DEBUSTROL - Neuropatolog

90%

Když v roce 1990 firma Monitor po vydání sampleru „Ultrametal“ nabídla smlouvu na celou desku v první várce právě kapele DEBUSTROL, měla pořádně za ušima. Mladoboleslavská partička kolem tahouna Kolinse měla v Československé metalové republice nemalé renomé a navíc produkovala thrash metal, který byl v té době u nás silně na vzestupu. DEBUSTROL se upsali ostré a divoké muzice podle vzoru amerických SLAYER a nebylo tehdy moc příznivců metalu, kterým by se taková receptura nezamlouvala.

Čeští SLAYER

Cesta DEBUSTROLU ke slávě byla poměrně komplikovaná a čítala tehdy typické problémy s režimem, který metal považoval za něco podezřelého a nerad ho povoloval. Přesto si tehdejší metalové spolky vždycky našly nějakou cestičku, i když to bylo často na naprosto podzemní bázi a díky různým náhodám. DEBUSTROL, založený na konci roku 1986, v jejich průkopnické fázi nejvíc našlápla účast na legendárním vystoupení Death Metal Session, jednom z prvních koncertů ostře metalových kapel u nás vůbec. Tam se naši hrdinové poprvé dostali do celostátního povědomí a seznámili se s lidmi podobného ražení. Ještě důležitější bylo natočení na svou dobu velmi povedeného dema „Vyznání smrti“, asi úplně první thrashové nahrávky v Československu. Obojí se stalo v roce 1988 a tento letopočet je možné u kapely považovat za přelomový. Ve stejném roce se sice skupina kvůli povolávacím rozkazům pro kytaristu a zpěváka Kolinse a pro baskytaristu Cizáka musela zastavit, popularita souboru se ale i v době hibernace šířila dál a díky existující demonahrávce a šeptané propagandě mezi fanoušky zanedlouho snad u nás nebylo metalisty, kterému by název DEBUSTROL nic neříkal.

Není proto divu, že když se zhroutil režim, který se metalu tak bál, a pánové byli ze zelené pakárny doma, začala kapela opět šlapat a okamžitě o ni byl zájem. Agilní firma Monitor Kolinsovi a spol. nabídla smlouvu na sampler „Ultrametal“ a vzápětí na celé album. Koloběh života kapely se tak naprosto obrátil a z party metalistů, kteří svoji muziku dříve museli dělat tak nějak pololegálně a kterým bylo dáváno dost tvrdě najevo, že tohle se socialismu vůbec nelíbí (Kolinse na vojně dokonce vyslýchala kontrarozvědka), byly najednou hvězdy. Příběh jak z hollywoodského trháku!

Neuropatolog

Po odchodu předválečného bubeníka Melmuse k tehdejším superhvězdám TÖRR začal obnovený DEBUSTROL ještě před „Ultrametalem“ fungovat v sestavě Martin „Kolins“ Kolínský (kytara, zpěv), Oldřich „Trifid“ Trefil (kytara), Tomáš „Cizák“ Císař (basa) a Michal „Nic (Ventor)“ Trůka (bicí). Když pak od Monitoru přišla nabídka na album, byla to pro kluky událost srovnatelná s přistáním Marťanů na vrcholu Sněžky. Co na tom, že kapela na natočení alba dostala pouhý týden – byla to opravdová smlouva na desku, čili neskutečný, splněný sen! Z dnešního pohledu to možná zní neuvěřitelně, ale většina kultovních nahrávek z téhle doby opravdu vznikala za pár dní a kapely to tehdy musely zvládnout všechno při jednom – o nějakých předprodukcích v domácích studiích a nahrávkách do počítačů nemohla být ani řeč. Naprosté nadšení pro věc a životadárná energie ale i DEBUSTROL poháněla raketově dopředu a tak za několik listopadových dnů v ostravském Céčku a pod produkčním vedením Dodo Doležala kapela napráskala jednu z klíčových desek své doby a skutečný milník domácího thrash metalu. Na obal se flákl obrázek Freddieho Kruegera, na zadní stranu se kapela vyfotila v jakýchsi rozvalinách a bylo hotovo. „Neuropatolog“ vyšel 21. března 1991 a ve stejný den byl pokřtěn na kultovní pražské Barče.

