Last Hardrock Outsider

DEF LEPPARD - High´N´Dry

Album „High´N´Dry“ zůstává bezesporu nejtvrdším dílem od této kapely a zároveň jedním z mých nejoblíbenějších. Rovnoměrně totiž kombinuje úderný model tehdejší Nové vlny britského heavy metalu se stadiónovou podobou pozdějších DEF LEPPARD. Jeden z nejvěhlasnějších metalových producentů všech dob - John „Mutt“ Lange, který stál rok před tím za milionovým úspěchem australských AC/DC, zde poprvé vzkřísil zárodek čehosi, co kluky z ocelového města uprostřed Británie charakterizovalo v jejich nejslavnějším období (1983-88). Spojil totiž moderní metalový drive s bombastickými chorály, jaké byly do té doby k slyšení snad jen u QUEEN. Navíc DEF LEPPARD tehdy představovali velmi moderně znějící záležitost ukazující směr většině pozdější scény, takže žádné otáčení se do minulosti.


To co na „High ´N´Dry“ upoutá, je zejména energie s jakou kapela nepřetržitě operuje v průběhu celého alba. Výstavní metalové výpady podpořené neobyčejně namakanou produkcí, se zde střídají s variabilnějšími rockovými party, kde je možné vystopovat vliv britské školy sedmdesátých let, zejména pak kapel jako THIN LIZZY. Frontman Joe Elliot vřeští ve výrazných  refrénech své odvázané slogany, které se staly na dlouhou dobu ukázkovým příkladem mladické vzpoury v heavy metalu a oslavou života roztočeného na maximum. Schválně si poslechněte ostře řezaný riff kytarové dvojice Steve Clark/ Pete Willis hned v druhé „Another Hit And Run“ a řekněte, jestli tohle není metalová skladba par excellance? A přesně takové je celé album.



Už tehdy bylo zřejmé, že kluci ze Sheffieldu jsou prostě trochu jinde, než všechny zbylé ostrovní metalové kapely, které měly v tomto hnutí zajištěná popřední místa. Počínaje nejlepšími IRON MAIDEN a konče třeba u pouličních raubířů ze SAXON. Na Ostrovech velmi neobvyklá melodičnost byla u nich už tehdy snadno rozpoznatelná a vyčlenila je od tvorby ostatních kapel. A díky ní si také zpočátku doma užili mnohých ústrků. Čas však ukázal, že právě DEF LEPPARD se v brzké budoucnosti stanou nejprodávanějším rockovým artiklem Britského království na území Spojených států. Lačný americký trh, ještě stále ve fázi sedmdesátkové kocoviny (punk tam komerčně velkou díru do světa neudělal a střední proud reprezentovaný výhradně AOR po chvíli tolik nudil) a hledání nových rockových ikon (časy LED ZEPPELIN, AEROSMITH a KISS byly dávno pryč), vzal skupinu za svou. Stalo se tak definitivně až s vydáním následující desky „Pyromania“ (1983), což šlo ruku v ruce s tamnějším všeobecným blahobytem poloviny osmdesátých let a touhou většiny Američanů po melodickém metalu a všem zábavném a bezstarostném viz. pozdější rozvětvené formy sleazy rocku, glam metalu a ostatních vlasovitých odnoží rock´n´rollu.


Úvodní tři skladby „Let It Go“, „Another Hit And Run“ a „High´N´Dry“ - to je chytlavý stadiónový heavy metal, který ukázal nezpochybnitelný skladatelský talent, a to jak baskytaristy a šéfa Ricka Savage, tak tradiční tahounské dvojice Joe Elliot/Steve Clark. Velkolepá balada „Bringin´On The Heartbreak“ byla vůbec první skladbou DEF LEPPARD, která naplno prorazila ve Spojených státech. Kytarový dvojzápřah Clark/Willis (druhý byl v roce 1982 nahrazen spolehlivějším Philem Collenem) se na albu zaskvěl ve výbušné instrumentálce „Switch 625“. Druhá polovina alba byla však jednoznačně ve znamení hitově pojatých metalových čísel, která ohromují svojí lehkostí a silnými melodiemi. Ať už mám na mysli retrospekci vlastní nedávné adolescence v „Me And My Wine“ (skladba však vyšla až při druhém vydání „High ´N´ Dry“ v roce 1984), vyřvávačku „You Got Me Runnin´“ anebo okouzlující „Lady Strange“ - všechny tyto skladby prostě splňovaly normu vrcholného rocku první poloviny osmdesátých let. Gargantuovské stadiónové  číslo „Mirror, Mirror“ už jen připravilo davy Yankees na velké věci v podobě následujícího alba „Pyromania“.


