novější skladby už ale naznačují snahu kapely posunout se trochu jinam. Mě osobně jejich první album taky příliš neoslovilo, i když úplně špatné není. Prostě jen další případ, kdy se původně death metalová kapela snažila zaujmout širší publikum a ve výsledku pouze ztratila značnou část svých původních fanoušků.

 

DarthArt
22.12.2017 21:52

Já se k DENET dostal až po Terrestrial, takže jsem neabsolvoval ten případný šok ze změny stylu po Krvi. Čili jsem k albu přistupoval s čistým štítem a oblíbil si ho. Ale Krev je pecka, o tom žádná.

S NEMESIS má Megoš pravdu, byl to podobný úkrok.

 

Kelly22.12.2017 20:45

Mám to podobně, když mě dovezl Bleksej z Apostasy kazetu s demem Krev, okamžitě jsem si jí zamiloval a točil jí pravidelně dokola. V té době se Denetu říkalo čeští Death. A druhá nahrávka mě strašně zklamala a vůbec jsem jí neposlouchal.

 

Megoš
22.12.2017 19:54

Tahle deska se podle mě moc nepovedla. Kupříkladu mě jako fanouška deathových Denet zarazil ten obrat. Demo Krev mám doma, byl to neskutečný nářez a kdyby pokračovali tímto směrem, tak si myslím, že by se určitě (časem) prosadili.
Hudební nápady na albu snad OK, ale co mě sere, je ten zpěv. Tento styl zpěvu mi prostě nesedí. Také srovnání hry bicích na demu a albu vyznívá jasně ve prospěch dema. Nevím, prostě mi to album nesedí.
Btw. To je podle mě taky případ Nemesis - výborná dema, ale debutová deska Temptation nic moc.