Pokud před vydáním alba panovaly drobné obavy, jestli DEBUSTROL dokáže navázat na legendární demo „Vyznání smrti“ a napsat stejně silný materiál, po vydání „Neuropatologa“ byly okamžitě rozmetány. Po intru v podobě zrychlující se a zesilující houkačky nastupuje úvodní thrashovina „Krvavá práce“, jedna z nejlepších skladeb DEBUSTROLU vůbec. Prvotřídní riffy se střídají jeden za druhým, kytary a bubny ženou vše neúprosně dopředu a Kolins štěká skličující text o nešťastníkovi, který při autonehodě zabil celou svoji rodinu. Zkrátka thrash metal jako víno! Podobnou porci kvalitních riffů a funkční výstavbu předhazuje i dvojka „Příchod zla“, prastará skladba z dema, která ukazuje, že staré a nové songy na „Neuropatologovi“ fungují v naprosté symbióze a bez znalosti diskografie ani nepoznáte, co je novinka a co vykopávka. Na první straně desky takhle mají premiéru ještě „Deziluze“ a „Pokrok“, zatímco demoobdobí zastupuje čtvrtý nasazený „Protest“.

Aby bylo úplně jasné, kdo je tu pánem situace, otevírají DEBUSTROL druhou půlku alba vynikajícím kvapíkem „Infarkt“, sbírkou snad nejlepších riffů na desce. Následuje zvolnění v opusu „Oběti strachu a beznaděje“, který ale thrashuje stejně naléhavě a pro mnohé je i aspirantem na úplně nejlepší skladbu na albu. Od položky číslo osm se zase výrazně zrychluje a posluchači kolem uší bleskově prosviští tři kratičké skladby – legendární „Údolí Hádu“ s textem převzatým od BATHORY (konkrétně jde o skladbu „Hades“ z Quorthonova debutu), zběsilá minutovka „Neuropatolog“ (možná jedna z prvních „gore“ skladeb v našich luzích a hájích) a předposlední „Antikrist“, kterého určitě nemusíme nijak zvlášť představovat. Závěr alba pak obstarává výtečné „Vyznání smrti“, metalová řež výrazně ovlivněná SLAYER. Americké thrashové krále měli vůbec DEBUSTROL za takové své duchovní otce, určitě se ale nedá mluvit o nějakém kopírování – spíš o určitý insiprační vzorec, do kterého si Kolins a spol. dodali vlastní výstavní muziku a přehršle energie. Poslech „Neuropatologa“ každopádně uteče jako voda a fanoušek se správnýma thrashovýma ušima je tak nucen okamžitě na přehrávači hledat tlačítko „repeat“. Skoro až lituju majitele vinylu, kteří musí desku otáčet, ti aby u gramce stáli skoro nepřetržitě.

Nejoblíbenější metalová kapela

Protože rok 1991 patřil do období, kdy bylo možné metal dostat i do státní televize, nezapomnělo se na videoklip. Kluci sami chtěli rozpohybovat „Krvavou práci“, firma však jasně rozhodla, že to bude „Údolí Hádu“. Opět to ale nebylo nic složitého – kdesi na smetišti se rozestavěla aparatura, nasnímala se hrající kapela a do toho se nasázely prostřihy Kolinse hulákajícího zpoza plotu. S „Patologem“ DEBUSTROL udělali pořádnou díru do světa (tedy toho československého) – alba se prý dodnes prodalo skoro 50 000 kousků a v roce 1991 byl „Neuropatolog“ 16. nejprodávanější domácí deskou (mimochodem – devatenáctý byl „Ultrametal“ a úplně na špici prodeje stál debut KREYSON „Anděl na útěku“).

DEBUSTROL byli tehdy na začátku devadesátek vůbec nesmírně populární – s přehledem například dvakrát za sebou zvítězili v anketě Černá vrána, lidovém hlasování o nejlepší metalovou kapelu v Československu (pořádal ji tehdy velmi populární fanzin Metaliště a poté Petr Hanzlík, tvůrce kultovního rozhlasového pořadu Gung-Ho!). Úspěch s „Neuropatologem“ DEBUSTROL pořádně nakopl a kapela začala spřádat velké plány. Sestava doznala další výměnu bubeníka (Kolins to vysvětloval tak, že pokud se mají dostat dál, musí mít bubeníka, který bude lepší než oni sami) – za Michala Trůku nastoupil Alan Reisich z kapely FERAT. Po ne úplně povedeném mini-živáku „Protest live!“ DEBUSTROL v roce 1992 stvořili druhé album „Svět co zatočí s tebou“, které bylo velmi dobré, ale proslulosti „Neuropatologa“ už přece jen nedosáhlo. O další dva roky později pánové zaexperimentovali a vydali „Chytrou past“, ne moc šťastný pokus o kombinaci thrash metalu a tehdy módního „seattlu“. Ten fanoušci kapele pořádně otřeli o hubu, takže se vrátila k tomu, co uměla, a čtvrtá deska „Vyhlazení“ je opět prvotřídní thrash v plné palbě. Jak všeobecně známo, svého kopyta se DEBUSTROL drží dodnes a devastace autobusu s trpaslíky zřejmě jen tak brzy neskončí. Ale to už je přece jen trochu jiný příběh...