13.04.2016Diskuse (24)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
16.04.2016 12:17

Jen pro zajímavost ještě jeden odkaz na video se soukromou sbírkou (opravdu se nejedná o obchod s vinyly): https://www.youtube.com/watch?v=IWR6YjJH_c4 (z českých kapel jsem tam na horní polici objevil Kryptor a o kus výš druhé album Cult Of Fire). A pak že originály dnes už nikdo nekupuje. :-)

 

Imothep
16.04.2016 11:57

Haha, tak to je nic proti tomu, co se mi stalo s CD Mekong Delta - Lurking Fear :o)Zafoliovana limitovana edice podotykam . . . pustim CD(lisovane i se spravnym potiskem) . . . rikam si, no dobry, nejaky ujety intro . . . to se dalo mozna cekat . . . kdyz to ale pokracovalo v druhym valu, tak uz mi to bylo trochu divny . . . :o) . . . narychlo jsem projel vsechny tracky . . . hmmmm . . . on to je nejaky koncert pro xylofon a kapelu :o)Podle dostupnych informaci se jednalo o chybu nejake sarze, asi v lisovne :o)

 

Valič
16.04.2016 09:39

Louža: Podobné věci se bohužel netýkají jen Nuclear Blast. Třeba v digipacku Colored Sands od Gorguts (vyšlo u Season Of Mist) booklet úplně chyběl. Naštěstí měl prodejce ještě dva kusy na skladě (v jednom z nich booklet byl) a tu reklamaci mi uznal.

 

Louža
15.04.2016 13:57

A co myslíš že mám já potom co to Dickinson Urijáše v Senctuary records "zremastroval" :-) Kartonovej digipack s pár fotkama na vnitřní straně a bez bookletu...hlavně že ale CD má na horní straně asfaltovou texturu desky :-)

 

Imothep
15.04.2016 13:38

Ja v jednom bazaru nedavno narazil na jedny Uriah Heep ze zminenych cernych lisoven, ktere u nas slavili boom na prelomu tisicileti. Kontroloval jsem holt jen jestli je uvnitr disk a nekouknul jsem na obal, doma ho vytahnu a ejhle, jen barevne a jednostranne okopirovana prelozena ta zakladni dvoustranka :o)

 

Louža
15.04.2016 09:23

Ty IM jsou vůbec kritičtí. Několik pražských bazarů má v podstatě nepřetržitě na krámě celé jejich diskografie, což už samo o sobě je divný. Stačí se podívat na hřbety CD, které byly u originálů krásně slícované do obrázku z prvního alba. Většinou je jasně vidět, že jsou to kopie, protože jim tohle nesedí. Já se na internetu spálil hlavně u snoudtracků z 80. a počátku 90. let, kde mi pár "pálených" originálů přišlo. Vypadaly normálně originálně zalité v celofánu, ale nebyly :-) Problém s Nucelar Blastem potvrzuji. Jsou to prasata. Docela běžně ze mi stává, že mám v digipacích potrhané stránky...

 

Bluejamie65
14.04.2016 22:59

:-) Jestli to jsou všechno cd, tak u toho chlápka je na záběru bych tipoval aspoň 5000 jestli ne ještě víc:-) A High and Dry mě brala vždycky nejvíc ze všech. Jakousi záhadným způsoboem se stalo, že jakkoliv se mi Pyromania líbila,zdaleka jsem už na ní tolik nelpěl...

 

Valič
14.04.2016 21:32

Stray: Děkuji za prohlídku bytu. :-) Ed Veter sice vypadá na první pohled celkem drsně, ale je to jinak velice příjemný a inteligentní člověk (jeho videa dokonce občas obsahují i komické scénky s "dvojníkem"). Jeho sbírka působí dost impozantně, ale u člověka, který se zaměřuje převážně na death metal a spřízněné žánry, mě dost zaráží, že mu tam chybí třeba Necroticism, Beneath The Remains nebo první album Deicide (nemluvě o tom, že nemá jediné album od Bathory a Celtic Frost a od Sodom pouze nějakou kompilaci (na Facebooku má teď kompletní seznam svých CD i vinylů).

 

Stray
14.04.2016 20:53

Valič: ten chlápek je přísnej, myslím, že má asi tak o 35% víc než já. Já to mám estetičtějš umístěný v prostoru, pět tmavě hnědých sloupců (stejné jako ty jeho stříbrné) mám vklíněných mezi dvě křídla knihovny. A pak mám jinou knihovnu o šířce 160cm a výšce 220cm, kde cedéčkům patří prostřední třetina regálů, dolní jsou šanony a knihy a horní třetina pak DVD.

 

Valič
14.04.2016 20:46

Imothep: Ta vypálená CD jdou určitě poznat na první pohled (jen bych upřesnil, že záznamová strana originálu může mít i zlatou nebo dokonce černou barvu, ale to samozřejmě není případ Iron Maiden). Horší je, že na internetu plno lidí nabízí hodně kvalitní kopie CD, u kterých se originály už běžně koupit nedají a pokud ano, tak za ně prodejci chtějí naprosto absurdní částky. Předpokládám, že v těchto případech se jedná o lisovaná CD a pokud vím, dají se většinou poznat pouze podle kódů u středu disku (ty správné se dají najít třeba na www.discogs.com ).