Last Hardrock Outsider

DEEP PURPLE - Now What ?!

U některých desek se vyplatí s hodnocením nechvátat! Jednou takovou je právě i letošní novinková kolekce zasloužilých mistrů rockového řemesla, Angličanů DEEP PURPLE. Kapely, kterou snad musí znát úplně každý, kdo se kdy o tématiku rockové hudby alespoň nepatrně otřel. Žádné zvláštní recenzentské entrée, stejně jako dlouhá úvodní sumarizace nejsvětlejších okamžiků jejich kariéry zde není na mou duši potřeba. Předtím než jsem poskládal následující řádky v jakýsi utříděný soubor myšlenek, jsem sám sobě položil poměrně jednoduchou otázku: „Co ty chlapče od téhle skupiny vlastně ještě očekáváš?“. Odpověď jsem dával dohromady více než dva měsíce, přičemž jsem opět nedělal nic složitějšího než poslouchal jejich aktuální devatenáctou řadovku a to stylem, buď jí budu chtít poslouchat nebo jí prostě nechám být stranou. Dále jsem si stanovil jednu podmínku a tou bylo, že se při hodnocení vyhnu, pokud možno co nejstriktněji, jakémukoliv srovnávání a přílišným zpětným pohledům do bohaté, pětačtyřicetileté historie skupiny. Takže tu máme DEEP PURPLE v místnosti s holými zdmi, na kterých nevisí ocenění, zlaté či platinové desky. Máme tu kapelu, jež na trh nese pouze jedenáct nových skladeb. Teď tedy co?



„Now What ?!“ během letošního deštivého jara zkrátka pomalinku, ale jistě uzrála ve velmi krásný a vážený rockový celek. Tento, i přes menší počáteční (vý/prů)raznost dokázal zanechat poměrně dost záchytných bodů, jenž mě, dlouhodobého příznivce, zcela přirozeně přitáhly zpět k dalším prohlídkám, při nichž jsem postupně našel i odpověď na výše položenou otázku. Vážení, v roce 2013 od DEEP PURPLE očekávám (se všemi pro a proti) spontánnost, nespoutanost a tah na branku přiměřený věku všech zúčastněných protagonistů. Obrovským plusem „Now What ?!“ je, že nechce být ničím jiným než pouhým odrazem tvůrčího stavu skupiny v daný moment. Pánové se nesnaží křečovitě, a hlavně zbytečně, vracet do dob, kdy jim rockový průmysl společně s davy rozvášněných fanoušků ležely u nohou. Novinka je jakýmsi pomyslným vyvrcholením skladatelských nálad posledních dvaceti let, které rozhodně nepatří na piedestal této legendy.


Desku však zdobí daleko větší tvůrčí kuráž a jistá skrytá razance, kdy oboje v konečném účtování přinášejí i vzácně vyrovnanou soupisku skladeb. Letos se navíc podařilo do drážek přetransformovat i značně jiskřící element oné spontánnosti a energie, jenž tolik vyzařoval z přelomových „sedmdesátkových“ alb. Velezkušený kvintet se nikam nežene a kolikrát až „pink floydovsky“ plíživě („Blood From A Stone“, „Uncommon Man“) rozvíjí plné nůše rozmanitých hudebních podkladů a nálad (zvláště pak s klávesy Dona Aireyho), které však dokáže s mazáckým nadhledem ukočírovat a skladbu jako takovou poutavě odvyprávět resp. vygradovat. Nehrozí tedy, že bychom museli lapat po záchranném kole v moři, kde se chaoticky mísí různá témata. Na druhou stranu je zatraceně dobře, že pecky jakými jsou „Hell To Pay“, „Out Of Hand“ nebo „Vincent Price“ (s excelujícím Ianem Gillanem u mikrofonu) nefungují na první signální a o to více vás baví prožívat ten vzrušující proces odhalování půvabů jejich křivek schovaných pod svůdně sjíždějícím hudebním závojem.


Při výčtu negativ nelze nezmínit dosti častý pocit již z dříve slyšených motivů, které zvláště trkají do uší ve stavebně jednodušších kompozicích („Body Line“, „Après Vous“). Osobně mě tento jediný kaz požitek z celkového poslechu vůbec nekazí. Pro mě je v první řadě důležité, že z pětice muzikantů pořád vyzařuje živelná rocková radost a dále pak ona výše požadovaná nespoutanost resp. uvěřitelná tvůrčí lehkost, která skupině scházela minimálně posledních deset let. Zde si matadoři nemohou dochválit producentskou resp. „střihačskou“ práci Boba Ezrina, který jim velkou mírou dopomohl k přímočarému, ale do jisté míry i modernímu vyznění.


Aktuální kolekce zcela určitě nevyvolá žádný udivující úkaz na současném rockovém nebi. Osobně bych „Now What ?!“ charakterizoval jako příkladně poctivou desku, která má dostatečný potenciál na to, aby dokázala zaujmout nejen skalní znalce DEEP PURPLE, ale i posluchače umějící naslouchat upřímně tlukoucímu srdci na dlani živoucích rockových legend.


22.07.2013Diskuse (0)Subeer
jirikubis1975@gmail.com